Jak palác na Helfštýně k rekonstrukci přišel

Valeriu Butulescu: „Hrad byl tak špatně udržovaný, že se ho nepřátelé báli obléhat.“

Hrad Helfštýn patří mezi nejrozsáhlejší hradní soubory v Evropě. Jako kulturní památka spadá pod Muzeum Komenského v Přerově. Jeho předpokládaným zakladatelem byl Fridrich z Linavy na konci 13. století. Založen byl na nejvyšším hřebenu nad říčním tokem Bečvy. Strmé svahy a vysoké hradby dodaly hradu strategický význam. První majitel údajně využíval tento hrad k loupeživým výpadům na tehdy významnou stezku do Slezska vedoucí Moravskou branou. Posléze se majiteli na 100 let stává rod Kravařů a součástí panství se stává i město Lipník. S jejich významem rod Kravařů nabývá na významu, a hlavně pak na velikosti a fortifikaci samotný Helfštýn. Majitelů se zde vystřídalo velké množství, chtěných i nechtěných. Tak jak dějiny formovaly naši zemi. Za mnohé rody jako kupříkladu Kostkové z Postupic, Pernštejnové, Ludanovicové, Rožmberkové, Bruntálští z Vrbna, Dietrichsteinové. Po třicetileté válce byl hrad záměrně demolován, následně za tureckého vpádu částečně obnoven. Za pruských válek se uvažovalo o jeho modernizaci jako pevnosti, následně byl vyřazen ze systému zemské obrany, začal pustnout a zároveň byl dále systematicky demolován. To vše uspíšilo jeho zkázu. Zažil epochu vrcholného a pozdního středověku, gotické přestavby, renesanci, dobu husitství, období třicetileté války, rozsáhlé fortifikační přestavby, které dodaly Helfštýnu na velikosti i významu. Oproti tomu Helfštýn zažil i dějinné pády, pozdější nezájem a nucenou demolici, která srazila mocný a nedobytný hrad na kolena. Získal nechtěný statut zříceniny, byť zachovalé a nádherné, s obrovským puncem věků. Vlastně i ta demolice, na které se podíleli sami Dietrichsteinové, byla jakýmsi otiskem doby.

Polovina 19. století zastihla hrad v pokusech o jeho zpřístupnění návštěvníkům a znovuobnovení zachovalých částí. Hrad opět získává na kráse i v tomto zakonzervovaném stavu více či méně zdařilých úprav. Jedno však je jisté, hrad patří mezi nádherné doklady dějin, zachoval si svou monumentálnost a krásu starobylého hradního komplexu na Moravě. Je vyhledávaným místem pro filmaře, odehrávají se zde poutě, trhy, vystoupení šermířů. Asi nejznámější a velmi atraktivní akcí je již proslulé setkání uměleckých kovářů s krásným názvem Hefaiston. Pochopitelně, že žádný slušný hrad se neobejde bez pověstí a báchorek. Tudíž nás neudiví, že Helfštýn má svoji Bílou paní, Čertovu studnu i kámen, bohaté poklady, které hlídá duch Friduše (Fridricha z Linavy) v podobě černého psa, i prokletou Kateřinu z Ludanic.

Za zmínku stojí i jméno hradu vzniklé z německého Helfenstein, tedy Helfšten nebo Helfštýn.

Nás bude zajímat velmi nevšední rekonstrukce paláce, kdy projekt vznikal v letech 2015 a 2016 a rekonstrukce byla dokončena v roce 2020.

Rekonstrukce paláce hradu Helfštýna

Kulturní památka – Autorská zpráva

Zřícenina hradu Helfštýn, založeného ve 14. století, se tyčí na skalnatém vrcholu nad údolím Moravské brány. Po hradě Pražském se jedná o druhý největší hradní komplex v České republice. Významný objekt hradního celku, torzo renesančního paláce, musel být roku 2014 uzavřen. Odpadávající zdivo ohrožovalo bezpečnost návštěvníků a urychlovalo degradaci památky.

Základním požadavkem vlastníka hradu, kterým je Olomoucký kraj, bylo statické zajištění a nově také zastřešení paláce. Památkový ústav podmínil rekonstrukci zachováním torzálního charakteru objektu. Zastřešení paláce bylo povoleno pouze částečné a nesmělo přesahovat úroveň obvodového zdiva.

