Nové požadavky ve stavební akustice v revizi ČSN 73 0532:2020
V polovině prosince 2020 byla publikována revize ČSN 73 0532:2020 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků – Požadavky. Touto normou se nahradila ČSN 73 0532 z února 2010, která byla zrušena dne 1. 1. 2021. Souběh platnosti obou verzí norem byl velmi krátký a neměl žádný dopad do praxe.
O nových požadavcích ve stavební akustice také živě s Pavlem Rubášem, autorem článku
Při porovnání aktuální verze 2020 s přechozí 2010 lze nalézt deset změn. Konkrétně byly provedeny tyto změny:
- aktualizace požadavků na dělicí konstrukce a jejich rozdělení podle typu budov;
- zjednodušení alternativních zvýšených požadavků pro byty;
- požadavky na příčky uvnitř bytu se nyní vztahují na všechny obytné místnosti (mimo příslušenství) a platí i pro rodinné domy;
- upřesňuje se použití korekcí při posouzení vlivu vedlejších cest na hodnocení zvukové izolace dělicích a obvodových konstrukcí;
- požadavky na obvodové pláště byly upraveny podle limitů hluku pro chráněný vnitřní prostor, stanovených zvláštním předpisem;
- návrh prvků obvodového pláště (OP) se provádí doporučeným postupem pro složenou stěnu;
- z normy byly vypuštěny třídy zvukové izolace oken;
- nově byly zavedeny limity na hluk v obytných místnostech z technických zařízení budovy, pokud již nejsou stanoveny v jiných předpisech;
- nově se zavádí příloha D s postupem návrhu obvodového pláště a příloha E s přesnějším postupem stanovení korekce na vedlejší cesty;
- výběr a výklad terminologie některých pojmů pro účely posuzování zvukové izolace v budovách byl přesunut do přílohy F.
V následujících odstavcích budou autorem článku vysvětleny změny podrobněji.
A) Aktualizace požadavků na dělicí konstrukce a jejich rozdělení podle typu budov a změna požadavku na příčky uvnitř jednoho bytu
Předchozí verze normy uváděla veškeré požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách v tabulce č. 1. Nově se tabulka č. 1 rozdělila na tabulky č. 1 až 6, které požadavky logicky člení na domy s byty (tab. 1), hotely a ubytovny (tab. 2), nemocnice a zdravotnická zařízení (tab. 3), školy a vzdělávací instituce (tab. 4), administrativní a víceúčelové budovy, úřady a firmy (tab. 5). Požadavky jsou díky změně přehlednější, projektant se může zaměřit pouze na jednu konkrétní tabulku, která souvisí se zamýšleným využitím budovy.
Co se týká aktualizace požadavků na dělicí konstrukce, je třeba upozornit, že došlo ke zpřísnění požadavků v následujících případech:
- Pro bytové domy, rodinné domy, terasové nebo řadové domy a dvojdomy mezi všemi obytnými místnosti bytu a všemi ostatními místnostmi bytu (ochrana proti hluku mezi místnostmi jednoho bytu)
Požadavky na příčky uvnitř bytu se nyní vztahují na všechny obytné místnosti (mimo příslušenství) a platí i pro rodinné domy. V předchozí verzi normy byl požadavek vztažen pouze na nejméně jednu obytnou místnost bytu, přičemž norma neuváděla, která z obytných místností má mít požadovanou ochranu zajištěnou. Mezi řádky se dalo vyčíst, že chráněnou obytnou místností má (mají) být patrně ložnice. Tento požadavek byl v minulosti obtížně vymahatelný, neboť vlastní diagnostika, zda je požadavek splněn nejméně pro jednu obytnou místnost, vyžadovala i v malých bytech provedení kombinace stavebně akustických měření a navíc se požadavek nedostal do povědomí uživatelů bytů. Ve své praxi jsem se setkal jen s okrajovým vymáháním požadavku v případě velmi znalých majitelů bytů. V minulosti převládal názor, že v rámci jednoho bytu by uživatelé neměli být vůbec omezováni, pokud si chtějí uvnitř svého bytu vybudovat příčky ve formě „papírových“ stěn. Na