Lékařské prohlídky u zaměstnanců zařazených do kategorie práce I.

Podle zákona zaměstnavatel může, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 (vyhl. č. 79/2013 Sb.) nebo jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel může posílat zaměstnance zařazené v kategorii práce I k obvodnímu lékaři, ale jen v případě, že nevykonávají rizikovou činnost. Nejčastěji se tato situace řeší u administrativních pracovníků, a to těch, kteří řídí služební vozidlo, neboť právě řízení vozidla spadá pod rizikovou činnost. a ve většině případů obvodní lékař odmítne provést lékařskou prohlídku. V té chvíli začíná zaměstnavatel řešit, co to je/není řízení motorového vozidla.

Řízení motorového vozidla je činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce. Z pohledu BOZP žádná definice neexistuje, a ani si ji nechceme nějak vymýšlet, ale z obecného hlediska se dá říci, že jde o zaměstnance, který může vozidlo používat pravidelně například pro dopravu na místo provedení zakázky, převezení materiálu/nákladu, spolupracovníků, na pracovní obchodní jednání apod.. V konečném důsledku by si měl zaměstnavatel sám určit, zda jeho zaměstnanec je/není řidič dle vyhl. 79/2013 Sb., v platném znění.

Pokud zaměstnavatel řekne, že administrativní pracovník, který 1x měsíčně odveze balík na poštu, nevykonává činnost jako obvyklou součást výkonu práce, tak potom by tento zaměstnanec mohl jít na lékařskou prohlídku ke svému smluvnímu lékaři. Pokud ale používá vozidlo denně nebo několikrát týdně k tomu, aby se např. dopravil ke klientovi, něco někam odvezl, pak už musí ke smluvnímu lékaři.

Podobný případ je třeba i u zaměstnanců, kteří prodávají zmrzlinu, chlebíčky. Jsou zařazeni v kategorii práce I, ale protože přicházejí do styku s potravinami, jedná se o činnost epidemiologicky závažnou a tím pádem již musí ke smluvnímu lékaři.

Nebo např. administrativní zaměstnanci ve školách – pokud je zde obvyklý přímý kontakt s žáky, tak i tito zaměstnanci musejí ke smluvnímu lékaři, přestože spadají do kategorie práce I.

Pro zaměstnavatele je také důležité vědět, že než pošle zaměstnance k obvodnímu nebo smluvnímu lékaři, musí jej vybavit žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky.

Tato žádost musí obsahovat:

Obrázek 1 – Vzor Žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky

1. identifikační údaje zaměstnavatele, a to
   1. obchodní firmu nebo název a adresu sídla zaměstnavatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
   2. adresu sídla, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,
   3. název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obce, je-li zaměstnavatelem stát, kraj nebo obec,
2. identifikační údaje zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince,
3. údaje o pracovním zařazení zaměstnance nebo údaje o předpokládaném pracovním zařazení osoby ucházející se o zaměstnání, dále údaje o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek; v případě výstupní prohlídky se pro potřeby následné prohlídky uvede údaj o době expozice příslušnému rizikovému faktoru,,
4. druh požadované pracovnělékařské prohlídky; v případě souběhu mimořádné a periodické prohlídky se uvede i tato skutečnost,
5. důvod k provedení prohlídky; v případě souběhu mimořádné a periodické prohlídky se uvede i důvod pro provedení mimořádné prohlídky.

Závěrem: Tento článek je napsán tak, jak výkladu zákona a vyhlášky porozuměli specialisté BOZP a PO. V žádném případě nejde o právní výklad. V případě pochybností se poraďte se svým smluvním lékařem, případně specialistou/technikem BOZP nebo právníkem.