Samotná příprava projektu byla unikátní. Detailní 3D model hradu, vytvořený z tisíců dronových fotografií, nám umožnil zmapovat neobvyklé tvarování zdiva, veškeré typy omítek a povrchové úpravy konstrukcí.

Nový koncept

Kromě splnění technického programu rekonstrukce jsme chtěli doplnit historickou stavbu současnou architekturou s funkcí užitnou i estetickou. Naším cílem bylo přiblížit návštěvníkům historický vývoj původního renesančního paláce. Do již existujících otvorů palácového torza jsme vložili konstrukci nové prohlídkové trasy, která propojila přízemí s dosud nedostupnými úrovněmi stavby.

Nové prvky, navržené v soudobém designu, jsou od historické konstrukce jasně čitelné. Pracovali jsme se třemi základními materiály, přičemž v každé vrstvě převládá jiný.

Pro zastřešení byly zvoleny skleněné střechy na ocelových nosnících. Konstrukce schodišť a lávek o úroveň níž je řešena cortenem. V přízemí paláce vede trasa po chodníčcích z leštěného betonu.

Skleněná střecha

Nově vkládané střechy jsou téměř ploché, vsazené mezi zdivo těsně pod jeho horní hranu. Při volbě materiálu hrálo velkou roli stávající vnímání hradu jako torza, kdy má návštěvník nad hlavou otevřenou oblohu. Jednotlivé prostory a v nich umístěné expozice jsou dobře čitelné díky množství denního svitu, které přichází skrz neexistující strop. Sklo jako materiál pro zastřešení nám umožňuje tyto parametry zachovat. Pískované sklo bylo zvoleno kvůli snadnější údržbě a také proto, že rozptýlené světlo poskytuje vynikající světelné podmínky pro vloženou expozici. Jedinou výjimkou je prostor kaple, která je zastřešena pomocí skla čirého s ohledem na symboliku otevřeného nebe.

Sklem nezastřešujeme paušálně všechny prostory, pouze pět vybraných. Prostory schodišť jsou zastřešeny vyhlídkovými plošinami z cortenu. V několika místnostech je zastřešení zcela vynecháno, což umocňuje vyznění paláce jako torza. Pohledy vzhůru jsou navíc v kontextu se starými zdmi velice působivé.

Cortenové lávky

Do úrovně druhého podlaží byly vloženy nové konstrukce v místech původního stropu. Díky posunu do nových úrovní je možné seznámit se z blízkosti se stavebními detaily původního paláce. Otevírají se také výhledy do okolí hradu, několikrát jsme vedeni až nad korunu zdiva paláce.

Pro nově vkládané prvky byl zvolen corten. Důležitá je pro nás jak soudobost tohoto materiálu, tak skutečnost, že prošel procesem zvětrávání, zrání a skvěle komunikuje se zestárlými historickými stěnami. Corten je patinující ocel, jeho podstatou je železo. Fenomén uměleckého kovářství je s hradem Helfštýn tak úzce a silně spjatý, že použití železné konstrukce je v podstatě logickým výsledkem.

Betonové chodníčky

V přízemí paláce jsme navrhli síť pochozích ploch a chodníčků z přesných desek z hlazeného pohledového betonu položených do jednotlivých prostor. Pohledový beton je ohraničen přísně rovnými cortenovými profily, které vytváří odstup od nerovných a nepravidelných stěn. Plocha mezi přesným profilem a nepravidelnou stěnou je vysypána kamenivem, které dá vyniknout obojímu a smíří nepravidelnost s nekompromisní rovnou linií.

Historie a současnost

Celý proces rekonstrukce byl veden respektem k historickému objektu a snahou o zachování jeho charakteru. V hradním paláci vznikla atraktivní prohlídková trasa. Umožňuje poznávat historii stavby paláce a díky novým vyhlídkám v úrovních původních stropů, hradeb a střechy také krajinu v okolí hradu. Současná architektura spolu s historickou budovou tvoří moderní architektonický celek představující symbiózu historie a současnosti.

