Složení paliva a stanovení vlhkosti dřeva podomácku
Toto je jeden díl ze seriálu šesti článků podložených videem zaměřených na téma vytápění pevnými palivy s ohledem na ochranu životního prostředí a maximální využití energie v palivu. Autor jako SMOKEMAN a vedoucí akreditované zkušebny kotlů Výzkumného energetického centra odlehčeným způsobem probírá základní podmínky a poskytuje tak návod nejširší veřejnosti. Téma je prezentováno i s ohledem na dotační programy, v jejichž rámci si lidé pořizují nové kotle. Tedy aby nezůstalo jen u nových kotlů, ale přidal se i odpovídající způsob jejich provozu.
První díl seriálu: Kdo nebo co nejvíce ovlivní kvalitu vzduchu, který dýcháme?
Druhý díl seriálu: Jaký je rozdíl mezi moderním a starým kotlem?
Třetí díl seriálu: Proč je lepší přikládat častěji menší dávky paliva?
Tuhé/pevné palivo se skládá z aktivní hořlaviny obsahující uhlík, vodík a v uhlí také síru. To je to, co v palivu chceme, s výjimkou síry. Další části paliva již nejsou nositeli energie, jde o pasivní část hořlaviny (kyslík a dusík), popel a vodu. Čím více kyslíku palivo obsahuje, tím je méně „prouhelněné“, a tím více obsahuje prchavé hořlaviny, kterou vidíme jako plamen. Tím se také lépe zapaluje, dřevem zapalujeme uhlí a koks. Koks neobsahuje žádnou prchavou hořlavinu, neboť byla odebrána při koksování uhlí a po jejím očištění je známá jako svítiplyn. Koks hoří bez plamene - žhne, stejně tak jako dřevěné uhlí, jehož princip výroby je podobný a spočívá ve zbavení dřeva prchavé hořlaviny. V jednom metru krychlovém zemního plynu (10 až 20 Kč/m3) je obsaženo stejné množství chemicky vázané energie (v chemických vazbách mezi atomy a molekulami uložená energie slunce během fotosyntézy), jako ve dvou kilogramech suchého dřeva či čtyřech kilogramech mokrého dřeva. Tvrdé dřevo má podobnou výhřevnost jako měkké, ale je hustší, má větší objemovou hustotu, zastarale měrnou hmotnost. Takže 10 kg tvrdého dřeva má menší objem než 10 kg měkkého dřeva.
Nejvíce ovlivní výhřevnost dřeva obsah vody, protože složení hořlaviny i obsah popela je podobný. Nejvíce vody obsahují stromy na jaře a v létě (více jak 50%), nejméně v zimě.
Nejlépe se dřevo suší v dobře větraném dřevníku (vlhkost ze dřeva musí odejít). Ideální je sušit dřevo minimálně jeden rok, lépe dva. Delší sušení již nepřináší výrazný pozitivní vliv (neplatí při uskladnění dřeva ve vlhkém a stinném prostředí, dosažení 20% vlhkosti může trvat déle). Přesušené dřevo hoří rychle a kvalita spalování se zhoršuje (lépe přesušené než mokré). Za suché dřevo vhodné pro spalování považujeme dřevo s obsahem vody menším než 20 %.
Na videu SMOKEMAN rovněž vysvětluje a ukazuje, jak je možné vlhkost dřeva stanovit podomácku, s pomocí kuchyňské váhy a běžné mikrovlnné trouby. Detailní popis metodiky naleznete zde.
Jeden z bodů „SMOKEMANova desatera správného topiče“ říká: „Suš dřevo minimálně jeden až dva roky“.
Video bylo natočeno 11.10.2016 v rámci pořadu TV Noe „Pojďte s námi lépe topit“ na zkušebně Výzkumného energetického centra (kterou má na starosti SMOKEMAN), které je vysokoškolským ústavem na VŠB-Technické univerzitě Ostrava.
Tento příspěvek vznikl také v rámci projektu „Inovace pro efektivitu a životní prostředí – Growth“, identifikační kód LO1403 za finanční podpory MŠMT v rámci programu NPU I.
Další díl vyjde opět ve středu 31.5. - Spalování jako vztah mezi mužem a ženou, jak si doma stanovit účinnost kamen a kotle?