Jak může ovlivnit kvalitu spalování zemního plynu nedostatek vzduchu, neudržovaný komín a neudržovaný spotřebič?
Práce se zabývá zhodnocením vlivu tří důležitých parametrů (nedostatek spalovacího vzduchu, neudržovaný komín a kotel) na změnu kvality spalování zemního plynu a bezpečnost provozu plynového spotřebiče. Při experimentech byl použit běžný plynový kotel s atmosférickým hořákem. Omezený přívod vzduchu, špatné tahové poměry a neudržovaný komín byl simulován uzavíráním komínové klapky. Neudržovaný spotřebič byl simulován zakrýváním výměníku kotle. Výsledky ukazují, že k úniku spalin do prostor zkušebny došlo při cca 50% uzavření komínové klapky a cca 80% ucpání výměníku kotle. Při cca 60% ucpání výměníku kotle byly naměřeny 10× vyšší koncentrace jedovatého CO než při běžném provozu. Pravidelná údržba kotle a komínu zvyšuje bezpečnost provozu spalovacího zařízení.
Úvod
V České republice je cca 900 tisíc rodinných domů vytápěno spalováním zemního plynu v malých kotlích [1] a cca 470 tisíc bytů v bytových domech. Zemní plyn je také využíván pro přípravu teplé užitkové vody. Spalovací zařízení slouží k přeměně chemicky vázané energie plynu na tepelnou energii. Spalinové cesty slouží k bezpečnému odvodu spalin mimo budovu. Spalovací zařízení se spalinovou cestou tvoří jeden celek, který můžeme nazvat jako „zdroj tepla“. Ten může pracovat bezpečně a efektivně pouze tehdy, pokud jsou obě jeho části v pořádku. Špatný stav spalovacího zařízení nebo spalinové cesty může významně ovlivnit kvalitu spalování, a tím i bezpečnost provozu. Cílem článku je kvantifikovat tento vliv pro vybraný „klasický“ zdroj tepla (plynový kotel s atmosférickým hořákem napojený na komín). Tak jako každé zařízení potřebuje také „zdroj tepla“, resp. každá z jeho obou částí (kotel a komín), pravidelnou údržbu a kontrolu, která má zajistit a ověřit správnou funkčnost jednotlivých částí. Mimo jiné se jedná o preventivní opatření, které významně snižuje riziko neštěstí (např. otravy CO). Bohužel žádné opatření není stoprocentní a nepostihuje čas mezi kontrolami, kdy může dojít k nenadálé situaci (např. ucpání spalinové cesty, extrémní meteorologické podmínky). Tyto případy by bylo možné částečně eliminovat instalací detektorů oxidu uhelnatého (CO). V České republice zemře ročně cca 15 osob na otravu CO, který byl vyprodukován nedokonalým spalováním plynu a nedokonalým odvodem spalin v domácnostech [2]. Majitelé nemovitostí si často při realizaci stavebních úprav neuvědomují technické návaznosti jejich činnosti. Např. nová okna jsou velmi „těsná“ a omezené větrání, mimo hygienických problémů (růst plísní), může vést k nedostatečnému přívodu spalovacího vzduchu k plynovému kotli, což je doprovázeno zvýšenou produkcí CO (změna barvy plamene, z modré na žlutou).
Experimentální část
Použitý kotel
Při všech níže popsaných spalovacích zkouškách byl použit kotel Dakon Kompakt 24 CK. Jednalo se o kotel vyrobený v roce 2001, který byl celkově repasován. Z pohledu zatřídění spotřebiče se jedná o spotřebič typu B – spalovací vzduch je nasáván z místnosti, ve které je spotřebič umístěn. Kotel byl vybaven všemi standardními ovládacími a bezpečnostními prvky. Kotel byl navíc osazen termočlánky pro měření teploty nad hořákem a v přerušovači tahu – viz obr. 2 a 3. Výkon kotle byl před měřením nastaven tak, aby při standardním provozu kotle bylo dosaženo co nejvyššího výkonu (cca 20 kW), při zachování nízkého obsahu CO ve spalinách. Tlak zemního plynu (ZP) na tryskách byl cca 1,08 kPa.
