V Mnichově Hradišti má dešťovka zelenou

Jako vystudovaný inženýr v oboru životního prostředí jsem byl potěšen pozváním prezentovat snažení samosprávy v Mnichově Hradišti v oblasti hospodaření s dešťovými vodami na semináři Adaptace na změnu klimatu prostřednictvím modrozelené infrastruktury, obzvlášť když je tato bohulibá činnost zaštiťována lidmi z mé alma mater.

Za těch bezmála sedm let, co mám možnost blíže se podílet na vedení města, jsem se u stavebních záměrů vždy snažil akcentovat řešení problematiky snižování energetické a zdrojové náročnosti, udržitelnosti ale i ekonomické hospodárnosti i když jsou tyto složky projektů často tak protichůdné. V následujících odstavcích bych vám chtěl pár takových projektů, které se v našem městě uskutečnily nebo uskuteční, představit.

Mnichovo Hradiště je středně velké město o zhruba 9 000 obyvatelích, které se nachází 15 km severně od Mladé Boleslavi. Jeho největší růst byl spojen s vznikem a rozmachem místní automobilky LIAZ – tedy s šedesátými až osmdesátými roky 20. století, kdy město zdvojnásobilo svůj počet obyvatel. Velká část městské infrastruktury tak odpovídá standardům z tohoto období. Vzhledem k současnému postupnému rozvoji v okrajových částech města se určité části místní jednotné stokové sítě dostávají na hranici své kapacity. Provozovatel kanalizace – společnost VaK Mladá Boleslav a.s. tak při každé větší investiční akci ve městě požaduje, aby se co nejvíce dešťové vody zasáklo nebo zdrželo na místě dopadu. Takovýto požadavek se zcela slučuje se strategií vedení města, protože díky němu je mimo jiné možné oddálit nákladné zkapacitnění stokového vedení, zlepšovat městské mikroklima nebo alespoň ušetřit na stočném za srážkové vody.

Někdy stačí v rámci projektů dopravních staveb úplné drobnosti, jindy se jedná o komplexnější řešení. Každopádně je důležité vždy se otázkou odvodu a možností využití dešťových srážek zabývat.

Obrázek 1 Změna příčného sklonu chodníku

Obrázek 2 Zapuštění obrubníku do stejné výšky jako je chodník.

Mezi drobnosti lze zahrnout např. změnu příčného sklonu chodníků tak, aby místo do uličních vpustí, stékala voda do zeleně, která je lehce pod úrovní chodníku (obr. 1). Nebo zapuštění obrubníku do stejné výšky jako je chodník (obr. 2) a modelaci terénu okolní zeleně, tak aby co nejlépe umožnil vsakování. U větších investičních akcí, kde není možné svedení přirozeným spádem povrchu, se snažíme využít retenčních a vsakovacích galerií (obr. 4) a místní dešťovou stokovou sítí, jako např. u dopravního terminálu. U objektů, kde je potenciál využití dešťové vody například k závlaze, umisťujeme retenční nádrže, aby se zbytečně neplýtvalo vodou pitnou.

Obrázek 3 Širokospárá dlažba

Obrázek 4 Vsakovací galerie

Samotnou kapitolou je momentálně probíhající rekonstrukce náměstí, kde se bude využívat zachycená dešťová voda k závlaze stromů pomocí systému drenážního potrubí. Rovněž zde bude osazena devítikubíková retenční nádrž s přepadem do zasakovací voštinové galerie, která bude sloužit k zavlažování trvalkových záhonů v západní části náměstí.

Obrázek 5 Extenzivní zelená střecha umožní zmenšit velikost zasakovacího objektu – Komunitní centrum.

Ovšem ze všeho nejdůležitější je myslet na hospodaření s dešťovou vodou, potažmo na modrozelenou infrastrukturu v rámci územního plánování. Zde se snažíme pro jednotlivé druhy ploch stanovovat koeficient zeleně či koeficient zastavitelnosti. Velmi dobré zkušenosti jsme zaznamenali v rámci vyjednávání o potenciální zástavbě průmyslovým a logistickým areálem, kdy na základě ZUR je pro tyto plochy požadován minimální podíl zeleně 40 %. Jako dobré řešení se také jeví schválení Zásad pro výstavbu v Mnichově Hradišti, kde je investorům a developerům nastíněno, jaké finanční nároky na okolní veřejnou infrastrukturu bude jejich záměr mít a že v rámci slušnosti by bylo dobré se na nich podílet.

Článek vznikl díky projektu „Počítáme s vodou“ www.pocitamesvodou.cz

Přečtěte si také Modro-zelená infrastruktura změní podobu měst. Pokud ji budeme umět vytvořit Přečíst článek