Materiály

kámen/historické zdivo
cihly/historické zdivo
beton/zpevnění základů a podlahy přízemních místností
ocel/nosníky střech a nově vkládaných lávek
corten/nosníky, podlahy, obklady nově vkládaných lávek
sklo/zastřešení a zábradlí některých nově vkládaných prvků

Značky

corten – RedSteel – UnionOcel
betonová svítidla/cortenové prvky – Viabizzuno
omítky, spárování/vnitřní i vnější stěny paláce – Tubag
hydroizolační stěrky/podlahy paláce – Remmers

Základní popis

Zastřešení torza paláce hradu Helfštýn spojená s rozšířením prohlídkové trasy

Studio	atelier-r
Autor	Miroslav Pospíšil, hlavní architekt projektu
Kontaktní e-mail	atelier-r@atelier-r.cz
Web	www.atelier-r.cz
Adresa studia	tř. Spojenců 748/20, 779 00 Olomouc, Česká republika
Spoluautor	Martin Karlík, hlavní manažer projektu
Umístění projektu	hrad Helfštýn u Týna nad Bečvou GPS 49.5186031N, 17.6287803E
Země projektu	Česká republika
Rok projektu	2015–2016
Rok dokončení	2020
Zastavěná plocha	1 370 m2
Hrubá podlahová plocha	3 000 m2
Užitná plocha	1 340 m2
Plocha pozemku	2 050 m2
Náklady	90 mil. Kč
Klient	Olomoucký kraj
E-mail klienta	posta@olkraj.cz
Web klienta	www.olkraj.cz
Fotografie	BoysPlayNice, info@boysplaynice.com, www.boysplaynice.com
Spolupráce	Spolupracující projektanti: Robert Randys, Lucie Rohelová, Adéla Tomečková, Milena Koblihová, Daria Johanesová/atelier-r Statika historických konstrukcí: doc. Ing. Ladislav Klusáček, CSc., www.fce.vutbr.cz Statika nově vkládaných konstrukcí: Ing. Jan Lukáš, www.lostade.cz Sanace vlhkosti historického zdiva: Ing. Pavel Fára, www.cubus.cz Dodavatel: sdružení firem HOCHTIEF CZ a ARCHATT PAMÁTKY Ocelové a cortenové konstrukce: Zámečnictví Sloupský Skleněné konstrukce: Bubeník 1913 s.r.o. Betonové podlahy: AAP hranice

O studiu

Architektonické studio atelier-r z Olomouce působí pod vedením architekta Miroslava Pospíšila na poli architektury již téměř 20 let. Celý kolektiv atelieru se zabývá současnou architekturou a urbanismem s důrazem na kvalitu a užitnou hodnotu staveb i jejich okolí. Předmětem činnosti jsou projekty úprav stávajících objektů i návrhy nových budov, a to z nejširšího spektra jejich velikostí i jejich možného využití. Práce tady nekončí architektonickou studií. Na navržené stavby si atelier vždy sám zpracovával všechny stupně projektové dokumentace a zajišťoval autorský dozor, aby bylo vše dotaženo do konce podle původního záměru.

Realizace atelieru obdržely hlavní cenu v kategorii novostavba v soutěži Grand Prix architektů 2018 za stavbu Vista Optik a čestné uznání soutěže Grand Prix architektů v roce 2013 za dostavbu Slovanského gymnázia. Stavby jsou často oceňovány také v rámci soutěže Stavba roku Olomouckého kraje.

V textu byl zmíněn výraz CORTEN, který ne všichni musí znát, a proto drobné dovysvětlení. Materiál zvaný CORTEN je bezúdržbová skupina ocelových slitin s přírodní patinou rzi, která však zůstává setrvalá ve svých statických vlastnostech i barevnosti, dále se již vlivem povětrnosti nemění. Zrání materiálu probíhá asi dva roky vlivem vnějšího prostředí. Takto „zakonzervovaný“ materiál je posléze konzistentní a neměnný. Je to způsob, jak dosáhnout zajímavé patiny, vyhnout se dalším úpravám nátěry a jinou fixací povrchu a vlastností kovových dílů. Je to materiál ekologický a jistou mírou estetiky se svou patinou zestárlého neupraveného kovu. Mezi architekty je tento materiál velmi oblíbený a je zajímavým řešením mostních konstrukcí, částí staveb exteriéru, ohnišť, grilů, zahradního inventáře i rekonstrukcí. Jeho barva pod různým nasvícením je místy nádherně do oranžova, místy sytě rudá až bordeaux, jindy krásně „rezavá“. Svojí patinovanou texturou se kamarádí se dřevem, betonem, kamenným zdivem, cihelným zdivem, vykovanou ocelí, ale i se sklem. Jeho využití je rozličné a v případě rekonstrukce paláce hradu Helfštýna více než smysluplné a esteticky zdařilé.

• Fotografie, část textů – autorská zpráva Studia atelier-r, www.atelier-r.cz a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.
• Citáty – http://www.citaty.net