druhou stranu každý byt může být prodán a požadavky uživatelů z hlediska akustického komfortu mohou být odlišné. Pokud byt o dispozici 3 + 1 obývá pětičlenná rodina s malými dětmi, jistě ocení existenci požadavku na zvukovou izolaci mezi místnostmi bytu (ochrana rodičů před dětmi), byť ve stejném bytě nehraje zvuková izolace mezi místnostmi vůbec žádnou roli v případě užívání jediným uživatelem. Byty mají být navrhovány a realizovány takovým způsobem, aby byla zajištěna alespoň minimální ochrana proti hluku mezi jednotlivými obytnými místnostmi jednoho bytu. Proto se v revidované verzi normy požadavek přenesl z jedné jediné obytné místnosti bytu na všechny obytné místnosti bytu. V případě stropů uvnitř jednoho bytu (typicky mezonetové byty) se zpřísnil požadavek na kročejovou neprůzvučnost o 5 dB, a sice z ≤ 63 dB na ≤ 58 dB. Na druhou stranu se snížil požadavek na zvukovou izolaci v případě stěn mezi obytnými místnostmi bytu z ≥ 42 dB na ≥ 40 dB. Tento požadavek je upřesněn v poznámce normy – platí pro vnitřní stěny bytu mezi obytnými místnostmi včetně vedlejších cest přes dveře, které nejsou součástí dělicí stěny (tj. např. přes dveře do společné haly). Snížení požadavku ze 42 dB na 40 dB může na první pohled vypadat nelogicky, avšak plně kopíruje dosavadní poznatky, neboť stavební hodnoty zvukové izolace jsou zdánlivé, nesouvisejí pouze se stěnou mezi dvěma obytnými místnostmi a výsledek mohou ovlivnit i boční cesty přes dvoje vstupní dveře (obvykle s nízkou neprůzvučností). Tímto krokem došlo k vyrovnání určitého dluhu předchozích verzí ČSN 73 0532. - Bytové domy, rodinné domy s více než jedním bytem – obytné místnosti bytu
V případě bytových domů a rodinných domů s více než jedním bytem došlo ke zvýšení požadavků na zvukovou izolaci stropů mezi byty. Požadavek na minimální váženou stavební neprůzvučnost R´w se zpřísnil z 53 dB na 54 dB a současně požadavek na maximální váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku (tzv. kročejová neprůzvučnost) se zpřísnil z 55 dB na 53 dB. Požadavky na zvukovou izolaci stěn mezi byty zůstaly zachovány.
Nově byl definován požadavek s vazbou na terasy a lodžie nad obytnou místností druhých bytů, jenž má ošetřit dosud opomíjenou konfiguraci, kde je např. terasa bytu v 3. NP přímo nad obývacím pokojem či ložnicí bytu v 2. NP. V tomto případě se vyžaduje vážená stavební neprůzvučnost R´w ≥ 52 dB a vážená normovaná hladinu akustického tlaku kročejového zvuku (tzv. kročejová neprůzvučnost) L´n,w či L´nT,w ≤ 58 dB, vzhledem k současným trendům výstavby je tento požadavek smysluplný.
U společných prostor domu (schodiště, chodby, terasy, kočárkárny, sušárny, sklípky apod.) došlo analogicky s předchozími odstavci ke zpřísnění požadavku na váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku (tzv. kročejová neprůzvučnost) L´n,w či L´nT,w. Tento požadavek většinou souvisí s přenosem kročejového hluku ze společné chodby do okolních obytných místností bytů. Původně byla požadována ≤ 55 dB, nyní je požadavek ≤ 53 dB.
Zpřísňování požadavků na váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku (tzv. kročejová neprůzvučnost) se aplikovalo i pro provozovny s hlukem LA,max ≤ 85 dB, které sousedí s obytnými místnostmi bytů či se nacházejí v jejich blízkosti (nemají společnou dělicí konstrukci). Zde došlo k zpřísnění o 3 dB, neboť pro tento druh provozoven s provozem nejvýše do 22:00 h bylo požadováno L´n,w či L´nT,w ≤ 53 dB, v revidované verzi normy je požadováno L´n,w či L´nT,w ≤ 50 dB, podobně u provozoven s provozem po 22:00 h bylo požadováno L´n,w či L´nT,w ≤ 48 dB, v revidované verzi normy je požadováno L´n,w či L´nT,w ≤ 45 dB.