Obr. 1 Výrobní štítek zkoušeného kotle
Obr. 2 Schéma umístění a označení termočlánků
Obr. 3 Detail umístění termočlánků a odběrové sondy ve spalovací komoře a v přerušovači tahu
Při prvotním nastavení byl výkon kotle 22 kW a koncentrace CO cca 1 000 mg/m3N (při 3 % O2), proto byl snížen tlak plynu na tryskách, tím bylo sníženo množství přiváděného plynu a tedy i výkon kotle (cca 20,3 kW) tak, aby bylo dosaženo minimální koncentrace CO (cca 140 mg/m3N při 3 % O2). Výrobní štítek zkoušeného kotle je uveden na obr. 1.
Spalinová cesta
Obr. 4 Schéma spalinové cesty, pohled na sestavu kotel + systémový komínSpalinová cesta byla tvořena samostatným kouřovodem z chromniklové oceli a samostatným systémovým komínem HELUZ IZOSTAT DUO. Technické parametry kouřovodu jsou uvedeny v tab. 1, technické parametry systémového komína v tab. 2. Zatřídění spalinové cesty je podle ČSN EN 1443: T200 N1 W 1 O50. Schéma spalinové cesty spolu s rozměry a pohledem na sestavu kotel + systémový komín je znázorněno na obr. 4.
| Materiál | chromniklová ocel tl. 1 mm |
|---|---|
| Vnitřní světlost kouřovodu | DN 130/140 mm |
| Počet úhybů | 1× koleno 90° |
| Svislá výška (účinná výška kouřovodu) | 510 mm |
| Materiál | systémový komín HELUZ IZOSTAT DUO (tenkostěnné izostatické komínové vložky + vzduchová mezera + komínový plášť z cihlových komínových tvarovek Heluz DUO) |
|---|---|
| Vnitřní světlost komínových vložek | DN 140 mm |
| Celková stavební výška | 6 920 mm |
| Účinná výška | 4 790 mm |
| Neúčinná výška | 2 130 mm |
Ověření vlivu ucpávání spalinové cesty a nedostatečného přívodu spalovacího vzduchu na kvalitu spalování a bezpečnost spotřebiče
Obr. 5 Umístění spalinového hradítka
Cílem tohoto ověření byla simulace 1) neudržované spalinové cesty, její ucpání cizím předmětem apod., 2) špatných tahových poměrů (nedostatečný přívod spalovacího vzduchu) – těsná okna, extrémní horko, zapnutý odsavač par, schodiště, provozovaný zdroj na tuhá paliva (krb, kamna, sporák) apod. Pro účely zjištění kvality spalování zemního plynu byla nad hořák umístěna odběrová sonda pro stanovení složení spalin (OS2). Druhá odběrová sonda (OS1) byla umístěna za kotlem ve stejném místě jako termočlánek K4 (obr. 5). Na tomto místě byl také měřen statický tlak spalin – P1. Před vstupem do systémového komína bylo umístěno spalinové hradítko, kterým bylo simulováno ucpávání spalinové cesty. Kontrola úniku spalin do zkušební místnosti byla prováděna pomocí přenosného detektoru CO typ GDCO (J.T.O.System, s.r.o.) a hlásiče úniku spalin Wöhler GmbH typ R 92. Oba přístroje byly umístěny v oblasti přerušovače tahu. Únik spalin byl dále hodnocen podle údajů na termočláncích umístěných v přerušovači tahu.
Celkem bylo proměřeno 6 režimů:
- Režim 1 – standardní stav, spalinové hradítko otevřeno na maximum.
