Příspěvek se v širších souvislostech zabývá otázkou kvality bydlení v panelových domech. Řeší dlouhodobý potenciál využití panelových domů především z pohledu architektonického. Přílohou článku jsou ukázky tří architektonických návrhů komplexní regenerace vybraného objektu, které prezentují různé přístupy k problematice. Článek vznikl jako výstup výzkumného projektu VAV-SP-3g5-221-07 – Komplexní rekonstrukce panelových domů v nízkoenergetickém standardu.
Od roku 2000 platí norma ČSN EN ISO 13370 Tepelné chování budov - Přenos tepla zeminou - Výpočtové metody, která až do roku 2008 souběžně s normou ČSN 06 0210 sloužila k hodnocení podlahových konstrukcí objektů na zemině. Použití ISO normy přináší zcela nové principy konstruování, diametrálně odlišné od po několik desetiletí používaných konstrukčních zásad a doporučení.
V návaznosti na program Zelená úsporám, v rámci něhož jsou finančně a informačně podporovány úspory energie v domácnostech v oblasti vytápění a ohřevu vody, připravuje Ministerstvo životního prostředí vznik doprovodného programu "Partnerství Zelená úsporám", zaměřeného na oblast domácích spotřebičů a dalších "energetických výrobků".
Ve spolupráci s odborníky z oblasti tepelné techniky připravila česká společnost HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. projekt rodinného domu HELUZ Hit. Přestože cihelné bloky donedávna nepatřily mezi typické stavební materiály používané při stavbě pasivních domů, společnost HELUZ tímto svým novým projektem dokazuje, že z tradičního cihelného materiálu lze stavět i v pasivním energetickém standardu.
Vnější tepelně izolační kontaktní systémy (ETICS) jako hospodárné a technicky efektivní řešení se při rekonstrukcích i novostavbách osvědčují již od šedesátých let 20. století. Přesto se občas objevují případy nesplněných představ a očekávání, poruch a nebo dokonce i pozvolných či náhlých kolapsů ETICS.
V českém tisku můžeme pozorovat výrazně vyšší frekvenci výrazů jako je pasivní dům, energeticky úsporná výstavba, zejména ve spojení s dotačním programem Zelená úsporám. Stále ale platí, že realizovaných domů v pasivním standardu je velmi málo, navíc u některých takto označovaných domů mohou být jistě i pochyby o skutečných vlastnostech. Nejbližší období ukáže, jak reálný je požadavek Evropského parlamentu zavést pasivní domy jako běžný standard novostaveb. Spíše než o technický problém se zřejmě jedná o problém společenský, problém připravenosti odborníků, akceptování veřejností apod.
Není žádnou novinkou, že náš největší výrobce dřevostaveb, společnost RD Rýmařov, využívá již několik let v konstrukcích svých rodinných a bytových domů materiály FERMACELL. Z pohledu společnosti Fermacell i jejího zákazníka, RD Rýmařov, je však významným předělem v historii vzájemné spolupráce výstavba pasivního rodinného domu, která byla zahájena v pondělí 9. listopadu 2009.
Článků, které popisují, chválí nebo kritizují jen jeden typ tepelného čerpadla již jistě bylo napsáno mnoho. My ale pro Vás máme zcela jedinečnou věc: měli jsme možnost porovnat chování (úsporu) dvou konkrétních tepelných čerpadel vzduch-voda v konkrétním provozu na jednom konkrétním domě s jedním uživatelem a tím i se stejnými užívacími návyky. Výsledek je velmi zajímavý.
Zajímavá témata, živé diskuse, aktuální problémy, porovnání zkušeností s ostatními státy Evropské unie. Takové jsou konference, které pořádá sdružení CZ Biom. O hodnocení konference Biomasa & Energetika 2009, která se konala na začátku prosince v prostorách České zemědělské univerzity v Praze, jsme požádali inženýra Vladimíra Stupavského, místopředsedu Českého sdružení pro biomasu (CZ Biom).
Ministr životního prostředí Jan Dusík představil na tiskové konferenci 8. 12. své priority. Hovořil o právě probíhajícím kodaňském summitu, pokračování programu Zelená úsporám, připravovaných novelách zákonů a také o nařízení vlády předepisujícím nízkoenergetický standard pro budovy veřejných institucí.
