Nové přístupy při řešení prevence kriminality ve výstavbě

Jak se řeší prevence kriminality ve výstavbě v evropských normách a jak na ni pamatuje náš stavební zákon?

Stavební zákon č. 183/2006 Sb. v §156 odkazuje na Základní požadavky uvedené v Příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR), které kromě bezpečnosti a přístupnosti při užívání staveb zahrnují i požadavky na prevenci proti vloupání (viz Základní požadavek č. 4). S ohledem na aktuální společenský vývoj je totiž stále důrazněji vnímána potřeba řešit prevenci kriminality i v dalších oblastech. Už při urbanistickém plánování, navrhování a provozování staveb je žádoucí pracovat s evropskými normami, které nabízejí pokročilé nástroje k řešení prevence kriminality v širším záběru, a to přes návrhy, provedení až po provozování konkrétní stavby (CEN/TC 325 - Crime prevention through building, facility and area design). Tyto normy definují příslušné strategie, bezpečnostní úrovně, koncepce budov a ploch, použití stavebních prvků, silnic a chodníků, a mohou být aplikovány na nové a významně zrekonstruované budovy, objekty a prostory. Kromě staveb určených k bydlení jsou tyto evropské normy použitelné i do dalších prostředí, jako jsou průmyslová zařízení, vzdělávací instituce, nemocnice, obchodní centra, náměstí, místa veřejných setkání, čerpací stanice a další. Normy jsou proto vhodné jak pro investory ze soukromého sektoru a státní správy, tak také pro odborníky na kriminalitu z řad policie, architekty, projektanty, stavební odborníky, montážní organizace, technologické firmy, bezpečnostní služby a v neposlední řadě také pro odborníky, kteří se zabývají problematikou bezpečnosti sídelních a obytných objektů, průmyslových a administrativních komplexů.

Jak se požadavky na bezpečnost ve výstavbě ve výše uvedeném smyslu odrážejí v novém stavebním zákoně, který prochází v současné době vlnou kritiky?

Nově připravovaný stavební zákon je sice ve středu pozornosti odborné technické veřejnosti, nicméně podle pravidel EU musí stejně jako aktuálně platný předpis respektovat Základní požadavky na stavby podle Přílohy I (CPR). Aktuálně platný stavební zákon odkazuje na Přílohu I ve výše zmíněném §156, a obdobně je to řešeno i v novém předpisu.

Detail bariér a bezpečnostních prvků na veřejném prostranství
Foto archiv Aleny Šimkové

Bezpečnostní prvky u vstupu do OC Metropole Zličín, Praha
Foto archiv Aleny Šimkové

Uvedla jste, že při urbanistickém plánování, navrhování a provozování staveb doporučujete kromě norem k prevenci proti vloupání zohlednit i evropské technické normy, které pokrývají širší záběr preventivních opatření. Mohla byste blíže popsat práci technické komise CEN/TC 325 a rámcově seznámit s normami z jejího portfolia?

Česká republika je první ze zemí bývalého východního bloku, kterou Evropský výbor pro normalizaci (CEN/CENELEC) v roce 2010 pověřil správou sekretariátu technické komise CEN/TC 325. Zabezpečení výkonu této správy přísluší Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), který v rámci reorganizace přenesl v lednu 2018 činnosti související s tvorbou, vydáváním a distribucí technických norem na Českou agenturu pro standardizaci (ČAS). Komise CEN/TC 325 řídí tři pracovní skupiny obsazené týmem špičkových českých i zahraničních odborníků, kteří se věnují vývoji norem se zaměřením na terminologii (Teminology), městské plánování (Urban Planning) a návrhy staveb (Building Design). Široké obsazení vychází z důvodů, které jsem již výše uvedla, normy prevence kriminality lze aplikovat i na další prostředí, například náměstí a místa shromažďování velkého počtu osob, obchodní domy, sportovní stadiony, objekty kulturního vyžití, nemocnice a školy. Do procesu přípravy norem prevence kriminality jsou takto zapojovány zainteresované subjekty; jedná se zejména o investory ze soukromého sektoru a státní správy, odborníky na kriminalitu z řad policie, architekty, projektanty, stavební odborníky, montážní organizace, technologické firmy, bezpečnostní služby a v neposlední řadě jde také o odborníky, kteří se zabývají problematikou bezpečnosti sídelních a obytných objektů, průmyslových a administrativních komplexů. Soubor norem zpracovaných v rámci CEN/TC 325 v tištěné i elektronické formě je dostupný v českém jazyce na webových stránkách agentury ČAS.

Mohli bychom uvést nějaký konkrétní příklad aplikace „bezpečnostní“ normy v případě veřejné instituce?

Jedním z takovýchto příkladů by mohla být norma ČSN 73 4400 – Prevence kriminality – řízení bezpečnosti při plánování, realizaci a užívání škol a školských zařízení. Tato norma upravuje zásady a návrhy pro snižování rizika kriminality, obavy z kriminality a antisociálního chování ve školách ve fázích plánování a realizace stavebního řešení a bezpečnostních opatření prostřednictvím preventivního řízení bezpečnostních rizik, k nimž může ve školách docházet. Norma je vhodná pro všechny veřejné, soukromé nebo státní instituce a lze ji využít pro rizika spojená s ochranou osob a majetku. Návrh a implementace bezpečnostních opatření vychází ze systémů řízení bezpečnostních rizik. V rámci preventivního řízení bezpečnostních rizik je potřeba zohlednit měnící se sociální a kulturní specifika daných oblastí, ve kterých se školy nacházejí. Za pozornost stojí rovněž ČSN P CEN/TR 14383-8 Prevence kriminality – Plánování městské výstavby a navrhování budov – Část 8: Ochrana budov a prostorů před kriminálními útoky páchanými pomocí vozidel, ale i další normy.

Ing. Alena Šimková

V letech 2005-2014 zastupovala zájmy ČR v odborných pracovních skupinách Evropské komise a Rady (EU) příslušných k problematice stavebnictví, a současně vedla oddělení stavebních výrobků na Úřadě pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Od roku 2018 předsedá evropské technické komisi CEN/TC 325 (Prevence kriminality prostřednictvím navrhování budov, objektů a území), vede pražskou poradenskou kancelář C4Construction a je zapojena v poradní skupině CEN/CENELEC pro otázky bezpečnosti (SF SEC).

Kontakt: https://alenasimkova.wordpress.com/contact/