Letošní konference Akustika ve stavební praxi přinesla nové informace pro navrhování i provádění staveb

Změna akci rozhodně prospěla, sál zvaný Gočár s kapacitou 180 míst na pražské Fakultě architektury (FA ČVUT) je prostornější, přinesl účastníkům větší komfort, i nové podněty z oboru stavební, prostorové a urbanistické architektury, a to včetně možnosti shlédnout probíhající výstavy na fakultě. Zuzana Láníková, jednatelka pořádající agentury AZ Promo, uvedla, že konference se na novém místě setkala s dobou odezvou a na podzim chce navázat dalšími akcemi. Asociace má zájem prezentovat práci svých členů, kteří se věnuji měření hluku, stavebně-akustickým projektům, návrhům opatření proti šíření hluku, optimalizaci doby dozvuku a v neposlední řadě i výzkumu a normalizační činnosti. Některá z témat se promítla i do pátého ročníku konference, ostatní jsou plánována v rámci dalších odborných akcí.

Širší spektrum témat pro stavební praxi, navrhování i provádění staveb

Již samotný náhled do programu potvrzuje šíři záběru akustiky, respektive to, jakým způsobem vstupuje do stavebnictví, technického zabezpečení budov, architektury a urbanismu. Důležité jsou i zdravotní a bezpečnostní aspekty – v dopolední části se jim podrobněji věnoval zástupce Zdravotního ústavu v Ostravě (ZÚO) Národně referenční laboratoře pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí (NRL). Ve svém příspěvku Ing. Aleš Jiráska zmínil problematiku hluku tepelných čerpadel, včetně výstupů z měření a podmínek k návrhu u staveb pro bydlení. Tématu se věnuje AAČS dlouhodobě [1], věnuje se ji také portál TZB-info a ESTAV TV [2].

„Problematika hluku z tepelných čerpadel stále není v České republice uspokojivě řešena. Hodnocení umístění tepelného čerpadla z pohledu hluku by měl provádět akustik, popřípadě zkušený projektant. Nevyplácí se používat pouze zjednodušené výpočty,“ upozorňuje Aleš Jiráska, ukazuje příklady výpočtů [3] a připomíná, že stavebník musí předložit u žádosti o stavební povolení také stanovisko Krajské hygienické stanice (KHS), která posuzuje projekt, výrobce a model tepelného čerpadla (akustická data), vzdálenost zástavby (situační výkres), chráněný prostor (RD, plocha pro zástavbu, zahrada, prostor pro rekreaci), případě i další dokumentaci. K tomuto účelu existují pečlivě zpracované metodiky a četné návody Národně referenční laboratoře pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí [4].

Problematika hluku tepelných čerpadel je stále častějším zdrojem sporů mezi sousedy i předmětem posuzování hygienických limitů. Přednášející dále upozornili na rozdíly mezi výpočtovým posouzením a skutečným měřením, na problematiku emisních údajů výrobců a nejasnosti související s definicí chráněného prostoru. Zdůrazněna byla potřeba kvalitního akustického posouzení zejména při instalacích v těsné blízkosti obytných objektů.

Neméně zajímavý byl příspěvek Ing. Pavla Rubáše, Ph.D věnovaný trvanlivosti akustických vlastností protihlukových clon. Představil výsledky dlouhodobých výzkumů AAČS realizovaných ve spolupráci s TZÚS a ŘSD. Zkoušky ukázaly, že akustické parametry mohou být významně ovlivněny počasím a stárnutím materiálů. Diskutovány byly také nové přístupy k predikci vlastností clon po 20 až 30 letech provozu.

„Výrobce musí deklarovat odhadované snížení akustické účinnosti instalovaného zařízení pro snížení hluku silničního provozu po 5, 10, 15, a 20 letech provozu. Odhad snížení akustické účinnosti má být proveden exaktními metodami ve spolupráci se zkušební laboratoří s využitím norem ČSN EN 1793-5 a ČSN EN 1793-6+A1 na reálných vzorcích postavených záměrně tak, aby odpovídaly stavu na konci životnosti (nefunkční těsnění mezi panely a sloupky, degradované pohltivé vrstvy aj.) podle zkušeností z praxe, aby se spolehlivě predikovala akustická účinnost instalovaného zařízení pro snížení hluku silničního provozu na konci životnosti,“ uvedl a odkázal na další normy, připomínky v rámci AAČS a další aktuální projekty [6].