V poslední části tabulky jsou novým způsobem ošetřeny provozovny s hlukem 85 dB < LA,max ≤ 95 dB, které sousedí s obytnými místnostmi bytů či se nacházejí v jejich blízkosti (nemají společnou dělicí konstrukci). Původní požadavek v této kategorii uváděl „s provozem i po 22:00 h“, nově lze uvažovat též s provozem nejvýše do 22:00 h, kde jsou požadavky nižší. Současně se pro tyto konfigurace (velmi hlučná provozovna – obytná místnost bytu) zavedl požadavek na zvukovou izolaci stěn, v předchozí verzi nebyl uveden, předpokládalo se, že tento druh hlučných místností nebude situován vedle (myšleno v horizontálním směru) bytových jednotek. Nově je požadavek na stěny vyjádřený váženou stavební neprůzvučností R´w ≥ 67 dB pro hlučné provozovny s provozem nejvýše do 22:00 h a R´w ≥ 72 dB pro hlučné provozovny s provozem po 22:00 h. Pokud hlučná provozovna přímo nesousedí s obytnou místností bytu, ale nachází se v její místnosti, využije se hodnocení přes vážený normovaný (standardní) rozdíl hladin, DnT,w, přičemž kritéria hodnocení zůstávají stejná. Pro představu lze uvést, že R´w = 72 dB lze dosáhnout např. pokud je hlučná provozovna od obytné místností oddělena betonovou stěnou tloušťky alespoň 0,6 m.
Provozovny se zvláště vysokým hlukem LA,max > 95 dB (např. diskotéky, herny apod.) se zásadně nemají umísťovat do obytných budov. Pokud takováto situace nastane, musí se provést podrobná akustická studie na základě frekvenční analýzy všech instalovaných zdrojů hluku.
Změny se netýkají mezibytových stěn, kde zůstává zachován základní požadavek ≥ 53 dB. Připomeňme si, že ve verzi ČSN 73 0532:1994 byl požadavek ≥ 51 dB a ten postupně narůstal. Požadavky na zvukovou izolaci nejsou v Evropské unii harmonizovány, a tak se napříč Evropou (od jihu na sever) můžeme setkat s rozdíly od R´w ≥ 51 dB do R´w ≥ 55 dB, jako Středoevropané zůstáváme uprostřed, ač i zvýšení požadavku na mezibytové příčky bylo autory revize normy diskutováno. - Hotely a ubytovny – ložnicový prostor
K určitému zpřísnění požadavků došlo i v hotelech a ubytovnách. Chráněným prostorem je zde ložnicový prostor. Zpřísnění požadavků se týká stropů oddělujících jednotky od druhých jednotek (ve většině případů oddělení pokojů hostů) a společné prostory od jednotek. Požadavek na váženou stavební neprůzvučnost stropů R´w se zvýšil v obou případech o 1 dB z 52 dB na 53 dB. Požadavek na váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku (tzv. kročejová neprůzvučnost) L´n,w či L´nT,w se zpřísnil o 3 dB z 58 dB na 55 dB; ke zpřísnění však došlo pouze u stropů oddělujících jednotky od druhých jednotek. - Nemocnice, zdravotnická zařízení – lůžkové pokoje, ordinace, pokoje lékařů, operační sály apod.