Při tomto režimu byly proměřeny základní parametry kotle při běžném provozním stavu. Nebyl zjištěn únik spalin mimo kotel přes přerušovač tahu nebo jinou cestou. Spalinové hradítko bylo otevřeno na maximum. Koncentrace CO ve spalinách za kotlem byla 143 mg/m3N (při O2ref = 3 %). Koncentrace O2 nad hořákem byla 2,9 %. - Režim 2 – spalinové hradítko uzavřeno na 25 %.
Nebyl zjištěn únik spalin mimo kotel přes přerušovač tahu nebo jinou cestou. Koncentrace CO ve spalinách za kotlem byla 156 mg/m3N (při O2ref = 3 %). Koncentrace O2 nad hořákem byla 2,8 %. - Režim 3 – spalinové hradítko uzavřeno na 50 %.
Byl zjištěn únik spalin mimo kotel přes přerušovač tahu nebo jinou cestou – toto lze konstatovat, protože došlo ke zvýšení teploty na termočlánku K6 z cca 66 °C na cca 88 °C. Detektor úniku CO však nereagoval – koncentrace CO u detektoru byla nižší než 30 ppm. Koncentrace CO ve spalinách za kotlem byla 213 mg/m3N (při O2ref = 3 %). Koncentrace O2 nad hořákem byla 2,4 %. - Režim 4 – spalinové hradítko uzavřeno na 75 %.
Byl zjištěn únik spalin mimo kotel přes přerušovač tahu nebo jinou cestou – reagoval ruční přístroj pro měření koncentrace CO a došlo ke zvýšení teplot K6 a K10 na cca 110 °C. Koncentrace CO ve spalinách za kotlem byla 360 mg/m3N (při O2ref = 3 %). Koncentrace O2 nad hořákem byla 2,0 %. - Režim 5 – spalinové hradítko otevřeno na maximum.
Nebyl zjištěn únik spalin mimo kotel přes přerušovač tahu nebo jinou cestou. Koncentrace CO ve spalinách za kotlem byla 146 mg/m3N (při O2ref = 3 %). Jednalo se o opakování režimu 1 – koncentrace CO byla podobná jako u režimu 1. Koncentrace O2 nad hořákem byla 2,9 %. - Režim 6 – spalinové hradítko uzavřeno na 100 %.
Byl zjištěn únik spalin mimo kotel přes přerušovač tahu nebo jinou cestou – reagoval přenosný přístroj pro měření koncentrace CO (koncentrace byla vyšší než 30 ppm) a došlo ke zvýšení teplot K6 a K10 na cca 120 °C. Koncentrace CO ve spalinách za kotlem byla 511 mg/m3N (při O2ref = 3 %). Koncentrace O2 nad hořákem byla 1,7 %.
Ověření vlivu ucpávání výměníku a trysek hořáku na kvalitu spalování a bezpečnost spotřebiče (simulace neudržovaného spotřebiče)
Obr. 6 Ucpávání výměníku kotle (zakrytí 60 %)
Při zkouškách byl kotel ve stejné konfiguraci, jak bylo popsáno v předchozím textu. Ucpávání výměníku bylo prováděno plechovými proužky pokládanými na horní stranu výměníku (1 proužek = 20 % plochy výměníku, rozměr proužku 60 × 190 mm – š × h) – viz obr. 6. Ucpání trysek bylo simulováno popelem (z krbových kamen po spalování dřeva) nasypaným a následně vmáčknutým do trysek hořáku.
Celkem bylo proměřeno 5 režimů (režim 7 až 11):
- Režim 7 – výměník zakryt (40 %).
Po ukončení režimu 6 byl v kotli zakryt výměník dvěma plechovými proužky tak, aby bylo zakryto 40 % plochy výměníku. Spalinové hradítko bylo otevřeno na maximum. Plechy byly umístěny na kraje výměníku (vlevo a vpravo). Nebyl zjištěn únik spalin mimo kotel přes přerušovač tahu nebo jinou cestou. Koncentrace CO ve spalinách za kotlem byla 856 mg/m3N (při O2ref = 3 %). Koncentrace O2 nad hořákem byla 1,3 %. - Režim 8 – výměník zakryt (60 %).
