Rozměrové limity velkoformátového zasklení

Společně s Českou komorou lehkých obvodových plášťů (ČKLOP) připravujeme sérii článků na dané téma vždy s připomínkou základních směrnic a evropských norem. Tentokrát se budeme věnovat rozměrovým limitům základního skla v Evropě.

Jedním z dlouhodobých trendů našeho oboru je jednoznačně zvětšování formátů. Obecně se zvětšují rozměry výplní, kterými se tak do budov dostává více světla, což je bezpochyby pro člověka prospěšné. Mnoho studií prokázalo, že dostatek denního světla přispívá k větší pohodě a lepšímu zdraví, čehož lze díky větším plochám oken/skel dosáhnout. Z energetického pohledu je trend zvětšovaní plochy skel na úkor plochy, kterou zabírají profily, do určité míry výhodný – pozitivně to ovlivňuje hodnotu součinitele prostupu tepla oken Uw.

Vyložená nadrozměrná velkoformátová zasklení, která jsou také trendem, jsou ale spíše podpořena požadavky architektů, kteří chtějí dosáhnout unikátního vzhledu budov a stále posouvat hranice možného.

Rozměrové limity základního skla v Evropě

Standardním formátem základního skla v Evropě je stále rozměr 3,21 m × 6 m (tzv. jumbo). Někteří zpracovatelé dnes umí běžně zpracovat rozměry 3,21 m × 7 m, popř. 8 m či 9 m, což jim umožňuje lepší optimalizaci prořezu pro některé projekty a zároveň také možnost dodávek velkých formátů.

Nicméně dnešní maximální rozměrové limity jsou výrazně dál. Základní ploché sklo tzv. float je dnes v Evropě možné dodat v délce až 20 m, šířka se používá nejčastěji 3,21 m, maximem je však 3,6 m. Pro výrobu izolačních skel je však potřebné sklo s povlakem (pokovením), které je běžně dostupné v maximálním rozměru 3,21 m × 18 m. Dostupné tloušťky v těchto nestandardních rozměrech jsou zpravidla od 8 mm do 19 mm.

Výrobní limity zpracovatelů pro různé druhy výrobků

Rozměr konečného výrobku je však ovlivněn možnostmi zpracovatelů skla. V oblasti plochého skla jsou z tohoto pohledu nejdál německé firmy, které umí takové maximální rozměry zpracovat a vyrobit z nich konečné produkty (izolační skla, zábradlí apod.). Přesné rozměrové limity jejich výrobních linek se lehce liší a jsou odvislé od konkrétních výrobků. Nicméně lze zjednodušeně říct, že je možné ve výšeuvedených maximálních rozměrech dodat všechny druhy skel: CNC opracovaná, s broušenou hranou, digitálně keramicky potištěná – „foto na sklo“, vrstvená, tepelně tvrzená včetně heat soak testu (HST), popř. i izolační skla. Rozměr samotný je samozřejmě jen jedním z faktorů. Dalšími limity pro zpracování jsou ale např. maximální váha či maximální tloušťka – pro izolační sklo, je to např. cca 7 tun, maximálně 100 mm tloušťky, pro vrstvené sklo také 7 tun a do tloušťky 150 mm.

Jiná je situace u výrobců skel ohýbaných, kde jsou výrobní limity zatím trochu menší. Větší počet těchto výrobců umí vyrobit formát běžně do 8 m, maxima u zpracovatelů ve Španělsku se v tuto chvíli pohybují v délce do 12 m. Speciální kategorií jsou tzv. 3D tvarovaná skla, kdy je sklo tvarováno podle 3D šablony. Rozměrové limity těchto výrobků jsou prozatím 3×6 m.

Souvislosti, aneb není to jen o skle

Jedna věc je vyrobit sklo takového velkého formátu, další je ho dopravit na stavbu a správně namontovat. Pro dopravu a manipulaci s nadrozměrnými skly existují specializované firmy. Doprava probíhá často v režimu nadrozměrného vozidla s doprovodem.

K návrhu uložení skla do konstrukce je potřeba přistoupit pečlivěji. Pro uložení izolačních skel do rámu je samozřejmostí podepření vlastní váhy na dvou místech pomocí podložek, tak jak je obvyklé pro skla běžných rozměrů. U nadrozměrných skel ale narážíme na limity materiálů používaných podložek a je třeba tomu věnovat větší pozornost. Pro tyto velké hmotnosti je vhodné místo běžných plastových podložek, např. z polypropylenu (PP) použít podložky z polyamidu (PA), popř. polyoxymethylenu (POM/POM-C).

Závěr

S lehkou nadsázkou se dá říct, že v dodání velkých formátů zasklení dnes nejsou limity. Vyrobit izolační sklo o ploše cca 60 m², tedy rozměru celé stěny rodinného domu je dnes reálné. Můžeme si už jen přát, aby se brzy podařilo takovou zajímavou stavbu zrealizovat i v našich končinách.

Článek byl původně publikován v Ročence ČKLOP 2020, redakčně upraveno a aktualizováno