Reklama

Čínské soláry a elektromobily snižují emise po celém světě. Nejvíce v rozvojových zemích

Přehrát audio verzi

Čínské soláry a elektromobily snižují emise po celém světě. Nejvíce v rozvojových zemích

00:00

00:00

1x

  • 0.25x
  • 0.5x
  • 0.75x
  • 1x
  • 1.25x
  • 1.5x
  • 2x

Čínské solární panely, větrné elektrárny, baterie a elektromobily vyvezené během roku 2026 by mohly každoročně snížit světové emise oxidu uhličitého o 450 milionů tun. To odpovídá přibližně dvěma procentům emisí všech zemí mimo Čínu. Největší přínos přitom nemají ve vyspělých ekonomikách, ale v rozvojových zemích, kde nahrazují elektřinu vyráběnou převážně z fosilních paliv.

Reklama

Čína se stala největším světovým výrobcem technologií pro nízkoemisní energetiku. Přestože většina její produkce směřuje na domácí trh, rychle roste také vývoz. Podle analýzy Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA), zveřejněné serverem Carbon Brief, vzrostl během prvních devíti měsíců roku 2026 export čínských elektromobilů a těžkých elektrických vozidel meziročně o 61 %, větrných turbín o 45 %, baterií o 39 % a solárních technologií o 22 %.

Analytici vypočítali, že zařízení vyvezená z Číny během letošního roku by mohla v zahraničí každoročně zabránit emisím přibližně 450 milionů tun CO₂. To je zhruba tolik, kolik za rok vypustí Brazílie při spalování fosilních paliv. Za celou dobu životnosti těchto zařízení by úspora mohla dosáhnout až 8,4 miliardy tun CO₂, což odpovídá přibližně ročním emisím Spojených států a Indie dohromady.

Zásadní roli hraje fotovoltaika. V roce 2025 Čína vyvezla solární panely a další komponenty odpovídající instalovanému výkonu 436 GW. K tomu přibylo 8 GW větrných elektráren. Tyto zdroje by podle analýzy mohly společně vyrábět přibližně 720 TWh elektřiny ročně. Vývoz solárních a větrných technologií v roce 2026 by měl umožnit výrobu přibližně 800 TWh elektřiny ročně, tedy množství srovnatelného s produkcí zhruba stovky uhelných elektráren.

Výpočet přitom zohledňuje také emise vznikající při výrobě zařízení v Číně. Podle analýzy způsobila v roce 2025 výroba exportovaných čistých technologií emise přibližně 170 milionů tun CO₂, zatímco jejich používání v zahraničí může každoročně zabránit emisím asi 370 milionů tun. Výrobní emise se tak podle modelu vyrovnají úsporami za přibližně šest měsíců provozu.

Největší přínos mají čínské technologie v zemích s uhelnou energetikou

Přestože větší část čínského exportu čistých technologií podle jeho finanční hodnoty směřuje do vyspělých zemí, přibližně 76 % očekávaných úspor emisí za celou životnost vyvezených zařízení připadá na globální jih. Samotná jižní a jihovýchodní Asie se na nich podílí 52 %.

Důvodem je především odlišná skladba výroby elektřiny. Solární elektrárna postavená v zemi, kde převládá uhlí, nahrazuje elektřinu s mnohem vyššími emisemi než stejná elektrárna v soustavě s velkým podílem jaderných a obnovitelných zdrojů. Význam mají také přírodní podmínky. V řadě rozvojových zemí dosahují solární panely díky vyššímu slunečnímu svitu větší roční výroby.

Rozdíly jsou patrné i mezi vyspělými ekonomikami. Podle analýzy připadá na každý gigawatt solárních elektráren instalovaných v USA přibližně trojnásobná úspora emisí ve srovnání s Evropskou unií. Americké elektrárny totiž v průměru vyrábějí více elektřiny a současně nahrazují výrobu s vyšší emisní intenzitou. Přestože EU dováží větší objem jednotlivých čistých technologií než Spojené státy, výsledný odhad úspor emisí je v USA vyšší.

Čínské technologie otevírají nové trhy

Podle CREA světová poptávka po čistých technologiích roste natolik rychle, že navzdory prudkému růstu čínského exportu zatím ve většině sledovaných odvětví neklesá ani vývoz stejných technologií z ostatních zemí. Levnější zařízení umožnily rozvoj fotovoltaiky a elektromobility v zemích, které je dříve dovážely jen v omezeném množství. Výjimkou jsou větrné turbíny, kde růst čínského exportu doprovází pokles vývozu ostatních producentů. Zároveň však čínští výrobci získávají větší podíl na světovém trhu, což zvyšuje konkurenční tlak na evropský i americký průmysl.

Výsledky analýzy představují modelový odhad, nikoli přímo naměřené snížení světových emisí. Výpočet vychází z množství vyvezených zařízení, jejich předpokládané životnosti, výroby elektřiny a emisní intenzity energetiky v jednotlivých zemích. U elektromobilů zohledňuje nahrazování vozidel se spalovacím motorem a emise vznikající při nabíjení. Předpokládá tedy, že nové technologie skutečně nahradí část spotřeby fosilních paliv.

Zjištění ukazují, že dopad čínského průmyslu na světové emise nelze hodnotit pouze podle množství uhlí spalovaného v tamních továrnách a elektrárnách. Výroba solárních panelů, baterií a elektromobilů sice sama způsobuje emise, jejich využití v zahraničí ale může během životnosti ušetřit podstatně větší množství CO₂. Největší přínos přitom nastává tam, kde tyto technologie nahrazují energetiku s nejvyšší spotřebou fosilních paliv.

Text byl připraven s využitím AI nástrojů na základě uvedených zdrojů a prošel redakční kontrolou TZB-info.

 
 

Reklama