Zajímavostí letošního ročníku konference byl blok věnovaný vibroakustice. Zazněly zde odborné rady, jak potlačovat hluk od zdrojů, jako je například tramvaj, železnice, metro či nákladní automobily. Byly zde představeny různé přístupy návrhu a příklady ze stavební praxe, porovnávala se účinnost celoplošných vibroizolačních systémů a řešení využívající oddělené izolátory. Řada příspěvků upozornila na časté chyby vznikající během realizace, jež mohou výrazně snížit účinnost navržených opatření. Správný návrh musí být založen na pečlivém měření vibrací, důkladné analýze konstrukce a eliminaci akustických mostů.

„Je zapotřebí redukovat rozsah požadavků hlukových studií na nejnutnější vibroizolaci strukturálního hluku v praxi odůvodněných případech a zajistit 100% prokazatelnou účinnost. To umožňuje pouze celoplošná vibroizolace. Ekonomické úspory jsou nasnadě a problematika vyžaduje spolupráci se specialisty na hluk šířený konstrukcí,“ uvedl v závěru své prezentace Ing. Jan Stěnička, CSc., a odkázal na zpracované metodiky výpočtu vibroizolace pomocí oddělených vibroizolátorů a další literaturu [5].

Své posluchače si našla i zahraniční přednáška s názvem The application of Building Base Isolation for vibration mitigation: The effect of building flexibility on the isolation performance. Přednesl ji v angličtině Dr. Ir. Hamid Masoumi (CALM dB Consulting Engineering), který má s danou tematikou bohaté zkušenosti. Na mnoha příkladech ukázal, jak flexibilita konstrukce ovlivňuje výslednou účinnost izolace vibrací zejména v blízkosti železniční infrastruktury [8].

Hlavní téma asociace bylo o vlivu stínicích prvků na zvukovou izolaci oken

Zajímavé výsledky přinesla další studie z dílny AAČS. Byla zaměřená na vnější stínicí prvky oken a prezentoval ji Pavel Heinrich, místopředseda AAČS. Konstatoval, že praktická měření ukázala, že rolety, screeny nebo žaluzie mohou ovlivňovat výslednou zvukovou izolaci okenních otvorů a současně potvrdil, že stínicí technika se běžně nezapočítává do návrhu akustických parametrů obvodového pláště.

„Existuje ČSN EN 14351-1 Okna a dveře - Norma výrobku, funkční vlastnosti – Část 1: Okna a vnější dveře, avšak neuvádí žádnou informaci o vlivu vnější stínící techniky na zvukovou izolaci. Ani tak technické normy věnující se návrhu obvodového pláště (ČSN EN 12354-3) neuvádějí vliv stínící techniky na zvukovou izolaci oken – nezabývají se jí. Vliv vnějších stínicích prvků (ani vnitřních) se tedy nezapočítává při návrhu obvodového pláště. Určité riziko může znamenat případný hlučný provoz stínicích prvků,“ uvedl Ing. Pavel Heinrich [7].

Na dané téma dále navazovaly neméně zajímavé firemní přednášky (Regutec, Ciur, Wienerberger, Heluz, Metrostav, Isover), například o nově dostupných materiálech potlačujících přenos vibrací pro vodorovné konstrukce pro podlahy či sádrokartonové podhledy; nechyběly informace o konstrukčních řešení a nových produktech pro cihelné stavby a zajímavá řešení perforovaných trapézových plechů pro zlepšení pracovního prostředí ve výrobních halách. Prezentovány byl speciální antivibrační systémy. Konferenci poté okořenila přednáška Ing. Jana Klečky z Metrostavu, která se týkala netypických případů reklamací a jejich řešení. Pikantností byl hluk šířený z prostoru umístění popelnic v blízkosti obvodových konstrukcí bytového domu. Jan Klečka přečetl výňatek textu reklamace:

„Až následně jsme zjistili skutečnost, která zásadně ovlivňuje možnost byt užívat: za zdí obou ložnic se nachází místnost s kontejnery na směsný odpad. V obou ložnicích je zřetelně slyšet zavírání kontejnerů při běžném používání a hluk je vnímatelný, jako by zdroj byl přímo v bytě. Rušivý zvuk je v bytě po celý den. Měřili jsme sílu hluku při používání kontejnerů, přesahoval až 90 dB, v ložnicích dosahoval až 50 dB,“ uvádí se textu a nabízí se i možné řešení. Kromě obligátního přemístění kontejnerů je to i zvýšení kvality konstrukce o 14 dB (na 74 dB) použít zábrany proti narážení popelnic do stěn budovy a snížit dobu dozvuku v prostoru umístění popelnic. Dalším doporučením je objednání technického auditu [7].

Ve výběru témat nesmí chybět ani ukázkové příklady akustického komfortu budov určených pro kulturu a vzdělávání. Ukazují se rekonstrukce škol, divadel, koncertních sálů či hudebních studií. Tentokrát to byla rekonstrukce historické budovy ZUŠ v Litoměřicích s novým návrhem speciálních podhledů, rezonátorů, difuzorů a akustických obkladů. Součástí byla prezentace výsledků poslechových testů koncertního sálu a hodnocení vlivu akustiky a interiérového designu na celkové fungování umělecké školy [9].

„Konference Akustika ve stavební praxi 2026 opět potvrdila, že požadavky na akustický komfort budov neustále rostou. Mezi hlavní trendy patří preciznější posuzování hluku tepelných čerpadel, rozvoj vibroizolačních technologií, důraz na dlouhodobou funkčnost akustických opatření a využívání pokročilých simulačních metod. Odborné příspěvky ukázaly, že kvalitní akustické řešení musí být součástí projektu již od jeho počátku a musí být ověřováno nejen výpočty, ale také měřením v reálném provozu,“ dodal závěrem Pavel Heinrich, místopředseda AAČS.

Použitá literatura a zdroje:

1. Spolupořadatel a garant konference Asociace akustiky českého stavebnictví (AAČS) sdružuje subjekty oprávněné k akustickým měřením – měří a hodnotí hluk v různých oborech akustiky, nabízí akreditované, autorizované služby. AAČS je rovněž správcem Akustického katalogu, kde jsou zapsané ověřené a osvědčené konstrukce pro stavebně-akustické aplikace viz
2. Hluku tepelných čerpadel se dlouhodobě věnuje také portál TZB-info a ESTAV TV. Vedoucí rubriky Vytápění Ing. Josef Hodboď ukazuje výběr čerpadel dle hluku zde a prezentuje akustiku v samostatné rubrice zde
3. Příklady výpočtů hluku tepelných čerpadel najdete na TZB-info například zde. Kalkulátor hluku od tepelného čerpadla zde
4. Aktuální metodiky a četné návody k dané problematice od Národně referenční laboratoře pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí (NRL) zde
5. Zpracované metodiky výpočtu vibroizolace pomocí oddělených vibroizolátorů zde a další literatura, např. Stěnička J.: Minimalizace metody návrhu a ověřování vibroizolace pro strukturální hluk, Ekola Praha, 2026.
6. Studie o vlivu stínicích prvků na zvukovou izolaci oken pro Svaz podnikatelů ve stínicí technice (SPST) a další informace k tématu zde
7. Stavební řízení a imisní limity na TZB-info zde. Nové požadavky ve stavební akustice v revizi ČSN 73 0532:2020 zde. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., metodický návod a vyhláška č. 146/2024 Sb. zde a nové požadavky v technické normě ČSN 73 0532:2020 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků zde
8. Účinnost izolace vibrací zejména v blízkosti železniční infrastruktury, například Konečný návrh vibroizolace v železničních tunelech na trati Dejvice – Veleslavín pro dodržení limitů FÚ AVČR na Ořechovce zde a Strategické Hlukové mapy zde
9. Prezentaci výsledků poslechových testů koncertního sálu a fotogalerii projektu ZUŠ v Litoměřicích lze shlédnout na stránkách realizátora AVETON zde