Chráněným prostorem jsou zde lůžkové pokoje, ordinace, pokoje lékařů, operační sály apod. V tomto případě došlo k jediné změně. Požadavek na váženou stavební neprůzvučnost stropů R´w se zvýšil o 1 dB z 52 dB na 53 dB. - Školy a vzdělávací instituce – učebny, výukové prostory, kabinety učitelů
Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi ve školách a vzdělávacích institucích se také změnily a opět se týkají jen stropů. Požadavek na váženou stavební neprůzvučnost stropů R´w se při přenosu z následujících hlučných prostor: učebny, výukové prostory, kabinety, společné prostory, chodby a schodiště do následujících chráněných prostor: učebny, výukové prostory a kabinety učitelů, zvýšil o 1 dB z 52 dB na 53 dB. Současně došlo ke zpřísnění požadavku na váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku (tzv. kročejová neprůzvučnost) o 3 dB z ≤ 58 dB na ≤ 55 dB pro přenos z učeben, výukových prostor a kabinetů do druhých učeben, výukových prostor a kabinetů. - Administrativní a víceúčelové budovy, úřady a firmy – kanceláře a pracovny, relaxační místnosti
Zde se většina změn týká přenosu z hlučného prostoru: kanceláře a pracovny s běžnou administrativní činností, chodby a pomocné provozní prostory do chráněného prostoru: druhé kanceláře a pracovny, relaxační místnosti. Významně se zvýšily požadavky na stropy, konkrétně požadavek na váženou stavební neprůzvučnost stropů R´w vzrostl o 5 dB z původního ≥ 47 dB na nový ≥ 52 dB, stejně tak se zpřísnil požadavek na váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku (tzv. kročejová neprůzvučnost) o 5 dB z ≤ 63 dB na ≤ 58 dB. Pro kanceláře a pracovny se zvýšenými nároky a pracovny vedoucích pracovníků se zvýšila vážená stavební neprůzvučnost stěn R´w o 3 dB z ≥ 42 dB na ≥ 45 dB. V administrativních budovách došlo současně ke snížení požadavků: původně požadovaná vážená neprůzvučnost vstupních dveří Rw pro kanceláře a pracovny se zvýšenými nároky nebo pracovny vedoucích pracovníků se snížila o 5 dB z ≥ 32 dB na ≥ 27 dB a pro kanceláře a pracovny pro důvěrná jednání nebo jiné činnosti vyžadující vysokou ochranu před hlukem o 2 dB z ≥ 37 dB na ≥ 35 dB. Všechny shora uvedené požadavky ovšem neplatí pro velkoprostorové kanceláře (open-office), kde je ochrana před hlukem řešena jiným způsobem, např. podle dosud do soustavy ČSN nepřevzaté ISO 23351-1:2020 Acoustics — Measurement of speech level reduction of furniture ensembles and enclosures — Part 1: Laboratory method, jež se zabývá individuální ochranou pracovišť před hlukem, měřením útlumu řeči a kategorizací.
Obr. 1 Různé typy individuální ochrany v open-office podle ISO 23351-1:2020
B) Zjednodušení alternativních zvýšených požadavků pro byty
Třídy zvýšené zvukové izolace bytu (TZZI I a TZZI II) byly zrušeny, neboť se v praxi neuplatňovaly. Autor článku se za posledních deset let s požadavkem na TZZI I a TZZI II setkal pouze jednou. Patrně nikomu nebudou chybět, ač stály za povšimnutí zejména v případech, kdy byli uživatelé nespokojeni s akustickým komfortem ve svých bytech. Zde je třeba připomenout, že i ČSN 73 0532:2020 uvádí základní normové požadavky, které jsou navrženy v souladu se základním požadavkem na stavby č. 5 ochrana proti hluku, tj. stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby byl hluk vnímaný uživateli nebo osobami poblíž stavby udržován na úrovni, která neohrozí jejich zdraví a dovolí jim spát, odpočívat a pracovat v uspokojivých podmínkách. Uspokojivé podmínky neznamenají výborné podmínky, proto je vhodné zvýšené požadavky uplatňovat např. u bytů, kde se předpokládá hlučnější provoz, např. vícečlenné rodiny, hra na některé hudební nástroje, časté používání hlučných multimediálních prostředků (počítačové hry, domácí kina apod.). Do budoucna bude možné kategorizovat kvalitu bytů z hlediska zvukové izolace vůči sobě i okolí, bude možné využít některé systémy hodnocení, které se v současné době připravují k zavedení do mezinárodní normalizace ISO. Autor článku např. využívá metodiku COST Action TU0901, která by měla být v budoucnu normalizována. Pro podmínky ČR byla zavedena jako tzv. AKUSTICKÝ ŠTÍTEK v rámci Asociace akustiky českého stavebnictví, z. s. Pro zajímavost lze uvést tab. 1 metodiky pro jednotlivé třídy bytů ve vztahu ke zdroji, která popisuje očekávatelný subjektivní vjem v bytě konkrétní třídy. Na základě dosavadních poznatků autora článku je možné při splnění požadavků ČSN 73 0532:2020 očekávat na rozmezí tříd B a C podle COST Action TU0901.