Výměník v kotli byl zakryt třemi plechovými proužky. Zakryto bylo 60 % plochy výměníku. Plechy byly umístěny na výměník tak, aby byl zakryt rovnoměrně a mezi jednotlivými plechy zůstala mezera pro průchod spalin. Nebyl zjištěn únik spalin mimo kotel přes přerušovač tahu nebo jinou cestou. Koncentrace CO ve spalinách za kotlem byla 8 827 mg/m3N (při O2ref = 3 %). Koncentrace O2 nad hořákem byla 0 %. - Režim 9 – výměník zakryt (80 %).
Výměník v kotli byl zakryt čtyřmi plechovými proužky. Zakryto bylo 80 % plochy výměníku. Dva plechy byly umístěny na levou a pravou stranu a ostatní dva byly umístěny se záměrem, aby všechny tři mezery byly stejné. Byl zjištěn únik spalin mimo kotel přes přerušovač tahu nebo jinou cestou – reagoval přenosný přístroj pro měření koncentrace CO (koncentrace byla vyšší než 30 ppm) a došlo ke zvýšení teplot K6 a K10 na cca 80 °C. Koncentrace CO ve spalinách za kotlem byla 42 020 mg/m3N (při O2ref = 3 %). Koncentrace O2 nad hořákem byla 0 %. -
Režim 10 – simulace ucpání trysek hořáku.
Obr. 7 Ucpané trysky hořáku
Na trysky hořáku byl nasypán popel (z krbových kamen po spalování dřeva) tak, aby bylo simulováno ucpání cca 54 % plochy trysek hořáku (ucpáno 7 trysek z 13) – viz obr. 7. Prášek byl vtlačen do trysek. Spalinové hradítko bylo otevřeno na maximum a výměník kotle nebyl ničím blokován. Kotel byl standardně zapálen a provozován. Po vypnutí kotle bylo zjištěno, že prášek byl z trysek vyfouknut. K ucpání trysek jiným způsobem nebylo z bezpečnostních důvodů přistoupeno. - Režim 11 – start kotle se zakrytým výměníkem (60 %).
Před zapálením kotle byl výměník zakryt z 60 % plechovými proužky stejně jako při režimu 8. Komín byl vychladlý na teplotu okolí. Po zapálení kotle byl detekován krátký únik spalin mimo kotel – cca 5 sekund. Poté se již únik spalin neprojevoval.
Obr. 8 Průběh teploty spalin za kotlem, teploty vstupní a výstupní otopné vody a tahu za kotlem pro zvolené režimy provozu 1 až 10
Průběhy vybraných sledovaných parametrů kotle, teplot, tlaku a složení spalin jsou uvedeny na obr. 8 až 10. Výsledné naměřené hodnoty jsou zapsány v tab. 3 a 4.
