Jak vidí rozšíření EET podnikatel v topenářství

Firma Plyspo (Plynové spotřebiče) vznikla na konci roku 1990, podle svého majitele patří na třebíčském okrese k nejstarším a nejznámějším. Ostatně Jana Chudobu, třebíčského rodáka, znají místní lidé už od roku 1975, kdy začal pracovat ve svém oboru. Do roku 1991 byl zaměstnancem Okresního podniku místního hospodářství, kde se podílel na plošné plynofikaci a na službách pro domácnosti. Dnes má jeho firma Plyspo databázi s pěti tisíci zákazníků.

S EET začali v Plyspo jako všichni ostatní, hned od začátku využívají ekonomický systém Pohoda, který v praxi zná mnoho živnostníků a firem v Česku i na Slovensku. Stálo je to jen investici do tiskárny a každý rok si platí aktualizaci. „Nemáme žádné zásadní problémy s Elektronickou evidencí tržeb, akorát nás trochu otravuje čekání, než se vytiskne složenka. Ale nemůžu říct, že by nás to nějak hodně zdržovalo. Vím také, že prostřednictvím EET vlastně sděluju, co a kolik čeho prodám. Ale nevadí mně to, nemám žádné tajemství,“ říká s úsměvem osmašedesátiletý majitel. Má nyní starosti o budoucnost firmy a novela zákona o EET to umocnila. Jeden z jeho tří synů sice vystudoval Podnikatelskou fakultu Vysokého učení technického, ale rozhodl se pro kariéru v Praze. Druhý syn sice pracuje u otce ve firmě jako topenář, ale odmítá vést celou firmu (třetí syn je mimo obor). „Obávám se, že moji tři topenáři, kteří pracují v terénu a jsou vytíženi po celý rok, nejen před topnou sezónou, budou mít od jara práci navíc. Vedle své nelehké práce – servisy kotlů, měření spalin, zjišťování případného úniku plynu, instalace – budou ještě zaznamenávat příjem peněz, budou muset vytisknout a pak odeslat údaje. Zdánlivě to není mnoho úkonů navíc, ale vzhledem k jejich pracovnímu vytížení, kdy často nevědí, co udělat dříve, je to bude hodně obtěžovat, nemluvě o brašně obtížené novou technikou,“ uvažuje pan Chudoba. Nevylučuje, že takto vytížený pracovník někdy možná opomene do EET zaznamenat nějaký úkon a nastanou pak administrativní problémy. Východisko vidí Jan Chudoba v tom, že by jeho tři zaměstnanci přinášeli každý den po práci své montážní listy do sídla firmy a on potom všechny údaje odeslal. Zatím (v listopadu 2019) však nezná podrobnosti.

Den před návštěvou redaktora časopisu INFO přišla do firmy Plyspo pracovnice Inspektorátu bezpečnosti práce. Poukázala na to, že pracovníci firmy nemají půlhodinovou přestávku, aby nebyli přetíženi. Nesouvisí to přímo s problematikou EET, ale Jan Chudoba tento postup vnímá jako snahu úřadů odnaučit řemeslníky pracovat. „Představte si, že vám pracují doma na kotli, který je samozřejmě odstaven. Zbývají tři hodiny práce, ale řemeslníci odejdou ve 14 hodin, kdy jim končí pracovní doba. Jenže my, topenáři, a děláme to snad všichni v celé zemi, nenecháme zákazníka na holičkách, aby nezůstal v zimě. Práci dokončíme i bez půlhodinové přestávky a s přesčasem. Jinak by se práce protáhla na dva dny, pro zákazníka by to bylo méně pohodlné a samozřejmě dražší. Jenže úřady nám hází klacky pod nohy, člověka to už nebaví. A podobných nařízení je spousta, jsem znechucen,“ sumarizuje majitel Chudoba. Za jedno takové nařízení považuje i zařazení řemeslníků do novely zákona o EET platné od května.

Dodejme, že novelu zákona o evidenci tržeb schválili v pátek 13. září poslanci, následně ji podepsal prezident Miloš Zeman a začátkem října vyšla ve Sbírce zákonů. „Pátek třináctého je nešťastný den pro živnostníky. Není to ale konec, budeme bojovat dál. My považujeme EET za něco naprosto špatného, co dopadá na ty nejmenší podnikatele,“ prohlásil předseda ODS Petr Fiala. Pro novelu hlasovali 104 ze 189 ve Sněmovně přítomných poslanců. Naopak ministryně financí Alena Schillerová novelu a celé EET vítá: „EET podnikatelům přináší řadu konkrétních výhod. Jejím zavedením se Česká republika zařadila mezi bezmála dvacítku evropských zemí, ve kterých již některá forma evidence hotovostních tržeb funguje,“ uvedla. Jan Chudoba EET nezavrhuje, ale nevidí v ní žádný mimořádný přínos.