| Zdroj zvuku | Třída | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| A | B | C | D | E | F | |
| Velmi hlasitá řeč | téměř slyšitelné, ale nesrozumitelné | slyšitelné, ale těžko srozumitelné | téměř srozumitelné | srozumitelné | zřetelně srozumitelné | |
| Hlasitá řeč | těžko slyšitelné | téměř slyšitelné, ale nesrozumitelné | slyšitelné, ale těžko srozumitelné | téměř srozumitelné | srozumitelné | zřetelně srozumitelné |
| Normální řeč | neslyšitelné | těžko slyšitelné | téměř slyšitelné, ale nesrozumitelné | těžko srozumitelné | téměř srozumitelné | srozumitelné |
| Velmi hlasitá hudba či hlučný večírek | téměř slyšitelné | slyšitelné | zřetelně slyšitelné | zřetelně slyšitelné a srozumitelné | ||
| Hlasitá hudba | neslyšitelné | téměř slyšitelné | slyšitelné | zřetelně slyšitelné | velmi zřetelně slyšitelné | |
| Normální hudba | neslyšitelné | téměř slyšitelné | slyšitelné | zřetelně slyšitelné | velmi zřetelně slyšitelné | |
| Chůze | neslyšitelné | těžko slyšitelné | téměř slyšitelné | slyšitelné | zřetelně slyšitelné | velmi zřetelně slyšitelné |
| Hra dětí | těžko slyšitelné | téměř slyšitelné | slyšitelné | zřetelně slyšitelné | velmi zřetelně slyšitelné | |
| Pokládání a manipulace s předměty | neslyšitelné | těžko slyšitelné | téměř slyšitelné | slyšitelné | zřetelně slyšitelné | velmi zřetelně slyšitelné |
V případě požadavku na vyšší akustický komfort stavby než dle základních normových požadavků lze v tuto chvíli podle ČSN 73 0532:2020 provést zvýšení požadavků a orientačně stanovit přidáním určité hodnoty (viz tab. 2) k základním jednočíselným hodnotám. Také se doporučuje použít základní požadavek na dveře u vnitřních dělicích konstrukcí bytu, který by se vztahoval na všechny dveře obytných místností, které se mohou podílet na přenosu hluku mezi místnostmi, kromě kuchyně a příslušenství (WC, koupelna, šatna apod.).
Tabulka č. 2 Zvýšení požadavků na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách
C) Upřesnění použití korekcí při posouzení vlivu vedlejších cest na hodnocení zvukové izolace dělicích a obvodových konstrukcí
Ve fázi návrhu a v projektové přípravě lze při posuzování též použít změřené nebo vypočtené laboratorní hodnoty stavebních konstrukcí Rw a provést přibližný přepočet na stavební váženou neprůzvučnost R´w podle rovnice:
kde je
k1 korekce, závislá na vedlejších cestách šíření zvuku, přičemž hodnoty obecně platí pro běžné tuhé styky typu X a T.
ČSN 73 0532:2020 řeší mnohem podrobněji problematiku bočních cest přenosu zvuku pro vzduchovou neprůzvučnost dělicích konstrukcí. Připomeňme si původní ČSN 73 0532:1994, která v čl. 3.1 stroze konstatovala, že k1 = 2 dB pro jednovrstvé plošné homogenní konstrukce z klasických materiálů (cihla, beton) a pro složitější konstrukce měla být k1 určena individuálně. Autor článku si tuto snadno zapamatovatelnou empirickou korekci 2 dB pamatuje dodnes z dob studia na stavební průmyslové škole. Tato korekce vedla k zjednodušené představě, že většina konstrukcí na stavbách se „chová“ o 2 dB hůře než v laboratoři, čímž byla tehdy problematika bočních cest vyřešena. Postupem času se v dalších verzích normy boční cesty popisovaly podrobněji. Nyní máme k dispozici ČSN 73 0532:2020, jež se stanovení korekce na vedlejší cesty přenosu zvuku bočními konstrukcemi věnuje v příloze E na sedmi stranách! V tomto článku nemá smysl detailně rozepisovat, co přesně se ve stanovení bočních cest změnilo. Omezme se na strohé konstatování, že se změnilo prakticky vše. Výpočetní postup uvedený v příloze E slouží k přesnějšímu stanovení korekce na boční přenos zvuku v běžných případech. Je založený na zjednodušených výpočetních modelech ČSN EN ISO 12354-1:2018 Stavební akustika – Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků – Část 1: Vzduchová neprůzvučnost mezi místnostmi a ČSN EN ISO 12354-2:2018 Stavební akustika – Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků – Část 2: Kročejová neprůzvučnost mezi místnostmi. Platí pro něj tedy stejná omezení. Přesnost výpočtu se snižuje zejména tehdy, pokud se rozměry stavebních prvků na stavbě výrazně liší od rozměrů prvků při laboratorních zkouškách vzduchové a kročejové neprůzvučnosti, dále pokud jsou kombinovány prvky s různou kmitočtovou závislostí neprůzvučnosti nebo hladiny kročejového zvuku anebo pokud podstatnou část bočních stavebních prvků tvoří výplně otvorů.
