Denně se v Čechům stane 120 pracovních úrazů

Vyplývá to z údajů odborníků na bezpečnost práce, nejnovějších dat ČSÚ a inspektorů Státního úřadu inspekce práce za rok 2018. Loni se stalo v Česku celkem 46 223 úrazů, z toho 123 smrtelných.

Kdo jsou nejrizikovější zaměstnanci

„K nejvíce úrazům dochází v pondělí dopoledne, kritická je desátá hodina. Nejčastěji se v práci zraní zaměstnanci ve věku čtyřicet až pětačtyřicet let. Největší roli hraje profesní slepota a každodenní podceňování rizika, což je vidět hlavně u zkušených rutinérů. Významný vliv na četnost úrazů v Česku má přetrvávající trend nejnižší ceny, za kterou ale nelze nakoupit kvalitní ochranné vybavení. Nízké vstupní náklady se pak zaměstnavatelům stejně odrazí ve vyšší úrazovosti a častějších neschopenkách. To následně vede ke zpomalení výroby a slabšímu výkonu firmy,“ upozorňuje Ondřej Švadlenka z Ardon Safety, analytik pracovních rizik a specialista na ochranu rukou.

Polovina úrazů se stane do dvou let od nástupu k novému zaměstnavateli

Petr Kaňka, školitel bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas, připomíná, že 50 % pracovních úrazů se v Česku přihodí do dvou let od nástupu zaměstnance do nové firmy. „Nejčastěji se to stane ještě ukončením prvního odpracovaného roku. Problém je selhávající prevence a alibistický styl bezpečnosti práce, který zaměstnancům nabízí buď jen podpis na papíře, nebo nudné obecná školení namísto jasných a autenticky podaných pokynů pro práci. Například každý druhý úraz na stroji se stane kvůli tomu, že nikdo zaměstnanci neukázal konkrétní pracovní postupy. Paragrafy samy o sobě nechrání lidi předtím, aby si dali ruku do lisu,“ prohlašuje Petr Kaňka z Bureau Veritas.

Stavební stroje zavadí při práci o elektrické dráty

Rizikové situace vznikají i při práci se stavební a zemědělskou technikou v blízkosti elektrického vedení. „Ročně evidujeme v pěti krajích s naší působností na 30 případů, kdy stroje zavadí zvednutým ramenem nebo zdviženou korbou o elektrické dráty. Stává se to nejen na zemědělských plochách, ale také při stavbách silnic a dálnic. Tyto události jsou velmi časté i v celorepublikovém měřítku a nezřídka končí tragicky. Pokud nedojde k požáru, je lepší zůstat v kabině, která sama o sobě chrání před úrazem elektrickým proudem, a zavolat si pomoc. Jestliže stroj hoří a člověk musí kabinu opustit, je nutné, aby se při pohybu nedotknul současně země a kovových částí stroje. Kabina se opouští skokem a člověk se vzdaluje z rizikového místa krátkými krůčky a směrem kolmo na dráty,“ informuje Stanislav Vodrážka ze společnosti E.ON Česká republika, vedoucí za BOZP.