Příroda potřebuje pomoc. Zdravotní stav naší planety se díky "ušlechtilé" činnosti člověka a jeho produktů rok od roku zhoršuje.

Největší česká komunální výtopna na biomasu s výkonem 9 MW stojí už více než dva roky v Bystřici nad Pernštejnem. Je moderní, funguje, jak má, ale přesto se díky nekompetentním zásahům státu může dostat do problémů. Proč? Čtěte v rozhovoru TZB-info s dlouholetým bystřickým starostou a nezávislým senátorem Ing. Josefem Novotným.

Podíl energie z biomasy je z celkového množství energie vyrobené v naší republice z obnovitelných zdrojů rozhodně nejvýznamnější a i v budoucnu bude narůstat. V druhém, závěrečném dílu netradičně zpracovaného materiálu se autoři věnují porovnání technologií na výrobu elektřiny z biomasy a komentují současný systém podpory výroby "zelené" elektřiny v ČR.

Stát dělá další velký krok k tomu, aby popřel několikaletou, finančně velmi náročnou, byť nepříliš šťastnou podporu biomasy v podobě stamilionových dotací do obecních výtopen a především nově budovaných centrálních zdrojů tepla, kde jako palivo slouží biomasa v jakékoliv podobě.

Mgr. Jiří Rojek (nar. 1935), generální ředitel a předseda představenstva společnosti ROJEK dřevoobráběcí stroje a.s. v exkluzivním rozhovoru pro TZB-info představuje jednak osvědčený drtič DH 10 pro odpadní dřevo po těžbě a prořezávkách do průměru 8 cm a současně i žhavou novinku - dělič štípač kulatiny až do průměru 20 cm.

Rozhovor Jany Plamínkové s Ing. Vlastou Petříkovou, DrSc. (nar. 1934), místopředsedkyní CZ Biom - Českého sdružení pro biomasu.

Technológie na báze bioplynu boli na Slovensku zavedené počas minulého storočia v rámci hygienických opatrení a tiež za účelom zníženia objemu a zápachu narastajúcich množstiev mestského odpadu. Ako krajina so značným podielom poľnohospodárskej činnosti má Slovensko bohatý potenciál v oblasti využitia technológií na báze bioplynu. Značný potenciál má Slovensko rovnako v oblasti využitia skládkového plynu a kalového plynu vznikajúceho, bez využitia, v čističkách odpadových vôd. A nakoniec v neposlednom rade, by bolo možné uvažovať aj s využívaním drevného plynu, napr. v kogeneračných jednotkách.

V pokračování studie využití topných biopelet pro obec Struhařov jsou vyčísleny předpokládané investiční náklady. Je zajímavé je srovnat s podobnými připravovanými projekty.

V programech "obnovy vesnice" se stále více objevují požadavky na modernizaci způsobů vytápění obytných, provozních i správních budov. Vedou k tomu snahy o zlepšení životního prostředí náhradou ekologicky málo vhodného hnědého uhlí, využití místních zdrojů biopaliv a zvýšení zaměstnanosti na venkově.