ČSN 73 0532:2020 zůstává přívětivá i z pohledu běžných uživatelů, a tak pro nejběžnější typy konstrukcí (90 %) vyčísluje korekci k1 (viz tab. 3).
Tab. 3 Korekce na vedlejší cesty přenosu zvuku pro vzduchovou neprůzvučnost dělicích konstrukcí
Za boční konstrukce se zde pokládají svislé a vodorovné stavební konstrukce obklopující dělicí prvek (tj. boční stěny a stropní konstrukce včetně podlah). Vedlejší cesty obecně závisejí na množství okrajových podmínek, zejména ve styku konstrukcí a při jejich různém dispozičním řešení, které lze jen obtížně zobecnit. Zde je třeba zdůraznit, že za lehké konstrukce se v normě pokládají pouze roštové konstrukce z desek, které obvykle mají hmotnost do 100 kg/m2.
Ve fázi návrhu a v projektové přípravě lze při posuzování použít změřené nebo vypočtené laboratorní hodnoty stropních konstrukcí s podlahami Ln,w a provést přibližný přepočet na váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku L´n,w , podle rovnice:
kde je
k2 korekce, závislá na vedlejších cestách šíření zvuku: k2 = 0 až 2 dB. Z praktického hlediska se doporučuje používat korekce podle tab. 4. Hodnoty platí pro běžné styky typu X a T. V případě vážené normované hladiny akustického tlaku kročejového zvuku (tzv. kročejové neprůzvučnosti) je problematika bočních cest jednodušší.
Tab. 4 Korekce na vedlejší cesty přenosu zvuku pro kročejovou neprůzvučnost stropních konstrukcí
D) Úprava požadavků na obvodové pláště podle limitů hluku pro chráněný vnitřní prostor, stanovených zvláštním předpisem
Norma uvádí, že v požadavkové tabulce na obvodové pláště jsou uvedeny hodnoty zvukové izolace obvodových plášťů při ekvivalentních hladinách akustického tlaku ve vzdálenosti 2 m před obvodovým a střešním pláštěm (tj. 2 m před fasádou a 2 m nad střechou), v tzv. venkovním chráněném prostoru stavby. Hodnoty jsou určené měřením nebo výpočtem v souladu s ČSN EN ISO 16283-3, tj. včetně vlivu odrazu zvuku od fasády nebo střechy.
Jsou-li tyto hladiny akustického tlaku pro dopadající zvukové pole stanoveny měřením nebo výpočtem bez odrazu od fasády nebo střechy, pak je pro získání správných hodnot zvukové izolace obvodového pláště nutné tyto hladiny zvýšit o hodnotu použité korekce na odraz (většinou o 3 dB), viz ČSN ISO 1996-2:2018, příloha B5.
Vlastní požadavky na obvodové pláště zůstaly zachovány. V požadavkové tabulce na obvodové pláště jsou nyní vhodnějším způsobem popsána pásma ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve vzdálenosti 2 m před fasádou, přičemž původně bylo např. „> 70 až ≤ 75“, a nyní je pro stejný požadavek uvedeno „od 71 do 75“.
