Spotřeba uhelných paliv v domácnostech klesá

Jak jsme již na TZB-info zveřejnili dříve, prodeje teplovodních kotlů na pevná paliva do 50 kW se postupně snižují. Zatím co po mnoho let platilo pravidlo, že ročně je prodáno a instalováno řádově 40 až 50 tisíc těchto tradičních zdrojů tepla pro vytápění domácností, od roku 2017 se tento trend začal významně měnit. Pokud bylo v roce 2016 prodáno přibližně 42 tisíc kotlů, v roce 2019 klesl prodej již na necelých 19 tisíc kusů.

Spotřeba uhelných paliv za posledních 5 let

V domácnostech klesá zájem o spalování uhlí a uhelných paliv, což je především důsledek zvyšujícího se legislativního i mediálního tlaku na provozovatele „čmoudících“ komínů. Odchod od vytápění domácností uhelnými palivy úspěšně podporují také kotlíkové dotace na výměnu starých ručně přikládaných kotlů. Konkrétní data o spotřebě uhelných paliv dlouhodobě sleduje oddělení analýz a datové podpory Ministerstva průmyslu a obchodu. Z nich jsme vybrali údaje o konečné spotřebě za posledních 5 let, která jsou uvedena v tabulce a grafu pod ní.

Mezi léty 2015 až 2018 je patrný mírný pokles spotřeby (s výjimkou roku 2017, viz. níže). Ovšem v roce 2019 byl propad spotřeby již významný, a činil oproti roku 2015 téměř 300 tisíc tun.

Tab.1: Roční spotřeba uhelných paliv v domácnostech v tisích tun, zdroj: MPO

Graf 1: Vývoj roční spotřeby uhelných paliv v domácnostech podle jejich druhu

Vliv klimatických podmínek

Na spotřebu paliv mají zásadní vliv klimatické podmínky a délka otopného období v daném roce. Pro porovnávání otopných období v jednotlivých létech je nejlépe použít tzv. denostupňů, tedy hodnot vypočtených z rozdílu mezi průměrnou vnitřní teplotou v bytě (nejčastěji 21 °C) a průměrnou venkovní teplotou, které jsou vynásobené počtem otopných dnů (dny, kdy je dodávána energie do otopné soustavy). Pro soustavy zásobování tepelnou energií SZTE začíná dodávka tepelné energie v otopném období v okamžiku, kdy průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušné lokalitě klesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den. Vytápění se omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. Při následném poklesu průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod +13 °C se vytápění obnoví.

Pro vytápění domácností je přesnější použít pro stanovení počtu denostupňů metodiky dle Českého hydrometeorologického ústavu, podle které, na rozdíl od vyhlášky používané pro SZTE, se za otopné dny považují všechny, v nichž průměrná denní teplota v daném místě klesla pod 13 °C. Z grafu převzatého ze zprávy ČHMÚ o znečištění ovzduší na území České republiky za rok 2019 je patrný „vývoj“ počtu denostupňů v období 2015–2019 vztažených k interiérové teplotě 21 °C.

Graf 2: Vývoj počtu denostupňů v období 1989–2019, ČHMÚ

Měrná spotřeba uhelných paliv v období 2015–2019

Abychom zohlednili vliv klimatických podmínek na spotřebu uhelných paliv v tomto období, přepočteme si roční spotřebu paliv pro jednotlivé roky na měrnou spotřebu vyjádřenou v tunách na denostupeň D(21). Výsledek je uveden v dalším grafu.

Graf 3: Vývoj měrné spotřeby uhelných paliv se započtením vlivu klimatu v tunách na denostupeň D(21)

Při pohledu do grafu č. 3 je zřejmé, že ačkoliv spotřeba uhelných paliv v roce 2017 vykázala relativně výrazný nárůst (přes 2 mil. tun), byla způsobena dlouhým otopným obdobím, nikoliv zvýšeným počtem zdrojů tepla. Po přepočtu na měrnou spotřebu vidíme, spotřeba roku 2017 byla srovnatelná s rokem 2015. Z grafu je ale především zřejmé, že v období 2015–2018 nevykazovala spotřeba uhelných paliv významné změny, kdy se pohybovala spíše okolo hranice 500 t/D(21). V roce 2019 je ovšem již patrný výrazný pokles spotřeby na 427 t/D(21). To by teoreticky odpovídalo stavu, kdy se v roce 2019 mohlo již významněji projevovat „odstavení“ desetitisíců starých uhelných kotlů díky kotlíkovým dotacím a projevila se vyšší účinnost využití paliva v automatických uhelných kotlích. Ale zda je tomu tak doopravdy, napoví až data za rok 2020, na které si musíme ještě nějakou dobu počkat.