Ztužující věnce mají důležitou roli na všech stavbách, kde se nachází svislé konstrukce. Pro jejich zhotovení je ovšem nezbytně nutné kvalitní bednění, tak aby vaše práce byla 100% a neohrozili jste statiku celé stavby.
Přestože v Německu a Rakousku byly takovéto domy již běžným standardem, v Česku jej oslavovali jako lokálního pionýra. Vápenopísková stavba se sedlovou střechou založená na drti z pěnového skla, která je certifikována v Passivhausinstitutu Dr. Wolfganga Feista v Darmstadtu, má za sebou celou řadu odborných měření a nepřeberné množství návštěv. Byli jsme na jedné z nich.
Zapište se i Vy na semináře ve 2. ročníku Beton University, zařazené do akreditovaných vzdělávacích programů ČKAIT i ČKA a získejte „titul na beton“. Semináře řeší komplexní problematiku betonů a litých potěrů v podlahových konstrukcích, pohledové betony, nejčastější poruchy nosných a podkladových vrstev a další.
Ve výstavbě pasivních domů je situace na trhu v ČR bohužel velmi komplikovaná. Dnes každý "staví" nebo "umí" pasivní domy. Skutečných pasivních domů je v ČR opravdu málo. Optimalizace v PHPP se provádí pouze minimálně. Další nejasnosti do tohoto oboru vnesl dotační program Zelená úsporám, kde byly přiznány dotace také domům, které jsou dle TNI 730329 do 20 kWh/m2/rok.
STEELCRETE® je beton obsahující rovnoměrně rozptýlená ocelová vlákna - výztuž. Je to kompozitní materiál s konstantními vlastnostmi ve všech směrech, jeho mechanické vlastnosti a kvalita jsou zaručeny prováděnými testy. Používá se při zhotovování betonových konstrukcí, kde nahrazuje částečně nebo úplně klasickou betonářskou výztuž, ale také pro konstrukce z předepjatého betonu, zejména v oblastech zvýšeného namáhání.
ANHYMENT® je novou generací kvalitních litých podlahových hmot. Je ideální pro instalaci podlahového topení, která dokáže uspokojit i ty nejnáročnější požadavky zákazníků. S jeho použitím lze snížit nejen náklady na vytápění, ale i výšku podlahové skladby v novostavbách či rekonstruovaných objektech.
Termín hrubá stavba není v současné legislativě nikde zakotvený. Jedná se o pojem zvykový, který je však ve stavební teorii i v praxi běžně používán. Pochází z období centrálně plánovaného hospodářství, kdy se stavební činnosti členily na hlavní stavební výrobu - HSV a přidruženou stavební výrobu - PSV. Hrubá stavba se týká prací HSV - základů, vertikálních a horizontálních nosných konstrukcí a nosných prvků zastřešení, což jsou krovy nebo vazníkové soustavy.
U pasivních staveb je problém s překonáváním konzervativních postojů a je třeba volit řešení, která často nenavazují zkušenostmi na ustálenou praxi. Pokud navíc statik prohlásí kategoricky "tak pod takové řešení bych se nepodepsal", nezbývá architektovi než volit kompromis. Podívejme se na některé příklady z praxe.
Od roku 2000 platí norma ČSN EN ISO 13370 Tepelné chování budov - Přenos tepla zeminou - Výpočtové metody, která až do roku 2008 souběžně s normou ČSN 06 0210 sloužila k hodnocení podlahových konstrukcí objektů na zemině. Použití ISO normy přináší zcela nové principy konstruování, diametrálně odlišné od po několik desetiletí používaných konstrukčních zásad a doporučení.
K získání nízkopotencionální energie pro tepelné čerpadlo využíváme řadu zdrojů. Investičně nejvýhodnější a nejefektivnější je možnost využití stavebních konstrukcí budov resp. základů budov. Instalování registru potrubí do základů budov se nazývá podle způsobu instalace jako energetické piloty, energetické stěny, energetické základy.