Poslední etapa modernizace jednoho ze soustrojí na vodní elektrárně Slapy

Na Slapech vyrábějí bezemisní elektřinu tří 48 MW soustrojí. Elektrárna loni vyrobila více než 236 milionů kWh a pokryla tak roční spotřebu téměř 70 tisíc domácností.

Před téměř 65 lety – 26. září 1955 – bylo poprvé přifázováno na energetickou síť soustrojí TG1 vodní elektrárny Slapy. K letošním půlkulatinám se dočká dárku v podobě komplexní modernizace a ekologizace svého provozu. Nejnovějším počinem bylo usazení tzv. turbínového bloku včetně turbínové hřídele a především 30tunového oběžného kola turbíny o průměru 3,7 metru. Precizní úkon, kdy se měří a rozhodují desetiny milimetru, zvládli specialisté společnosti Litostroj Engineering za necelou hodinu. Pod turbínovým blokem už se nachází pouze prostor tzv. savky, kudy za běžného provozu voda elektrárnu opouští a míří znovu vyrábět ekologickou elektřinu do níže položených Štěchovic.

„Vodní elektrárna Slapy o instalovaném výkonu 144 MW vyrábí špičkovou elektrickou energii a má významný podíl na řízení výkonové bilance celé národní energetické soustavy. Na plný výkon je k dispozici za 136 vteřin od povelu. Modernizace soustrojí TG1 v celkové hodnotě více než 150 milionů korun prodlouží jeho životnost o další desítky let a přispěje ke zvýšení účinnosti až o čtyři procenta. Díky tomu vyrobíme stejné množství elektřiny z nižšího objemu vody, což znamená výrazné úspory cenné tekutiny,“ rekapituluje ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Petr Maralík.

60tunový turbínový blok pomalu klesá na místo určení

Všechny rozhodující komponenty soustrojí byly postupně vyzdviženy k opravám nebo je zcela nahradily nové efektivnější prvky vyrobené na základě nejnovějších technických poznatků. Poprvé v historii byl také vyměněn vnitřní ochranný nátěr v 50metrovém ocelovém tlakovém přivaděči k turbíně.

Podobnou modernizaci má už od roku 2011 za sebou soustrojí TG3. Poslední původní soustrojí TG2, přijde na řadu do konce tohoto roku.

„Komplexní modernizace znamená především výměnu komory oběžného kola a nástavce savky TG1, turbíny a regulace turbíny. V elektročásti dochází k opravě statoru generátoru, pólů rotoru i chladicího okruhu blokového transformátoru. Ekologický rozměr modernizace spočívá ve zvýšení tlaku v ovládací hydraulice ze současných cca 25 bar na tlak 149 až 170 bar. Dojde tím ke snížení objemu olejové náplně o 95 procent – z tisíců na stovky litrů – a snížení příkonů čerpadel,“ vypočítává hlavní body modernizace Monika Šišková, specialistka programu obnovy zařízení Vodních elektráren ČEZ.

„Elektrárna Slapy loni dodala do sítě 236 milionů kWh, a pokryla tak roční spotřebu 70 tisíc domácností ve středních Čechách. V provozu je podle potřeb energetického dispečinku, zejména v ranní a večerní odběrové špičce,“ zamýšlí se nad přínosem ekologického zdroje František Fröhlich, vedoucí oddělení provoz vodní elektrárny Slapy.

Slapy užitečně i unikátní

Vodní elektrárna Slapy – součást stejnojmenného vodního díla – byla od roku 1949 budována v rámci první velké stavby vltavské kaskády po II. světové válce. Napuštění vodního díla v roce 1954 urychlila povodeň, které z větší části vzaly sílu právě čerstvě dokončené Slapy. Regulérní provoz zahájila elektrárna o rok později a dosud vyrobila více než 17 miliard kWh elektřiny, což by stačilo na pokrytí spotřeby všech současných středočeských domácností po dobu 10 let. Přehrada je umístěna v úzké soutěsce na začátku bývalých Svatojánských proudů a má originální konstrukční řešení. Plně automatizovaná elektrárna je umístěna pod čtyřmi přelivy 15 x 8 m s kapacitou 3 000 m³/s. Přímo v tělese hráze se nachází strojovna elektrárny s trojicí soustrojí, veškeré pomocné provozy, velín, vnitřní rozvodna 110 kV, rozvodna 22 kV, potřebné transformátory a dvě základové výpustě.

Více informací o elektrárně Slapy, včetně filmu „Spoutaná řeka“ najdete na
https://www.cez.cz/cs/o-cez/vzdelavani-a-vyzkum/energetika-zabavne/podivejte-se/spoutana-reka-46365

Více informací o vodních elektrárnách provozovaných v rámci Skupiny ČEZ najdete na
https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/obnovitelne-zdroje/voda/vodni-elektrarny/ceska-republika

Víte, že…

• trojice slapských soustrojí byla postupně přifázována do sítě od října 1954 (TG3) do září 1955 (TG1), převzetí do trvalého provozu následovalo od listopadu 1955 (TG1) do listopadu 1956 (TG3)?
• náklady na výstavbu celého vodního díla Slapy činily 614,144 mil. Kčs?
• početní stav personálu slapské elektrárny poklesl z cca 80 v době jejího spuštění téměř šestinásobně? Dnes tvoří tým obsluhy 14 pracovníků. Průběžné snižování je ovlivněno zejména automatizací provozu a přechodem na dálkové řízení z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích.
• trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami zaručuje elektrárně celkový instalovaný výkon 144 MW, který jí řadí na druhé místo v rámci celé vltavské kaskády? (VE Orlík disponuje instalovaným výkonem 364 MW, VE Lipno I má 120 MW)
• na vyrobení 1 kWh elektřiny spotřebuje slapská elektrárna 8 m³ vody?
• spolu s elektrárnou ve Vraném byly Slapy jedinou elektrárnou tzv. Vltavské kaskády, která nebyla poškozena povodní v roce 2002 a vydržela v kritických dnech v provozu?
• modernizaci má za sebou už více než 20 soustrojí všech typů vodních elektráren Skupiny ČEZ v České republice? Za uplynulých 15 let to znamenalo celkové náklady ve výši téměř 3 miliard korun. Nové technologie vyrábějí čistou energii mj. na elektrárnách Vrané n. Vlt., Kamýk, Dalešice, Mohelno, Lipno nebo Dlouhé stráně.