Obr. 9 Průběh koncentrace CO (při O2ref = 3 %) a kyslíku za kotlem pro zvolené režimy provozu 1 až 10
Obr. 10 Průběhy teplot pro zvolené režimy provozu 1 až 10
| Číslo režimu | 1 | 2 | 3 | 4 | 6 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Uzavření spalinového hradítka | % | 0 | 25 | 50 | 75 | 100 | |
| Zakrytí výměníku | % | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | |
| Měřený výkon kotle | kW | 20,3 | 20,3 | 20,3 | 20,3 | 20,2 | |
| Statický tlak spalin za kotlem (tlak P1) | Pa | −5,0 | −4,1 | −0,8 | 1,4 | 1,5 | |
| Koncentrace O2 v suchých spalinách (za kotlem) | %obj. | 13,6 | 13,5 | 9,8 | 3,9 | 3,5 | |
| Přebytek vzduchu (za kotlem) | – | 2,84 | 2,81 | 1,88 | 1,23 | 1,20 | |
| Koncentrace plynných emisí v suchých spalinách při referenčním kyslíku 3 % (za kotlem) | CO | mg/m3N | 143 | 156 | 213 | 360 | 511 |
| NOX | mg/m3N | 466 | 482 | 518 | 550 | 570 | |
| TOC | mg/m3N | 10 | 9 | 5 | 2 | 2 | |
| CO2 | g/m3N | 200 | 200 | 199 | 200 | 200 | |
| Teplota K1 (teplota v komíně, 0,87 m nad sopouchem) | °C | 74 | 76 | 85 | 67 | 58 | |
| Teplota K2 (teplota v komíně, 2,86 m nad sopouchem) | °C | 64 | 65 | 68 | 53 | 51 | |
| Teplota K3 (teplota v komíně, 4,35 m nad sopouchem) | °C | 64 | 64 | 68 | 53 | 51 | |
| Teplota K4 (teplota v komíně, 0,22 m za kotlem) | °C | 93 | 95 | 113 | 122 | 111 | |
| Teplota K5 (teplota nad hořákem) | °C | 963 | 964 | 969 | 972 | 976 | |
| Teplota K6 (teplota v přerušovači tahu) | °C | 63 | 67 | 86 | 109 | 121 | |
| Teplota K7 (teplota v komínovém hrdle kotle) | °C | 110 | 113 | 119 | 122 | 118 | |
| Teplota K8 (teplota nad hořákem) | °C | 906 | 907 | 912 | 918 | 924 | |
| Teplota K9 (teplota nad hořákem) | °C | 980 | 980 | 984 | 988 | 991 | |
| Teplota K10 (teplota v přerušovači tahu) | °C | 72 | 72 | 75 | 111 | 119 | |
| Pozn.: Výsledná koncentrace emisí NOX je přepočtena na NO2 | |||||||
| Číslo režimu | 7 | 8 | 9 | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Uzavření spalinového hradítka | % | 0 | 0 | 0 | |
| Zakrytí výměníku | % | 40 | 60 | 80 | |
| Měřený výkon kotle | kW | 20,2 | 19,6 | 16,8 | |
| Statický tlak spalin za kotlem (tlak P1) | Pa | −4,9 | −4,6 | −4,4 | |
| Koncentrace O2 v suchých spalinách (za kotlem) | %obj. | 13,2 | 13,5 | 14,2 | |
| Přebytek vzduchu (za kotlem) | – | 2,70 | 2,82 | 3,08 | |
| Koncentrace plynných emisí v suchých spalinách při referenčním kyslíku 3 % (za kotlem) | CO | mg/m3N | 856 | 8 827 | 42 020 |
| NOX | mg/m3N | 629 | 668 | 384 | |
| TOC | mg/m3N | 9 | 11 | 15 | |
| CO2 | g/m3N | 198 | 189 | 155 | |
| Teplota K1 (teplota v komíně, 0,87 m nad sopouchem) | °C | 74 | 71 | 66 | |
| Teplota K2 (teplota v komíně, 2,86 m nad sopouchem) | °C | 65 | 63 | 59 | |
| Teplota K3 (teplota v komíně, 4,35 m nad sopouchem) | °C | 65 | 63 | 59 | |
| Teplota K4 (teplota v komíně, 0,22 m za kotlem) | °C | 94 | 88 | 79 | |
| Teplota K5 (teplota nad hořákem) | °C | 974 | 982 | 938 | |
| Teplota K6 (teplota v přerušovači tahu) | °C | 65 | 68 | 75 | |
| Teplota K7 (teplota v komínovém hrdle kotle) | °C | 115 | 104 | 88 | |
| Teplota K8 (teplota nad hořákem) | °C | 931 | 937 | 920 | |
| Teplota K9 (teplota nad hořákem) | °C | 989 | 996 | 967 | |
| Teplota K10 (teplota v přerušovači tahu) | °C | 73 | 76 | 81 | |
| Pozn.: Výsledná koncentrace emisí NOX je přepočtena na NO2 | |||||
Závěr
Zemní plyn (metan) je velmi dobrý zdroj „čisté“ energie a dá se dobře a kvalitně spálit v zařízení k tomu určenému. Při správných spalovacích poměrech má plamen modrou barvu a koncentrace CO (produkt a ukazatel nedokonalého spalování) je minimální. Špatné spalování je doprovázeno zvýšenou produkcí CO a změnou barvy plamene z modré na žlutou. Toto je známkou nedostatečného přívodu spalovacího vzduchu, což může být způsobeno jak špatnou funkcí plynového kotle a komínu, tak také stavebními úpravami (výměna oken).
