Stavebnictví a riziko nemoci z povolání, nemocnosti, pracovního úrazu a úmrtí

Když si člověk vybírá své povolání, zpravidla neuvažuje o tom, jaké riziko nemoci z povolání je spojeno s jeho budoucí mnohaletou činností. Především sleduje finanční odměnu za práci a od toho se odvíjí jeho rozhodnutí. A samozřejmě primární je nabídka – poptávka, tedy jaké pracovní pozice jsou na trhu práce vůbec volné a žádané.

Dlouhodobě monitoruje dopady různých pracovních činností na zdraví obyvatel České republiky Státní zdravotní ústav. Zatím jako poslední k tématu byly vydány Výsledky systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí za rok 2017. V jejich rámci je i úsek Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky. A v něm se ve Zprávě o monitorování expozice rizikovým faktorům práce a o hlášených profesionálních onemocněních v roce 2017 lze dočíst řadu informací pro toho, kdo by při výběru povolání chtěl zohlednit i míru budoucích zdravotních rizik.

V roce 2017 bylo v České republice u 1117 pracovníků (551 žen, 566 mužů) hlášeno celkem 1370 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1278 nemocí z povolání a 92 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesních onemocnění byla 29,3 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (Incidence je počet nově nemocných za časový úsek. Stanovuje pravděpodobnost onemocnění s určitou diagnózou, respektive zdravotní kondici v danou chvíli.)

Dlouhodobější přehled hlášených případů nemocí z povolání je níže v grafu.

Graf: Vývoj počtu hlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech 2000 až 2017. NzP = nemoc z povolání. (Zdroj: Státní zdravotní ústav, Výsledky systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí za rok 2017)

A jak se na počtu profesně nemocných nebo ohrožených podílí stavebnictví? Bohužel není tzv. nulové, tedy bez rizika. Ale není ani extrémní, jak ukazuje další graf. V roce 2017 nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů“ (CZ NACE C29) se 190 případy. Jak výstavba budov, tak inženýrské stavebnictví se vejdou pod 20 případů za rok a týká se to výlučně mužů. O málo hůř, ale stále pod 20 případy jsou na tom specializované stavební činnosti, kde je již objevuje i žena. Do těchto činností lze zařadit i instalace TZB. V pořadníku výskytu nemocí z povolání rozhodně není dobré být na prvním místě. Zajímavá skutečnost je, že největší riziko nemoci z povolání je v sektoru výroby motorových vozidel, a to výrazně vyšší než ve stavebnictví. Přestože zaměstnanci v automobilovém průmyslu nejsou tak silně vystaveni účinkům venkovního prostředí, jako ve stavebnictví a jejich pracovní podmínky, ale především i činnosti, mohou být lépe standardizovány tak, aby se riziku nemoci z povolání předešlo.

Graf: Odvětví ekonomické činnosti s nejvyšším počtem hlášených případů nemocí z povolání v roce 2017. Názvy odvětví odpovídají klasifikaci odvětví CZ NACE používané i ČSÚ (Zdroj: Státní zdravotní ústav, Výsledky systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí za rok 2017)

Pracovní úrazy

Zde si lze vypomoci údaji od Českého statistického úřadu. Důsledkem pracovních úrazů je pracovní neschopnost. Zde Český statistický úřad za rok 2017 uvádí, že „nejvíce případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců pro pracovní úraz, což je zřejmě ukazatel vyjadřující lépe „stupeň rizikovosti“ daného odvětví, bylo hlášeno u oblasti Zemědělství, lesnictví a rybářství (2,4 na 100 pojištěnců), dále u oblasti Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (1,9) a v oblasti Zpracovatelský průmysl (1,7). Následovala oblast Těžba a dobývání, Doprava a skladování (shodně 1,6) a Stavebnictví (1,3 na 100 pojištěnců).“ Zde si tedy stavebnictví nestojí nejhůř.

Pracovní neschopnost

Tak to je velmi zajímavá kapitola, pro kterou lze čerpat informace od ČSÚ. Ve zprávě Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2017, vydáno v květnu 2018, uvádí pro sektor F – Stavebnictví, od roku 2009 do roku 2017 rozptyl od 34,77 do 26,55 případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců. V roce 2017 to bylo konkrétně 31,63. Při průměrné délce neschopnosti necelých 54 dnů tak připadlo na 100 pojištěnců ve stavebnictví okolo 1700 dnů prostonaných dnů. Údaj 31,63 případů na 100 pojištěnců ve stavebnictví je pod průměrem celé České republiky, který je 36,55.

Rekordmany v nově hlášených případech dočasné pracovní neschopnosti se v roce 2017 stali pojištěnci v sektoru N – Administrativní a podpůrné činnosti se skóre ve výši 48,57. Tím se jim podařilo překonat i sektor C – Zpracovatelský průmysl se 48,17 případy na 100 pojištěnců, viz tabulka. V sektoru N byla v roce 2017 průměrná délka neschopnosti něco málo nad 39 dnů, takže na 100 pojištěnců odvětví Administrativní a podpůrné činnosti připadlo okolo 1900 dnů neschopnosti.

Tab.: Nově hlášené případy dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců podle odvětví ekonomické činnosti v letech 2009 až 2017 (Zdroj: ČSÚ – Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2017)

Z pohledu velikosti podniku měli v roce 2017 nejvíce nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatelé s 500 a více zaměstnanci: 631,8 tis. případů (37% podíl na republikové hodnotě), následováni zaměstnavateli s 1 až 49 zaměstnanci: 434,5 tis. případů (25% podíl). V případě relativního ukazatele případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců měly nejméně případů osoby samostatně výdělečně činné (14 případů).

Závěr

Stavebnictví jako odvětví nepatří k těm, ve kterém by hrozilo nejvyšší riziko nemoci z povolání. Dokonce ani z pohledu pracovní neschopnosti následkem onemocnění a vyléčitelného pracovního úrazu si ve statistikách nestojí tak špatně s ročně prostonanými přibližně 1700 dny na 100 pojištěnců.

Stavebnictví však mezi odvětvími bohužel vede ve statistikách pracovních úrazů končících smrtí. Za rok 2017 jich podle údajů SÚIP/ČBÚ v odvětví stavebnictví bylo 22 z celkových 95 v celé České republice. O těch 22 případů se počtem 12 dělila Výstavba budov, s počtem 1 to bylo Inženýrské stavitelství a s počtem 9 Specializované stavební činnosti. Zde je ovšem nezbytné zdůraznit, že úmrtí ve stavebnictví v řadě případů nesouvisela přímo s prací na stavbě, ale hodně jich bylo v důsledku dopravních nehod. Ty mají obecně více než třetinový podíl na všech pracovních úrazech končících smrtí.