E) Návrh prvků obvodového pláště (OP) se provádí doporučeným postupem pro složenou stěnu
Posouzení se přednostně provádí pro obvodový plášť jako celek (tj. včetně plných částí a všech výplní otvorů) v závislosti na venkovním hluku, vyjádřeném ekvivalentní hladinou akustického tlaku A ve vzdálenosti 2 m před obvodovým a střešním pláštěm, LAeq,2m. Doporučený postup návrhu obvodového pláště budovy s ohledem na stanovení požadavků pro jednotlivé prvky (výplně otvorů a plné části) obvodového pláště u chráněných místností je uveden v příloze D ČSN 73 0532:2020. Postup návrhu obvodového pláště v chráněných místnostech podle přílohy D je založen na známé teorii tzv. složené stěny, která je vytvořena z n různých částí (např. zdivo, okna, balkonové dveře apod.) o různých plochách Si s váženými neprůzvučnostmi Rwi. Při návrhu obvodového pláště se obvykle vychází ze dvou prvků – plné zděné nebo montované stěny a výplní otvorů (oken). Vlastní postup návrhu obvodového pláště výpočtem je nyní srozumitelně vysvětlen v D.3 ČSN 73 0532:2020. Odpadá tak původní komplikovanější řešení přes podíl plochy oken k celkové ploše obvodového pláště místnosti. Nový způsob výpočtu uvádí matematickou podmínku, kde nelze za zvolené kombinace oken a stěny nalézt řešení, a nemůže tudíž vyhovět stanovenému požadavku na obvodový plášť. Současně jsou uvedena dvě doporučení pro správný návrh obvodového pláště:
- Navrhovaná plná část obvodového pláště nemá mít nižší neprůzvučnost, než je zvolená neprůzvučnost oken,
- současně nemá mít nižší hodnotu, než je hodnota požadavku převedená na laboratorní hodnotu (k3 = 2 dB).
Alternativně lze při návrhu postupovat podle D.4, a sice pomocí tabulky. Uvedený postup návrhu lze zjednodušit použitím tabulky, která umožní rychle a jednoduše nalézt vhodnou požadovanou kombinaci plné části a výplní otvorů obvodového pláště při splnění všech výše uvedených požadavků a podmínek. Pro rozsah požadavků na obvodový plášť od 30 dB do 48 dB a pro neprůzvučnosti oken od 30 dB do 44 dB platí pomocná tabulka.
Nově je zmíněn vliv kontaktního zateplení obvodového pláště, jelikož pevné části obvodového pláště se často zateplují kontaktním systémem ETICS, a to buď deskami z minerálních vláken (MW), nebo deskami z fasádního polystyrenu (běžného nebo modifikovaného EPS) o tloušťkách přesahujících 100 mm. Tyto systémy ovlivňují váženou neprůzvučnost plné části obvodového pláště přibližně v rozsahu od 0 dB do −3 dB. Konkrétní hodnotu lze na základě znalosti fyzikálních parametrů materiálu pro zateplení stanovit podle ČSN EN ISO 12354-1 Stavební akustika – Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků – Část 1: Vzduchová neprůzvučnost mezi místnostmi v příloze D. Na zhoršení nebo případně na zlepšení neprůzvučnosti může mít vliv kromě použité izolace i celková skladba a způsob montáže zateplovacího systému. Přesnější údaje mají poskytovat dodavatelé těchto systémů. S uvedenými korekcemi je pak nutné počítat při návrhu plné části obvodového pláště.
Uživatelé ČSN 73 0532:2020 jistě ocení v části D.6 Příklad návrhu a posouzení skladby obvodového pláště, kde je výpočet podle D.3 aplikován na konkrétním příkladu.
F) Vypuštění tříd zvukové izolace oken
Předchozí verze uváděla, že je-li třeba vzduchovou neprůzvučnost oken Rw kategorizovat, použijí se třídy uvedené v normové tabulce, a současně se doporučovalo prodávaná okna označovat číslem třídy zvukové izolace (TZI 0 až 6). Přičemž se upozorňovalo na skutečnost, že třídy zvukové izolace oken mají deklarativní charakter, a nelze je použít jako vstupní údaje pro návrh nebo hodnocení obvodového pláště. Byly pouze doplňkovým údajem ke stanovené vážené neprůzvučnosti oken Rw, která se určuje laboratorním měřením. Do budoucna by tedy TZI neměla být vůbec používána, neboť je v rozporu s harmonizovanou evropskou normou na okna a dveře ČSN EN 14351-1+A2 Okna a dveře – Norma výrobku, funkční vlastnosti – Část 1: Okna a vnější dveře. Norma totiž pojem TZI okna nezná.
