Složité podmínky pro zásah při zvýšeném požárním nebezpečí

Každá společnost musí mít (interně nebo externě) osobu odborně způsobilou v požární ochraně (OZO) nebo technika požární ochrany (TPO), kteří společnosti zpracují dokumentaci požární ochrany. Jedním z dokumentů je „začlenění provozovaných činností“, kdy se na základě kritérií daných zákonem začlení provozovaná činnost do jedné ze tří kategorii:

• bez požárního nebezpečí
• se zvýšeným požárním nebezpečím
• s vysokým požárním nebezpečím.

Od tohoto začlenění se odvíjejí další dokumenty a požadavky na zajištění požární ochrany.

My se dnes zaměříme na složité podmínky na zásah, které se týkají zvýšeného požárního nebezpečí.

Pro potřeby členění provozovaných činností podle míry požárního nebezpečí se za složité podmínky pro zásah považují činnosti, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah, a to za okolností, kdy jsou tyto činnosti provozovány

1. v dispozičně složitých a nepřehledných objektech, v nichž hrozí, zejména vzhledem k předpokladu silného zakouření, ztráta orientace osob (např. podzemní hromadné garáže, tunely nad 350 m délky, podzemní systémy hromadné dopravy osob),
2. v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (např. výroba, skladování nebo prodej výbušin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů, výskyt radioaktivních látek nebo biologicky nebezpečného materiálu, rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a mosty, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA a vyšším),
3. za podmínek, při nichž se vyskytují vybrané nebezpečné chemické látky a přípravky v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 zvláštního právního předpisu,
4. v objektech a zařízeních provozů chemické výroby uvedených v příloze č. 2 vyhlášky,
5. v objektech a zařízeních administrativních, školských a zdravotnických provozů uvedených v příloze č. 2 vyhlášky o 7 a více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty,
6. ve stavbách pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, ve stavbách ubytovacích zařízení o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty,
7. ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob a ve stavbách pro obchod.

Je-li splněna alespoň jedna podmínka uvedená výše, musí být činnost začleněna tak, že u ní nejsou běžné podmínky pro zásah.

Jako nejčastější příklady můžeme uvést:

• hromadné podzemní garáže (je-li nějaká malá prodejna v obchodním centru, které má podzemní garáže, tak i tato prodejna spadá do složitých podmínek pro zásah
• kabelové kanály – mnohdy jen údržba ví, že nějaký kabelový kanál se ve společnosti vyskytuje a kde vede
• pozor si dejte u chemických látek – je důležité vědět, v jakém množství a jaké látky se ve společnosti vyskytují
• fotovoltaika - některé typy fotovoltaik (dle výkonu) také spadají do složitých podmínek
• prodej a skladování pyrotechniky (pozor zejména u těch prodejen, které pyrotechniku prodávají jen v období Silvestra, i těch se týkají složité podmínky pro zásah)
• stavby pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace – stavba nebo její část určená k užívání:
  1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,
  2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo
  3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče
  Jedná se zejména o nemocnice, pečovatelské domy, domy pro seniory, budovy poskytující sociální služby atd. – je potřeba se podívat do kolaudačního souhlasu, zda se jedná o stavbu pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace.
• stavba ubytovacího zařízení – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.
• stavby pro shromažďování většího počtu osob – tady se bohužel většinou chybuje. Pokud svoji činnost provozujete v objektu, kde je více společností a třeba i jiná společnost je stavbou pro shromažďování většího počtu osob (stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m², opět složité podmínky platí i pro Vás. Nejčastěji k této situaci dochází u tzv. retail parků, kde je jeden objekt, ve kterém je např. 5 nájemních jednotek. A pokud jen jedna z nich splní podmínku pro shromažďování, musí být začlenění vztaženo pro celý objekt.
• obdobná situace platí pro stavbu pro obchod – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m². Je tedy potřeba sečíst prodejní plochy všech nájemců (netýká se skladů a zázemí, opravdu jen prodejní plochy).

Má-li společnost své provozované činnosti začleněny jako složité podmínky pro zásah, plynou pro ni mimo jiné ještě dvě důležité skutečnosti:

1. mít orgánem státního požárního dozoru schválenou dokumentaci zdolávání požárů (DZP) – bez ní může být udělena Hasičským záchranným sborem (HZS) pokuta až do výše 10 000 000 Kč (DZP zpracovává provozovatel dané činnosti. V mnoha případech je ale pro HZS jednodušší, aby DZP zpracoval vlastník objektu pro celý objekt, a to zejména v těch případech, když je v objektu více nájemců),
2. zajistit provádění cvičného požárního poplachu. Ten se provádí z důvodu, aby byla zkontrolována úplnost a správnost požárního evakuačního plánu (ten musí být v případě složitých podmínek pro zásah zpracován) a samozřejmě také proto, aby lidé v případě vyhlášení evakuace věděli, kudy se dostat bezpečně z pracoviště a kde se mají shromáždit. Shromaždiště bývá označeno touto značkou.

Všechny skutečnosti uvedené výše musí zhodnotit osoba odborně způsobilá nebo technik požární ochrany a podle toho provést začlenění provozovaných činností a zpracovat dokumentaci požární ochrany. Také nezapomínejte na provádění cvičných požárních poplachů, a to alespoň 1x ročně, aby došlo k ověření správnosti dokumentace požární ochrany, stanovených postupů, činnost odpovědných osob za PO a funkčnost technických opatření.

Poděkování

Děkujeme Vám za přečtení článku a doufáme, že pro Vás jsou tyto informace zajímavé a s případnými dotazy či náměty na další články se na nás prosím neváhejte obrátit.
Váš CIVOP