Vytápění biomasou není jen evropskou záležitostí

Konferenci tradičně pořádal Hornorakouský svaz pro úspory energií OÖ Energiesparverband a tohoto roku byla největší pozornost věnována kromě tradičních témat jako efektivní hospodaření s energiemi či využívání obnovitelných zdrojů energie především biomase, zejména peletám a jejich využití.

Na konferenci zazněly desítky přednášek a příspěvků od odborníků z celého světa. Během několika málo dnů se více než jeden tisíc přihlášených z jedenašedesáti zemí zúčastnilo přednáškových bloků s následujícími názvy: Evropská konference o peletách, Evropská konference o úsporách energií, Konference "Budoucnost energie 2030", Seminář "Rozvoj venkova a trvale udržitelná energie" a odborné exkurze na téma pelety, solární energie, biomasa a energetická efektivnost.

Evropský a světový trh s biomasou a peletami na příkladu Horního Rakouska

Evropskou a světovou situaci v oblasti biomasy a především pelet nastínila ve své prezentaci Mag. Christiane Egger z hornorakouského OÖ Energiesparverband. Pohovořila o zvyšující se světové produkci a spotřebě pelet a také o problémech a možnostech rychle rostoucího trhu s tímto palivem. Jako aktuální problémy uvedla nedostačující nárůst produkce ve srovnání s poptávkou, kolísání cen pelet, nedostatečnou výrobní a skladovací kapacitu, získávání výraznějšího podílu na trhu s palivy atd. Na příkladu Horního Rakouska pak prezentovala některá zajímavá data, trendy a okolnosti, které umožnily nárůst trhu s peletami v této spolkové zemi. Jde například o podporu a posílení malovýroby a maloobchodu s peletami, fakt, že je Rakousko sídlem mnoha důležitých výrobců kotlů na pelety, přísné platné normy na vypouštění emisí, vysoké požadavky na kvalitu paliv, podpůrné programy ze strany státu. Tyto příznivé podmínky, uvedla Mag. Eggerová, se následně odrazily na konkrétních ekonomických ukazatelích. Za posledních deset let se například v Horním Rakousku zvýšil prodej zařízení na spalování pelet asi čtyřiadvacetkrát z původních přibližně 500 kusů v roce 1997 na 12.000 kusů v roce 2006 aj.

Podpora Evropské unie pro biomasu

Během konference o peletách vystoupila se svým příspěvkem o Evropském akčním plánu pro biomasu a politice evropské unie v oblasti energie paní Emese Kottasz z Evropské komise (Generální ředitelství pro energii a dopravu). Jako hlavní energetické cíle Evropské komise uvedla snížení poptávky po energii, zvýšení důvěry v obnovitelné zdroje, diverzifikace zdrojů energie, snížení emisí CO₂ a posílení mezinárodní spolupráce. Podporu Evropské komise pro obnovitelné zdroje zejména biomasy přiblížila na základě dokumentu Evropský akční plán pro biomasu, jehož znění bylo odsouhlaseno a vydáno v prosinci 2005. Z dokumentu vyplývá následující: Vzhledem k tomu, že biomasa tvoří v současné době polovinu obnovitelné energie využívané v EU, bude i nadále podporována. EU v současné době pokrývá 4 % svých energetických potřeb z biomasy. Pokud by plně zužitkovala svůj potenciál, mohla by do roku 2010 zdvojnásobit využití biomasy ze 69 mtoe v roce 2003 na 185 mtoe v roce 2010. Podle mínění komise by opatření tohoto akčního plánu mohla vést ke zvýšení využití biomasy v roce 2010 nebo krátce poté přibližně na 150 mtoe. Naplněním tohoto předpokladu by byly dosaženy nejen výše uvedené energetické cíle, ale navíc zabezpečen také vznik pracovních míst a hospodářský růst sektorů spojených s produkcí biomasy jako například lesnictví a zemědělství.

Japonské zkušenosti s biomasou

Současná situace

Stále se zvyšující zájem o biomasu a její rostoucí trh není jen evropská záležitost. Tento obnovitelný zdroj energie je stále více vyhledáván i v USA, Kanadě či Asii. Jeden z příkladů asijských zkušeností s využíváním biomasy prezentoval ve svém příspěvku japonský přednášející Shuichi Miura, profesor z Univerzity umění a designu v Tokiu. Ve své prezentaci přiblížil celkovou situaci biomasy v Japonsku.

Japonsko disponuje velkým potenciálem v oblasti biomasy, 67% rozlohy pokrývají lesy. Ve větší míře byla využívána především v první polovině 20. století, ale později ji vytlačila jiná paliva a v současné době nepatří mezi nejdůležitější energetické zdroje. Přesto lze v Japonsku pozorovat pozvolnou renesanci v této oblasti a návrat k tomuto palivu. Japonská vláda roku 2002 schválila tzv. Japonskou strategii pro využití biomasy (Biomass Nippon Strategy) s hlavními cíli snížit množství emisí CO₂ vypouštěných do ovzduší a zabránit globálnímu oteplování planety. Poměrně důležité místo v této strategii zaujímají domácnosti. Bylo totiž zaznamenáno, že ze všech sektorů se nejvíce zvýšila produkce skleníkových plynů a emisí CO₂ právě v obytném sektoru . Za 15 let (1990 - 2005) to bylo o 37,4%. Tato skutečnost vedla k obecnému zvýšení pozornosti právě na tuto oblast.