G) Zavedení limitů na hluk v obytných místnostech z technických zařízení budovy, pokud již nejsou stanoveny v jiných předpisech
Pro zkušené uživatele ČSN 73 0532 nejde o nic nového, tyto limity byly poněkud skryté ve změně Z3 z 03/2017 k ČSN 73 0532:2010. Zařízení TZB musí splňovat požadavky na nejvyšší povolené imisní hodnoty akustického tlaku a vibrací podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. včetně pozdějších změn. Pokud jsou stanoveny emisní hladiny hluku v technických normách nebo předpisech (viz např. ČSN 27 4210 pro výtahy), musejí být splněny i tyto požadavky. Pokud však nejsou pro některá technická zařízení budov (např. sanitární instalace apod.) stanoveny jiné normativní nebo hygienické požadavky na limity hluku, nesmějí tato zařízení v obytných místnostech sousedních bytů překračovat maximální hladinu akustického tlaku A, uvedenou v tabulce 6. Limit se vztahuje na zařízení, která mohou být v provozu v denní (od 6:00 h do 22:00 h) i noční (od 22:00 h do 6:00 h) době. Pokud je nějaký zdroj prokazatelně v provozu pouze v denní době (VZT, chlazení, technologické výtahy, zařízení prádelen, kuchyní, restaurací apod.), použije se limit o 10 dB vyšší (viz tab. 5).
Tab. 5 Maximální přípustné hladiny akustického tlaku A v obytných místnostech způsobené činností technických zařízení v budově mimo vlastní byt
H) Výběr a výklad terminologie některých pojmů pro účely posuzování zvukové izolace v budovách
Výklad některých pojmů pro účely posuzování zvukové izolace v budovách je nově v samostatné informativní příloze F. Popisy pojmů a termínů uvedené v ČSN 73 0532:2020 a používané v této normě, nemají charakter definic a neodpovídají vždy přesně textu, jaký je uveden v základních stavebních normách ČSN 73 4301 nebo ČSN P ISO 6707-1. Cílem bylo vysvětlit a specifikovat tyto do značné míry obecné pojmy pro účely této normy, tj. pro měření a hodnocení zvukové izolace v budovách. Snahou bylo rovněž přiblížit tyto pojmy širší technické veřejnosti a všem uživatelům této normy, kteří nejsou podrobněji seznámeni se základní stavebně-akustickou terminologií.
I) Komentář autora článku k výpočtům neprůzvučnosti zmiňovaným v ČSN 73 0532:2020
Na mnoha místech ČSN 73 0532:2020 je zmiňována možnost výpočtu. Např. ve fázi návrhu nebo v projektové přípravě lze předpoklad pro splnění požadavků prokazovat výpočtem, např. podle norem ČSN EN ISO 12354-1 Stavební akustika – Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků – Část 1: Vzduchová neprůzvučnost mezi místnostmi, ČSN EN ISO 12354-2 Stavební akustika – Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků – Část 2: Kročejová neprůzvučnost mezi místnostmi anebo jiným ověřeným způsobem. Připomeňme si, že nejde o výpočet laboratorní neprůzvučnosti konstrukce, např. oboustranně omítnuté zdi ze složitě děrovaných cihel na tenkovrstvou maltu. Výpočtové predikce jsou v případě plošně nehomogenních konstrukcí značně nejisté a nelze jimi nahrazovat akreditovaná měření podle ČSN EN 10140-2:2011 Akustika – Laboratorní měření zvukové izolace stavebních konstrukcí – Část 2: Měření vzduchové neprůzvučnosti. Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků je zcela jiným výpočtem než výpočtová predikce laboratorních hodnot stavebních konstrukcí. Renomované programy pro predikci akustických vlastností stavebních konstrukcí upozorňují, že teoretické výpočty nejsou náhradou za laboratorní zkoušky. Porovnání s údaji ze zkoušek ukazují, že shoda s laboratorními výsledky je obvykle do ±3 dB, ale v některých případech může být i výrazně horší.
Závěr
Revidovaná verze ČSN 73 0532:2020 přináší po deseti letech vítané změny, které zahrnují mnoho poznatků z praxe. Zvýšení požadavků nevyvolá spory, neboť se nedotýká mezibytových stěn. Chvályhodným počinem je narovnání požadavků na konstrukce uvnitř bytů, které se nyní vztahují na všechny obytné místnosti (mimo příslušenství) a platí i pro rodinné domy. Záslužné je též zrušení tříd zvukové izolace okna (TZI) a zrušení nevyužívaných tříd zvýšené zvukové izolace bytů (TZZI I a TZZI II).
ČSN 73 0532:2020 je nadčasovou normou, takže bude zcela jistě sloužit další dekádu. Významnější revizi, resp. změnu, očekávejme nejdříve v roce 2030.
The paper describes the changes that has been introduced in the new version of the ČSN 73 0532:2020, all the changes are described in details.