Při standardním provozu byla koncentrace CO za kotlem cca 140 mg/m3N (při O2ref = 3 %). Při postupném uzavírání spalinového hradítka došlo k nárůstu koncentrace CO na 156 mg/m3N (25% uzavření), 213 mg/m3N (50% uzavření), 360 mg/m3N (75% uzavření) a 511 mg/m3N (100% uzavření) – tato poslední hodnota je pouze orientační, protože spaliny v komíně neproudily, ale při porovnání hodnoty CO ve spalovací komoře se jeví tato hodnota jako důvěryhodná. K úniku spalin mimo kotel začalo docházet při 50% uzavření spalinového hradítka. Do uzavření spalinového hradítka na 50 % byl provoz plynového kotle (při Pjm) bezpečný a komín zabezpečoval dostatečný tah pro odvod všech spalin od plynového spotřebiče typu B.
Následným simulovaným provozním stavem bylo ověření vlivu zanesení tepelného výměníku v kotli. Při postupném zakrytí výměníku došlo k nárůstu koncentrace CO na 856 mg/m3N (40 % výměníku zakryto), 8 827 mg/m3N (60 % výměníku zakryto) a 42 020 mg/m3N (80% uzavření). Při zakrývání výměníku došlo k úniku spalin mimo kotel při 80% zakrytí. Zakrývání výměníku kotle se výrazně projevilo na zhoršení kvality spalování, a tedy na zvýšené produkci CO, ale ještě při 60% zakrytí dokázal komín bezpečně odvést spaliny se zvýšeným obsahem CO.
Vliv zakrývání výměníku na zhoršenou kvalitu spalování (nárůst koncentrace CO) byl podstatně větší než vliv ucpávání komína.
Při startu kotle se studeným komínem a zakrytím výměníku na 60 % byl pozorován krátký únik spalin mimo kotel (cca 5sekundový – ihned po zapálení hořáku). Poté již komín pracoval normálně a k úniku spalin mimo kotel nedocházelo.
Komín byl při zkouškách umístěn v hale zkušebny (cca 25 °C). Z toho vyplývá, že chování systému kotel – spalinová cesta bylo zkoušeno při podmínkách podobných letnímu provozu (ztížené podmínky, zejména pro ohřev teplé vody). V zimním období jsou podmínky pro odvod spalin příznivější – větší komínový tah.
Vliv ucpávání tepelného výměníku kotle a ucpávání spalinové cesty na bezpečný odvod spalin
Ucpávání komína
Při postupném ucpávání spalinové cesty komína docházelo ke zvyšování koncentrace CO ve spalinách. Při snížení komínového tahu pod kritickou mez (uzavření spalinového hradítka na více než 50 %) došlo k úniku spalin přerušovačem tahu do prostoru zkušebny. Ucpávání komína má vliv na zvýšenou tvorbu CO a na bezpečný odvod spalin do volného ovzduší. Ucpávání spalinové cesty komína mimo jiné simulovalo vliv nedostatečného přívodu spalovacího vzduchu k plynovému kotli, např. vliv výměny oken.
Ucpávání tepelného výměníku
Při postupném zakrývání tepelného výměníku docházelo ke zvýšení koncentrace CO ve spalinách nad hořákem. Při zakrytí výměníku na 60 % byly spaliny odváděny spalinovou cestou do venkovního ovzduší. Při zakrytí 80 % plochy výměníku došlo k úniku spalin přerušovačem tahu do prostor zkušebny. Ucpávání tepelného výměníku má výrazný vliv na tvorbu CO. Při 80% zakrytí plochy výměníku byla koncentrace CO (42 020 mg/m3N) vyšší cca 294× než při standardním provozu. Ucpání více než 60 % plochy tepelného výměníku má vliv na bezpečný odvod spalin do volného ovzduší.
