Ing. Kateřina Petrová

Od června 2025 platí nová pravidla pro vstupní lékařské prohlídky. Týkají se zejména dohodářů a administrativy. Někdo musí k lékaři nově, jiný už ne. Článek přehledně shrnuje, koho se změny dotýkají a jaké povinnosti z toho plynou pro zaměstnavatele.

Článek vám přiblíží problematiku „složitých podmínek pro zásah“, o které hovoří zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně a vyhl. č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, a to v rámci začleňování provozovaných činností.

Přinášíme vám přehled hlavních změn týkající se novely NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost je od 1. 1. 2024 a novelou je NV č. 330/2023 Sb. Novela přináší změny v oblasti zátěže teplem a chladem, bezpečnostních přestávek, zavádí hygienické limity pro ruční manipulaci s břemeny se zohledněním pracovní polohy, osvětlení.

Nařízením vlády č. 195/2021 Sb. bylo novelizováno NV č. 361/2007 Sb. Jedná se o jeden z velmi důležitých předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Předpis nabývá účinnosti v různých bodech postupně, a to až do 12. 7. 2027. Podívejte se na přehled změn.

Novela Zákoníku práce, která vyšla pod číslem 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023, přináší změny v oblasti informovanosti zaměstnanců, dohod o pracích mimo pracovní poměr nebo náhrady nákladů při výkonu práce na dálku. Zavádí také zcela nové pojmy jako dohoda o odpočinku nebo nepřetržitý denní odpočinek. Předpis má dělenou účinnost a některé změny začnou platit i 1. 1. 2024, popř. 1. 1. 2029. V článku přinášíme hlavní změny platné od 1. 10. 2023.

S účinností nových právních předpisů v oblasti vyhrazených technických zařízení (VTZ) se znovuotevřela otázka jmenování odpovědných osob za vyhrazená technická zařízení elektrická, plynová, tlaková a zdvihací. Již dříve byl v legislativě pojem odpovědné osoby v obecné rovině zakotven, a to např. v zákoně č. 309/2006 Sb.

V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) se kolem lékařských prohlídek u zaměstnanců zařazených do kategorie práce I stále vedou diskuze, kdo může lékařskou prohlídku provádět – zda smluvní, nebo obvodní lékař. Přestože je tato problematika upravena zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, ustavičně zde nemají jasno ani obvodní lékaři, ani zaměstnavatelé.

V rámci služeb bezpečnosti práce a požární ochrany (BOZP a PO) se při kontrolách pracovišť zaměřujeme i na obsah lékárniček na pracovišti. V dnešním článku se ale zaměříme na nejpodstatnější změny v povinné výbavě automobilů a autolékárničce.

Mnoho společností po zaměstnancích vyžaduje, aby dodržovali dress code, popř. je v rámci zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) vybaví osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP). Dá se dress code požadovat za OOPP a o co se vlastně jedná?

Opětovně bychom chtěli upozornit na nutnost provádění školení BOZP a PO, neboť při preventivních kontrolách pracovišť neustále narážíme na neproškolené zaměstnance.

V souvislosti s novelou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhl. č. 79/2013 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, se pojďme podívat na změny, které zajímají mnoho zaměstnavatelů. Zejména jde o problematiku lékařských prohlídek u řidičů-referentů a u dohod.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) a lékařské prohlídky – dvě části, které se navzájem propojují a souvisí jedna s druhou. Pojďme se dnes podívat na jedno hodně zajímavé téma, kterým je platnost lékařských posudků.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) a lékařské prohlídky – dvě části, které se navzájem propojují a souvisí jedna s druhou. Personalisté o tom ví své. Neustále řeší lékařské prohlídky – vstupní, opakované, výstupní. Do toho vstupuje bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve formě školení, úrazů, prohlídek pracovišť atd. A do toho se teď postupně vkrádá velká novela zákona o specifických zdravotních službách, která ovlivní lékařské prohlídky snad ve všech odvětvích.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) neřeší jen školení, úrazy, revize, rizika atd., ale ve spolupráci s hygienou se zabývá i požadavky na osvětlení pracoviště. Stěžejním předpisem v této oblasti je NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění, které se v paragrafu 45 zabývá osvětlením pracoviště.

BOZP je ve školském zákoně řešena jak pro zaměstnance, tak i pro žáky/studenty, i když u nich se samozřejmě jedná „jen“ o bezpečnost a ochranu zdraví.

Zaměstnáváním mladistvých zaměstnanců (mladiství zaměstnanci jsou zaměstnanci mladší než 18 let) se spousta společností vyhýbá, a to zejména z důvodu větších omezení a nařízení, které jim nejen bezpečnost a ochrana zdraví při práci přináší (BOZP).

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je důležitou součástí práce ve výškách a nad volnou hloubkou, neboť při této činnosti vzniká velké procento těžkých pracovních úrazů, bohužel i smrtelných.

Nejčastějším prohřeškem zaměstnavatele je nesplnění povinnosti vycházející ze zákoníku práce, konkrétně vzájemné informování se o rizicích. U zaměstnanců je pak nejčastější chybou nenahlášení vzniklého úrazu buď vůbec nebo až po velmi dlouhé době.

Každý rok dochází v souvislosti s neodbornou manipulací nebo skladováním hořlavých látek ke spoustě požárů, k výbuchům, úrazům a škodám na majetku. Ve většině případů je viníkem vzniku výše uvedeného lidská chyba, kdy si osoba manipulující s hořlavinou neuvědomuje možné následky svého jednání.

Úrazy vzniklé cestou na oběd jsou hodně diskutovaným tématem. V rámci školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) jsou tyto situace často probírány a na zaměstnancích je vidět, že mají zájem o tuto problematiku. Pojďme si osvětlit, co to vlastně pracovní úraz je a zda úraz vzniklý cestou na oběd je nebo není pracovním úrazem.