Pro zajištění energetické biomasy mají význam především rostliny vytrvalé a to jak z hlediska nižších nákladů na produkci, tak jako protierozní opatření. Energetický šťovík není hrozbou pro okolní přírodu, ale je významnou novou zemědělskou plodinou.

Aktuální rozhovor se starostou města Hartmanic panem Jiřím Juklem, pod jehož vedením se zrealizovala výstavba centrální kotelny na biomasu.

Šumavské městečko Hartmanice bude letos již osmou topnou sezónu zásobováno teplem pro vytápění a ohřev teplé vody z centrální kotelny na biomasu. V dnešním článku přinášíme základní technické a ekonomické údaje. Příští pondělí pak bude publikován aktuální rozhovor se starostou, pod jehož vedením se investiční akce zrealizovala a úspěšně provozuje.

Pro pěstování energetických bylin v r. 2004 hrozilo, že nebudou na jejich pěstování žádné podpory. Vzhledem k zásadnímu významu pro zajištění energie z biomasy jsme považovali za nezbytné usilovat o jakoukoliv podporu alespoň z domácích zdrojů, když to není nyní možné z EU. Po mnoha administrativních krocích a bezpočtu jednáních se přece jen podařilo zajistit podporu ve výši 2.000 Kč/ha, nad rámec plošných dotací. Bohužel ji Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond vyhlásil až 24.6.2004.

Rozhovor s Ing. Vernerem o cenách biomasy i o roli státu a EU v tomto segmentu obnovitelných zdrojů energie.

Příroda potřebuje pomoc. Zdravotní stav naší planety se díky "ušlechtilé" činnosti člověka a jeho produktů rok od roku zhoršuje.

Největší česká komunální výtopna na biomasu s výkonem 9 MW stojí už více než dva roky v Bystřici nad Pernštejnem. Je moderní, funguje, jak má, ale přesto se díky nekompetentním zásahům státu může dostat do problémů. Proč? Čtěte v rozhovoru TZB-info s dlouholetým bystřickým starostou a nezávislým senátorem Ing. Josefem Novotným.

Podíl energie z biomasy je z celkového množství energie vyrobené v naší republice z obnovitelných zdrojů rozhodně nejvýznamnější a i v budoucnu bude narůstat. V druhém, závěrečném dílu netradičně zpracovaného materiálu se autoři věnují porovnání technologií na výrobu elektřiny z biomasy a komentují současný systém podpory výroby "zelené" elektřiny v ČR.

Stát dělá další velký krok k tomu, aby popřel několikaletou, finančně velmi náročnou, byť nepříliš šťastnou podporu biomasy v podobě stamilionových dotací do obecních výtopen a především nově budovaných centrálních zdrojů tepla, kde jako palivo slouží biomasa v jakékoliv podobě.

Mgr. Jiří Rojek (nar. 1935), generální ředitel a předseda představenstva společnosti ROJEK dřevoobráběcí stroje a.s. v exkluzivním rozhovoru pro TZB-info představuje jednak osvědčený drtič DH 10 pro odpadní dřevo po těžbě a prořezávkách do průměru 8 cm a současně i žhavou novinku - dělič štípač kulatiny až do průměru 20 cm.

Rozhovor Jany Plamínkové s Ing. Vlastou Petříkovou, DrSc. (nar. 1934), místopředsedkyní CZ Biom - Českého sdružení pro biomasu.

Technológie na báze bioplynu boli na Slovensku zavedené počas minulého storočia v rámci hygienických opatrení a tiež za účelom zníženia objemu a zápachu narastajúcich množstiev mestského odpadu. Ako krajina so značným podielom poľnohospodárskej činnosti má Slovensko bohatý potenciál v oblasti využitia technológií na báze bioplynu. Značný potenciál má Slovensko rovnako v oblasti využitia skládkového plynu a kalového plynu vznikajúceho, bez využitia, v čističkách odpadových vôd. A nakoniec v neposlednom rade, by bolo možné uvažovať aj s využívaním drevného plynu, napr. v kogeneračných jednotkách.

V pokračování studie využití topných biopelet pro obec Struhařov jsou vyčísleny předpokládané investiční náklady. Je zajímavé je srovnat s podobnými připravovanými projekty.

V programech "obnovy vesnice" se stále více objevují požadavky na modernizaci způsobů vytápění obytných, provozních i správních budov. Vedou k tomu snahy o zlepšení životního prostředí náhradou ekologicky málo vhodného hnědého uhlí, využití místních zdrojů biopaliv a zvýšení zaměstnanosti na venkově.