Ověřením funkce systému kotel – spalinová cesta bylo zjištěno:
- Vlivem zhoršených tahových podmínek (ucpaný tepelný výměník nebo ucpaná, případně nesprávně provedená spalinová cesta, špatné tahové poměry – těsná okna, extrémní horko, vliv zapnutého odsavače par, schodiště, provozovaný zdroj na tuhá paliva) došlo ke snížení množství spalovacího vzduchu, a tedy ke zvýšené tvorbě CO ve spalinách. Větší vliv byl sledován při ucpávání výměníku než spalinové cesty.
- K úniku spalin přerušovačem tahu mimo prostor kotel/spalinová cesta, při funkční spalinové cestě došlo při ucpání 80 % tepelného výměníku.
- K úniku spalin přerušovačem tahu mimo prostor kotel/spalinová cesta, při čistém tepelném výměníku došlo při 50% uzavření spalinového hradítka ve spalinové cestě.
Z vypočtených a naměřených hodnot vyplývá, že provádění pravidelné údržby a čištění spalinových cest a spotřebičů na zemní plyn má přímý vliv na zvýšenou tvorbu CO ve spalinách a na dostatečný a bezpečný odvod spalin do volného ovzduší. Funkční spalinová cesta spolehlivě zajistila odvod spalin do volného ovzduší při zanesení tepelného výměníku do 60 % jeho plochy. Při snižování komínového tahu, ale čistém tepelném výměníku docházelo ke zvýšené tvorbě CO ve spalinách. Při snižování komínového tahu pod kritickou mez (uzavření spalinového hradítka na 50 % plochy) došlo k úniku spalin do obytných prostor.
Bohužel žádné preventivní opatření včetně požadavku na pravidelnou kontrolu a údržbu spalovacího zařízení a spalinové cesty není stoprocentní a nepostihuje čas mezi kontrolami, kdy může dojít k nenadálé situaci. Tyto případy by bylo možné částečně eliminovat instalací detektorů oxidu uhelnatého (CO).
Poděkování
Tento článek vznikl v rámci řešení projektů „INEF“ (VaVpI), „INEF-G“ (NPUI).
Použité zdroje
- [1] Český statistický úřad, Sčítání lidu, domů a bytů 2011, definitivní výsledky. Tab. 119 Obydlené byty podle způsobu vytápění, 2011. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/block/resource/LTE2MDkxMTY5NzY=/OTCR119.xml [citováno 2015-06-04]
- [2] KOVAL, T. Nebezpečné plyny a zplodiny hoření vznikající v budovách pro bydlení a ubytování, In: Seminář pro zařízení poskytující sociální služby v Moravskoslezském kraji k problematice požární ochrany, úniků plynů a ochrany obyvatelstva, Ostrava, 17. 4. 2014, Dostupné z: http://www.cahd.cz/wp-content/uploads/2014/05/No.rar [citováno 2015-06-04]
The contribution evaluates the effect of three important parameters (combustion air shortage, not-well maintained chimney and boiler) on the change in quality of the natural gas combustion and operation safety of the appliance. The common gas boiler with atmospheric burner was used for the experiment. The limited air supply, poor draft conditions and not-well maintained chimney were simulated by closing the chimney damper. The not-well maintained appliance was simulated by covering the boiler heat exchanger. The results show that the combustion gases were released to the testing space at approx. 50% closing of the chimney damper and approx. 80% clogging of the boiler heat exchanger. 10× higher concentrations of poisonous CO comparing to the normal operation were measured for 60% clogging of the boiler heat exchanger. Regular maintenance of boiler and chimney increases operation safety of combustion appliances.