CTP buduje ostrovní systém založený na fotovoltaické elektřině, dešťové vodě a vodíku
Ploché střechy průmyslových parků CTP budou využity k fotovoltaické výrobě elektřiny. Základem jejího využití bude spotřeba v areálu a výroba vodíku z dešťové vody zachycované v retenčních nádržích. Vodík poslouží k akumulaci energie pro období bez slunečního svitu, pro pohon dopravních prostředků a zpětnou výrobu elektřiny a tepla k vytápění.
Jak oznámila Česká rada pro šetrné budovy, z.s., tak jeden z jejích členů, CTP, největší průmyslový developer ve střední a východní Evropě, spustil iniciativu CTPark Island „Off grid 2025“. Cílem je převést největší parky v portfoliu na tzv. „ostrovní systémy“, které nebudou potřebovat připojení do sítě elektrické energie. S využitím zeleného vodíku budou takto koncipované parky nejen energeticky neutrální, ale dokonce pozitivní – to znamená, že dokážou nabídnout svůj potenciál například okolní elektrické síti nebo ostatním nemovitostem CTP.
Obr. Schéma budoucího energetického systému v jednom z průmyslových parků developera CTP. Základem bude fotovoltaická elektrárna na ploché střeše budov a výroba vodíku ze zachycené dešťové vody.
CTP dosáhne uhlíkové neutrality již v průběhu letošního roku, což je o dva roky dříve, než developer původně předpokládal. Podařilo se toho dosáhnout díky intenzivnímu systematickému budování offsetových příležitostí a snižování spotřeb. „Jednou z nejpřirozenějších možností, které snižují množství skleníkových plynů v atmosféře a zamezují jejich vypouštění, je rozšiřování a budování obnovitelných zdrojů energie. Pokud se podíváme na typ průmyslových budov, které CTP staví a provozuje, nejvhodnější cestou je pro nás využít střechy a osadit je solárními panely,“ popsal Martin Vaidiš, který v CTP odpovídá za udržitelný design výstavby.
„Jen“ solární panely ale nestačí
Plocha všech střech CTP se blíží sedmi milionům metrů čtverečních a potenciál výrobní kapacity přesahuje 630 MWp. Analýzy, které si CTP nechalo vypracovat, ukazují, že roční bilance vyprodukované energie ze zdrojů v parcích s převažujícím logistickým využitím daleko přesahuje roční spotřebu elektrické energie dodanou v daném místě z distribuční soustavy. „Závěry tedy dokazují, že naše parky jako celky skutečně mohou samy vyrobit dokonce více energie, než potřebují pro sebe. Takto by ale šlo o částečné zjednodušení, neboť je třeba počítat s určitými technickými limity, a proto přicházíme s myšlenkou ostrovního systému, který nebude obsahovat pouze měkké nestabilní výrobní zdroje a nebude se spoléhat například jen na omezenou dostupnost virtuálního bateriového úložiště v distribuční soustavě,“ vysvětlil Vaidiš.
CTP při hledání řešení soběstačného průmyslového parku vyloučilo cestu osazení bateriového velkokapacitního úložiště, neboť by šlo nejen o velmi nákladné řešení na pořízení i provoz, ale hlavně by představovalo trvalou zátěž pro životní prostředí, což jde proti hodnotám udržitelnosti, které jsou pro CTP dlouhodobě stěžejní. Ostrovní systémy proto budou pracovat s použitím tzv. zeleného vodíku.
Energie nejen pro „nás“, ale i pro ostatní
Pro udržitelnou výrobu zeleného vodíku jsou potřeba dva primární zdroje – voda a elektrická energie vyrobená z obnovitelných zdrojů. CTP podle zmíněných analýz disponuje dostatečným množstvím plochých střech pro odpovídající fotovoltaický výkon, a zároveň také dešťové vody – odpadá tedy nutnost využívat podzemní nebo dokonce pitnou vodu. Nebude ani zapotřebí kompletní přebudování infrastruktury, neboť parky z portfolia CTP dnes běžně využívají velké retenční nádrže.
Měsíc | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Potenciál výroby H2 kg/měsíc | 3 063 | 2 240 | 3 294 | 1 254 | 4 103 | 3 046 | 3 063 | 4 970 | 2 986 | 2 370 | 1 911 | 1 792 |
Tabulka – množství zeleného vodíku, které je CTP schopné vyrobit ze zadržené dešťové vody na vzorovém parku
„Nesnažíme se jen uzamknout energii v parku. Chceme, aby plně využil svůj potenciál a pomohl i okolní infrastruktuře a komunitě. Podle našich předběžných výpočtů velký park může nabídnout službu agregátoru flexibility okolní elektrické síti či ostatním menším parkům CTP, ve kterých nedává smysl budovat takto technologicky komplexní systém. Již dnes vidíme u větších parků potenciál ve výrobě vodíku v kapacitě 50 až 300 kg/h zeleného vodíku,“ řekl Vaidiš s tím, že je možné nadbytečnou energii bilančně přenést pomocí sítě, uložit do vodíku a následně ji zpětně dodat do lokální nebo i nadřazené sítě.
Navíc při zpětné přeměně vodíku na elektrickou energii v turbínách vzniká jako vedlejší efekt teplo z procesu jeho spalování, a to je opět využitelné buď pro park samotný nebo může zásobit i okolní město či obec. Další nespornou výhodou je pak i to, že nadprodukci vodíku lze skladovat poměrně konvenčním způsobem v tlakových nádobách, díky kterým nedochází ke zbytečným ztrátám. Lze ho tedy využít i v čase, kdy není dostupná jiná obnovitelná energie. Takto uskladněný vodík lze dodávat pro průmyslové a petrochemické využití, nebo pro pohon různých typů dopravních prostředků. „Se sítí parků CTP, které jsou rozmístěny podél páteřních komunikací a transportních uzlů velkých nebo hlavních evropských měst, sami pomůžeme k dekarbonizaci nákladní dopravy, a to nejen našich klientů,“ uzavírá Vaidiš.
Česká rada pro šetrné budovy (známá také pod zkratkou CZGBC – z anglického Czech Green Building Council) sdružuje společnosti z různých sektorů ekonomiky. Jejich pojítkem jsou kvalitní budovy a stavebnictví podporující novou výstavbu i renovace na základě principů udržitelnosti. V České republice Rada působí od roku 2009 a všechny její aktivity směřují k naplnění tzv. Vize Nula, tedy stavu, kdy budovy budou mít nulovou zátěž na životní prostředí v celém jejich životním cyklu.