Fatální pracovní úrazy

Nejčastější příčiny nehod a nejrizikovější místa

„Nejčastěji dochází k nehodám u sloupů vysokého napětí, které poznáte podle tří paralelně vedoucích drátů nad terénem. Mezi nejopakovanější příčiny nehod patří neopatrná manipulace s technikou, například s nesklopenou korbou nákladního auta, kterou obsluha zavadí o elektrické dráty. Totéž platí pro ramena jeřábů nebo zvednuté výložníky, které se nebezpečným způsobem pohybují v ochranném pásmu elektrického vedení. Objekt pod proudem sice vypadá bezpečně, ale může zabíjet,“ upozorňuje Stanislav Vodrážka z energetické společnosti E.ON, expert na bezpečnost práce.

Jak postupovat, když stroj zavadí o dráty vysokého napětí

Při zásahu stroje elektrickým proudem nepodléhejte panice a zachovejte chladnou hlavu. „Pokud nedojde k požáru vozidla, neopouštějte kabinu stroje. Ta vás ochrání, protože funguje jako tzv. Faradayova klec a elektrický výboj je soustředěn pouze na povrchu vozidla. Poté zavolejte linku 112, operátora integrovaného záchranného systému. Zřetelně popište, co se přihodilo a pokuste se co nejpřesněji sdělit, kde se nacházíte. Pokud vozidlo začíná hořet, kabinu opusťte skokem, aniž byste se současně dotkli země a kovových částí stroje. Odstupujte od stroje malými kroky a kolmo od vedení,“ informuje o správném evakuačním postupu Stanislav Vodrážka ze společnosti E.ON.

Jak bezpečně provozovat techniku na rizikových lokalitách

Stroje by se měly pohybovat na rizikových lokalitách vždy kolmo na dráty, nikdy ne souběžně s vedením. Hrozí riziko indukování napětí do kovových částí stroje a následného úrazu, aniž by se stroj dotkl elektrického vedení. „Dále je důležité hlídat výšku stroje a počítat i s tím, že elektrické dráty jsou obvykle 6 metrů nad terénem, zatímco běžně používané stroje, například autojeřáb, kombajn, nákladní auto, mají přepravní výšku do 4 metrů. Pokud nemají zvednutou korbu nebo výložník, při průjezdu pod nadzemním vedením úraz elektrickým proudem nehrozí. Je ale třeba dát pozor na zavážku zeminou, která může terén zvednout,“ dodává školitel bezpečnosti práce Petr Kaňka z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas.

Před zahájením jakékoli činnosti v ochranném pásmu je povinnost zajistit si od správce elektrického zařízení vyjádření k existenci sítí, souhlas s činností v ochranném pásmu, případně si zajistit i vytyčení podzemních sítí. „Pokud budete v ochranném pásmu plnit jakékoliv úkoly, měl byste být seznámeni s riziky dané činnosti a opatřeními proti jejich působení. Zásadní je, aby obsluha strojů byla seznámena s prací na konkrétním zařízení, obecná školení nestačí,“ dodává školitel bezpečnosti práce Petr Kaňka z Bureau Veritas.

80 % úrazů kvůli špatně odhadnutému riziku při práci

Zemědělství, lesnictví a rybářství patří k nejrizikovějším oborům v Česku. Loni se v tomto segmentu stalo 2 341 pracovních úrazů na 100 tisíc pojištěnců. „Velký podíl měly úrazy vzniklé při používání zemědělské techniky a při práci se zvířaty. Riziko úrazů roste při činnostech bez potřebného ochranného vybavení a skoro 80 % všech úrazů napříč obory se přihodí kvůli špatně odhadnutému riziku při práci. Situaci zhoršuje i fakt, že na jednom pracovišti nezřídka působí zaměstnanci dvou i více firem a pokaždé se písemně neinformují o rizicích a přijatých opatřeních proti pracovních úrazům,“ uzavírá analytik pracovních rizik Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety.

Instruktážní video sdružení ČSRES:

Rizika používání vozidel a mechanismů v ochranných pásmech elektrických vedení