Recenzovaný Jedním z velmi podstaných aspektů pro zajištění adekvátní životnosti kompozitních materiálů, které kombinují cementovou matrici a dřevní hmotu, je stabilizace struktury dřeva. Stabilizace dřevní struktury je významá zejména v návaznosti na vliv vlhkosti na mechanické vlastnosti dřevo-cementových kompozitů. Stabilizace dřevní hmoty je prováděna zpravidla pomocí vhodných typů přísad. Článek se zabývá detailní analýzou vlivu složení dřevo-cementových kompozitů v návaznosti na působení vody. Další z podstatných oblastí prezentovaného výzkumu je analýa shopnosti modifikované matrice (různými typy průmyslových odpadů) fixovat cukry ve struktuře dřevní hmoty, a to s ohledem na eventuální ovlivění průběhu hydratace cementové matrice.

Recenzovaný Nové Eurokódy pro zásady navrhování a zatížení jsou téměř dokončeny a probíhají závěrečné fáze jejich drobných úprav v rámci pracovních skupin technických subkomisí SC1 a SC10. Jejich národní disponibilita pro překlady a zpracování národních příloh je plánovaná v rozmezí let 2023 až 2025, konečné zavedení a zrušení současných Eurokódů na r. 2028. Pro operativní zavedení nové generace Eurokódů bude tedy zanedlouho potřebné zpracovat nové národní přílohy a optimálně nastavit hodnoty národně stanovených parametrů včetně kalibrací dílčích součinitelů pro zatížení a materiálové vlastnosti, aby byla zajištěna spolehlivost, bezpečnost a zároveň hospodárnost našich staveb. Znamená to využití potenciálu našich expertů a také nemalé finanční prostředky potřebné na národní zavedení nových Eurokódů a vydání nových příruček s praktickými aplikacemi.

Recenzovaný Článok pojednáva o diagnostike drevenej nosnej konštrukcie pred plánovanou obnovou obalových konštrukcií. Zmena skladieb strešného a obvodového plášťa môže priniesť so sebou aj zmenu zaťažovacích podmienok, preto je kontrolný statický výpočet v tomto prípade potrebný. Pripravovaná obnova objektu je vhodným časom pre vypracovanie diagnostickej prehliadky nosnej konštrukcie.

Recenzovaný Článek shrnuje poznatky z účasti statiků na stavbách poškozených tornádem na jižní Moravě. Uvádí zkušenosti autorů v rámci prvotní pomoci statiků. Popisují poruchy jednotlivých objektů různých typů, konstrukčních systémů i různého stáří a hledají možná řešení pro budoucnost.

Recenzovaný Cílem této studie je nalézt závislosti mezi rozpětím spřaženého dřevobetonového nosníku a dalšími zvolenými parametry spřažených dřevobetonových nosníků. Pro analýzu bylo použito jehličnaté dřevo kategorie C24 a beton třídy C25/30 a C30/37 tloušťky 50 mm. Jako spřahovací prvky byly zvoleny vruty SFS Intec. Pro výpočet byla použita návrhová metoda založená na teorii lineární pružnosti. Poddajnost spřažení byla zohledněna součinitelem poddajnosti γ (γ-metoda).

Recenzovaný Na základě dlouhodobých zkušeností s aplikací optovláknových systémů byly identifikovány nejčastější problémy při jejich instalaci a byla navržena vhodná řešení. Funkčnost a proveditelnost navržených řešení byly nejprve ověřeny pomocí numerických simulací, na jejichž základě byl vyroben funkční vzorek pro laboratorní testování. Experimenty provedené na funkčním vzorku byly zaměřeny zejména na ověření správné funkčnosti inovovaného optovláknového měřicího sytému – zejména se jednalo o testování teplotní stability systému a jeho odezvy na mechanické namáhání.

Recenzovaný Ve zjednodušených inženýrských výpočtech se uvažují vlhkostní vlastnosti dřeva konstantní, v reálných podmínkách jsou však vlhkostně závislé. Tento příspěvek se zabývá dlouhodobým měřením nasákavosti při různých počátečních a okrajových podmínkách pro formulaci součinitele transportu kapalné vody ve dřevě pro pokročilé počítačové modelování. Byl navržen postup měření pro eliminování vlivu navlhavosti při měření kapilární nasákavosti částečným ponořením.

Recenzovaný Diagnostika je pro posuzování stavebních konstrukcí naprosto nezbytná. Stejně jako se vyvíjejí konstrukce, modernizuje se i diagnostika. V příspěvku jsou představeny základní skupiny současných diagnostických metod používané pro diagnostiku dřevěných prvků zabudovaných do konstrukce. Jsou rozděleny podle kritérií invazivnosti, přičemž u každé skupiny jsou dále vyjmenovány metody, které dané skupině náleží.

Recenzovaný Stanovení příspěvku k požární odolnosti dřevěných konstrukcí pomocí zkušební normy ČSN EN 13381-7 je pro širší využití dřevěných konstrukcí společně s novou zkušební normou velkým přínosem. Na základě provedené zkoušky lze daleko přesněji stanovit a rozlišit časy počátku zuhelnatění dřevěného prvku pod ochranným pláštěm proti požáru (t_ch) a porušení pláště ochrany proti požáru (t_f) a stanovit změnu rychlosti zuhelnatění pod ochranou v časech t_ch až t_f .

Recenzovaný Ochrana a zesilování dřevěných konstrukcí je v současnosti stále více aktuální. Dřevo, které je na ně použito, je konstrukční materiál, jehož mechanické vlastnosti formuje příroda, a protože je též organickým materiálem, podléhá různým procesům degradace. Jedním z možných způsobů zajištění ochrany dřeva proti degradaci je nanesení planárních částic oxidu titaničitého TiO₂ na jeho povrch, jak je popsáno v dalším textu. V případě potřeby zvýšení únosnosti dřevěných prvků je potom jednou z možností jejich zesílení aplikací vrstvy vysoké pevnosti obsahující uhlíková vlákna. Tomuto postupu je věnována druhá část článku s podrobným popisem, jak toto zesílení provádět a navrhovat.

Recenzovaný Článek se zabývá možnostmi povrchové úpravy dřeva a ochranou dřeva v exteriéru s použitím nátěrových hmot a impregnačních látek na ochranu dřeva. Jsou v něm uvedeny požadavky na nátěrové hmoty a impregnační látky podle jejich použití a třídy použití. V článku jsou prezentovány i v současnosti zkoumané možnosti ochrany dřeva pomocí nano částic TiO₂.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá poškozením staveb a stavebních materiálů v důsledku nezvládnutí režimu srážkových vod. Dopady jsou členěny podle místa poškození. Nejprve je prezentováno poškození střech a krovů, které následují příklady poškození obvodových stěn. Největší pozornost, včetně numerického 3D modelování, je věnována poškození základových konstrukcí a základů.

Recenzovaný Použití místních i tradičních přírodních stavebních materiálů v konstrukcích novostaveb stájových objektů by nemělo být spojeno jen s architekturou ekologicky hospodařících farem, ale mělo by se stát samozřejmostí. Utilitárnost podoby stájových objektů podřízená ekonomice a funkci tak, jak tomu bylo v nedávné minulosti, by se neměla stát dogmatem. Nové inovativní projekty stájí z přírodních materiálů od architektonických kanceláří Localarchitecture, Gujan & Pally (CH) nebo architektů I. Kaltenegera a Hermanna Kaufmanna (A) se podřizují „geniu loci“ a oživují jinak nudnou podobu stájových objektů. Vznikají tak budovy, které jsou vlídné k ustájovaným zvířatům i lahodí oku jednotlivce.