Výhrady Evropské komise k dotacím na uhelné kotle z nového OPŽP

Evropská komise v dalších bodech vzkazuje následující: Česká republika by se měla více zaměřit na podporu obnovitelných zdrojů energie při vytápění, zvýšit poměr recyklovaného odpadu, doplnit strategii redukce oxidu dusíku a polétavého prachu. Plánovaná podpora výměny kotlů na uhlí za kotle spalující rovněž uhlí není v souladu s nízkouhlíkovou ekonomikou EU.

Pro ministra životního prostředí je prý podpora kotlíkových dotací klíčová. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) řekl ČTK, že bude s EK nadále vyjednávat. Je přesvědčen, že výměna starého kotle na uhlí za nový uhelný nízkoemisní uleví životnímu prostředí. "Výměna kotlů na uhlí za jiný typ vytápění - například plyn - s sebou nese i vyšší náklady pro občany a je jisté, že zájem ze strany lidí především v těch nejpostiženějších oblastech nebude takový, respektive bude řádově nižší, než když způsob vytápění zůstane zachován," uvedl Brabec s tím, že o tom hovořil s představiteli krajů. Nový operační program podle něj podpoří i nízkouhlíkové technologie a přechod na jiné zdroje jako jsou obnovitelné zdroje energie.

Jenže to je jen polovina pravdy, Evropská komise totiž naprosto oprávněně rozporuje český návrh na dotování uhelných kotlů z nového Operačního programu životní prostředí.

Další podpora uhelných kotlů bude v rozporu s legislativou

Legislativních nástrojů, kterými je regulován trh s kotli na tuhá paliva vzhledem k povolené míře znečištění ovzduší, je hned několik. V prvé řadě to je Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, který nastavil pravidla, jaké kotle se smějí prodávat a používat. V současné době je možno legálně koupit pouze kotle na tuhá paliva 3., 4. nebo 5. emisní třídy dle ČSN 303-5, od roku 2018 se nesmí prodávat ani 3. emisní třída. Údaje o emisní třídě musí být napsány na štítku každého kotle, emisní třídu přiděluje výrobcům kotlů po proměření akreditovaná zkušebna. Kotle na uhlí se nejčastěji umisťují právě ve 3. emisní třídě – případná podpora těchto topidel z nového OPŽP nebude v souladu s legislativou.

Na trhu však existuje několik uhelných kotlů vyšší technologické úrovně (jedná se pouze o jednotky modelů), které dosahují parametrů 4. emisní třídy. Zde však existují rizika podvodů, která se objevují již v současných kotlíkových dotacích, plynoucí ze snadné domácí přestavby kotlů na typ „všepal“. Takový kotel, i když papírově certifikovaný ve 4. emisní třídě, je připraven spálit všechno včetně odpadů a nevyhovujících paliv a stává se opět lokálním znečišťovatelem ovzduší. Jedná se o jasné porušování dotačních pravidel se sankcí vrácení kompletní dotace. Tento problém se řeší opět nařízením ze Zákona o ochraně ovzduší, které ustanovuje povinné revize kotlů od roku 2016 a dává vyšší pravomoci obecním úřadům kontrolovat způsobilost kotlů včetně používaných paliv. Porušování dotačních pravidel by však mohlo mít razantní dopady na fungování celého OPŽP, kdy může Evropská komise vyhodnotit program jako problémový a zastavit jej včetně toto, že bude muset Česká republika vracet získané prostředky.

Proti uhlí hovoří i Směrnice o ekodesignu

A to není všechno. V říjnu 2014 bylo schváleno evropským výborem pro ekodesign další nařízení pro uvádění výrobků na trh, které se týkají kotlů a kamen na tuhá paliva. Jedná se o Směrnici o ekodesignu, která závazně platí pro všechny členské státy EU. Ta mimo jiné bude nařizovat, že od roku 2020 se nebudou smět prodávat horší kotle na tuhá paliva, nežli 5. emisní třídy. V 5. emisní třídě se přitom umísťují pouze kotle na dřevo nebo dřevní pelety, parametry této třídy uhelné kotle nesplňují. Zavádění dotační podpory na výrobky, které se v příštích letech nebudou smět prodávat, je na hraně práva i zdravého rozumu. Směrnice o ekodesignu pro kotle na tuhá paliva vylučuje ve velké míře veškerá topidla na uhlí z možnosti uvádět je na trhy v Evropské unii, Českou republiku nevyjímaje.

Státní energetická koncepce s uhlím také příliš nepočítá

Ani připravovaná novela Státní energetické koncepce s uhlím příliš nepočítá, Češi budou podle ní v budoucnu využívat k vytápění především plyn a biomasu. Plyn dnes využívají lidé na topení a energii pro spotřebiče v nejvyšší míře. Jeho podíl na spotřebě domácností se má ale podle koncepce snižovat. Téměř úplně pak mají lidé přestat využívat hnědé uhlí. Růst má naopak spotřeba energie ze zdrojů, jako jsou biomasa, kolektory či tepelná čerpadla.

Jak to asi dopadne …

Je jisté, že spor o uhelné kotle začíná být více politickou nežli technickou otázkou. Pouhé překlopení současných kotlíkových dotací pod OPŽP pravděpodobně bez výrazných změn přes Evropskou komisi neprojde. V otázce podpory uhlí je navíc problematika kotlů pouze jednou polovinou problému: Zatím nikdo totiž neřeší kolísání kvality uhlí – domácnosti samozřejmě zvolí převážně to nejlevnější (a nevyhovující) topivo, při jehož použití vznikají nadlimitní emise zplodin i v sebevyspělejším spalovacím zařízení. Uhelné kotle také nabízejí z principu řešení jednoduchou možnost, jak spalovat odpady, zakázaná paliva nebo jiné nevyhovující materiály. Systémové řešení postihů je téměř vyloučeno. Možností řešení se nabízí vícero: poskytnout dotace na kvalitní certifikované palivo, popř. když už podporovat uhelné kotle, tak pouze kombinované automaty pro uhlí a pelety.