Rozvoj trhu s peletami

Přestože je Japonsko země bohatá na biomasu, pelety jsou ve zdejších zeměpisných šířkách poměrně nové palivo. Tento fakt koresponduje s relativně nízkým počtem jejich výrobců, kterých však rok od roku přibývá. Za posledních sedm let se jejich počet z původních 3 v roce 2000 zvýšil na 25 v roce 2006. Většina z nich má bohužel menší kapacitu a ročně vyrobí méně než 1000 tun. Cena pelet, 1 kg stojí asi 40 yenů (0,26 Euro), stále ještě převyšuje ceny ostatních zejména fosilních paliv, ale díky rostoucí ceně ropy se postupně jejich ceny vyrovnávají.

V současné době je v Japonsku 15 výrobců kamen na pelety a 6 výrobců peletových kotlů. Velké množství tohoto zboží je navíc importováno ze zámoří. Velkým problémem zůstává cena těchto zařízení. Zatímco kerosenová kamna je možné pořídit přibližně za 30 000 yenů (200 euro), u velkých zařízení za 200 000 yenů (1300 euro), pořizovací náklady za kamna na pelety jsou několikrát vyšší tj. okolo 300 000 yenů (2000 euro). Přestože ekologická šetrnost peletových kotlů je výrazná, pro zákazníky hraje při výběru nového zařízení roli také ekonomický aspekt. Ve srovnání s kerosonovými kotli jim proto může peletový kotel připadat drahý. Z dlouhodobého hlediska je ale využívání pelet ekonomicky výhodné. Při současné ceně kerosenu tj. 80 yenů (asi 0,53 euro) za litr a ceně pelet 30-40 yenů za kilogram je totiž možné ročně ušetřit 12.000-26.000 yenů (80-170 euro) při vytápění obytných místností peletami a až 48.000 (320 euro), bude-li navíc toto palivo využíváno i pro ohřev vody.

Stát na tato zařízení momentálně bohužel neposkytuje vládní dotaci. Finanční příspěvek lze získat pouze od některých regionálních samosprávních celků.

Současné vytápění japonských domácností

Japonsko svým územím zasahuje do různých zeměpisných šířek, a proto se průměrná roční teplota jednotlivých regionů pohybuje v rozsahu od 8,5 °C v Sapporu (na severu) do 18,3 °C v Kagoshimě (na jihu). Roční spotřeba energie na vytápění vzhledem k různým zeměpisným šířkám kolísá od 10 MWh do 2 MWh. Obecně platí, že domy jsou často nedostatečně tepelně izolované a dochází k velkým tepelným ztrátám. Také není běžný jeden centrální vytápěcí systém, ale spíš několik menších zdrojů. Pro potřeby vytápění a ohřev vody v domácnostech převládají elektrická kamna a především kerosonové a plynové kotle. Mnohé z nich nemají kouřovod a spaliny nejsou odváděny do komína, ale jsou uvolňovány přímo do místnosti. Kotle a kamna na pelety bohužel ještě nejsou tolik zastoupeny a nepatří k nejběžnějším systémům vytápění, přesto se i tato zařízení začínají postupně prosazovat japonských domácnostech.

Pelety a emise CO₂

V japonských domácnostech, kde jsou kotle na pelety využívány, fungují většinou jen jako jeden z několika vytápěcích zařízení. V Yamagatě na severu Japonska byly za účelem porovnání množství uvolňovaných emisí CO₂ sledovány tři vzorové domácnosti s kamny na pelety o výkonu 11 kW. V domácnosti A sloužil kotel na pelety jako hlavní zdroj vytápění, v domácnosti B vytápěla tato kamna jen obývací pokoj a v domácnost C využívala kromě kamen na pelety ještě podlahové vytápění. Pozorování přinesla následující výsledek, u všech sledovaných domů bylo zaznamenáno snížení emisí CO₂ uvolňovaných do ovzduší. V případě A byly emise sníženy o 27%, B) o 13% a C) 9%. Toto pozorování prokázalo, že pelety jsou mnohem ekologičtější, než ostatní paliva a kotle na pelety jsou jedním z nejekologičtějších způsobů vytápění.

Japonské pelety dnes a zítra - závěr

Přestože je biomasa v Japonsku v současnosti znovuobjevovaný zdroj a v podobě pelet začíná na trhu s palivy zaujímat své místo, musí stále čelit velké konkurenci jiných pro Japonsko tradičnějších zdrojů energie například ropě, plynu a elektřině.

Japonský přednášející ale zdůraznil, že i přes počáteční potíže, které ještě v Japonsku v souvislosti s prosazováním biomasy musí být překonány, je tento zdroj energie (především pelety) jedním z nejvhodnějších řešení k snížení emisí CO₂ vypouštěných do ovzduší domácnostmi.

Profesor Miura na závěr své prezentace shrnul také možná řešení, která by v budoucnosti mohla usnadnit prosazování pelet ve větší míře. Jmenoval například zavedení státních dotací, změnu tradičního necentralizovaného vytápění domácností, nalezení levnější formy biomasy např. štěpky atd.

Pro prosazení biomasy tedy v Japonsku (ale i ve všech jiných zemích světa) nestačí jen dostatek lesů a snížení ceny zařízení na spalování biomasy, ale také změna stylu bydlení a myšlení obyvatel.

Závěr

Mezinárodní konference Světové dny úspor energií poskytla účastníkům mnoho nových informací především o celosvětovém vývoji, trendech a aktuální situaci na poli úspor energií, pelet a jiné biomasy. Zaznělo zde také mnoho zajímavých vizí do budoucna a návrhů možných řešení aktuálních energetických problémů. Celá akce přinesla všem přítomným mnoho zajímavých podnětů k zamyšlení a inspirovala je k v jejich dalším jednání v oblasti energie. Chcete-li získat další informace o Konferenci WSED 2007 nebo se za zvýhodněných podmínek zúčastnit příštího ročníku této Konference WSED 2008, obraťte se prosím na Energy Centre České Budějovice www.eccb.cz, email: eccb@eccb.cz.