SOVAK ČR vnímá velmi negativně snahu o zásadní změnu regulace oboru vodovodů a kanalizací

Ministr průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem financí, ministrem zemědělství, ministrem životního prostředí a ministrem dopravy předložil členům vlády ČR návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství, který vychází z požadavku Evropské komise k čerpání finančních prostředků z evropských fondů pro příští programovací období v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014-2020 na zavedení nezávislé regulační instituce. Tento požadavek zakotvila vláda České republiky do svého programového prohlášení ze dne 12.2.2014 (kapitola 3.4.), kde je uvedeno: "Vláda rozhodne o efektivním, jednotném a jednoduchém systému regulace v oblasti vodovodů a kanalizací, např. formou ustavení centrálního regulátora v této oblasti v rámci Energetického regulačního úřadu."
Cílem je zajistit čerpání finančních prostředků z fondů EU, stanovit jednoznačná pravidla a podmínky soutěže na vodárenském trhu, motivovat vlastníky vodohospodářského majetku k jeho obnově s cílem zajištění jeho dlouhodobé udržitelnosti, stanovit účinnějšího institucionálního rámce regulace cen v oblasti vodárenství a standardů vodohospodářských služeb s cílem ochrany spotřebitele a nakonec vypracovat státní vodohospodářské koncepce. Návrh míří do vlády míří ve zrychleném projednávání.
Materiál počítá se čtyřmi verzemi – od zachování stávajícího stavu, kdy ceny řeší ministerstvo financí přes začlenění pod Energetický regulační úřad (ERÚ) až po úplně nový samostatný nezávislý úřad. Jednou z možností je i ponechání současného stavu s vytvořením koordinátora. Současný model regulace pomocí věcně usměrňovaných cen není udržitelný, protože nemotivuje vodárny ke zvyšování efektivity a zdražuje vodu zákazníkům.
V úvodu materiálu je stručný popis současného stavu regulace cen ve vodárenství. Varianty navrhovaných řešení obsahují popis stavu, výhody a rizika návrhu včetně uvedení právních předpisů, které by se musely novelizovat.

Stanovisko Sdružení oborů vodovody a kanalizace ČR

SOVAK ČR vnímá velmi negativně aktuální snahu o zásadní změnu regulace oboru vodovodů a kanalizací a to zejména jako nekoncepční hledání odpovědi na to, jak nahradit nevyhovující Přílohu č. 7 stávajícího OPŽP.

Za nejpodstatnější chybu návrhu pokládá SOVAK ČR zejména to, že: "materiál řeší to, KDO bude obor regulovat, aniž by bylo před tím rozhodnuto, CO a JAK má regulovat. Tato fatální chyba postihuje celý materiál, neboť pro kvalitu a výsledek regulace je věcná stránka rozhodující, stránka institucionální musí být až nástrojem realizace."

Stanovisko SOVAK ČR dále uvádí, že: "varianty možných „řešení“, mezi nimiž má vláda rozhodnout, jsou definovány jako různá institucionální uspořádání. Přitom není vůbec zřejmé, jak tyto varianty souvisejí s naplněním ostatních charakteristik cílového stavu. K jednotlivým variantám jsou sice přiřazeny různé poznámky vztahující se k regulaci jako takové, je však zřejmé, že nejsou podloženy žádnou systematickou analýzou a daleko spíše než obecná fakta odrážejí momentální názor toho, kdo dané institucionální uspořádání navrhuje nebo obhajuje."

SOVAK ČR odmítá analogii s odvětvím plynu a elektřiny.
Návrh začlenění regulace cen vody pod ERÚ podle analogie s odvětvím plynu a elektřiny je podle SOVAK ČR důsledkem absence analýzy vodohospodářského trhu.
Stanovisko SOVAK ČR k tomuto uvádí: "Mezi oběma odvětvími existují naprosto zásadní odlišnosti. Energetický trh byl v souladu s politikou EU restrukturalizován, byly z něj jasně vyčleněny prvky (tzv. „unbundling“), které mají charakter přirozeného monopolu, a ty byly podřízeny regulaci (u nás ERÚ).
Na vodohospodářském trhu má charakter přirozeného monopolu pouze infrastruktura jako taková (analogie energetických sítí); ta je pouze v menšinových případech v soukromých rukou, většinou ji vlastní města a obce, které dosud mají v souladu se samosprávnými principy velkou volnost v zajištění jejího provozu. Služby s tím spojené zajišťují širokou škálou možných způsobů, přičemž v některých případech jsou tyto služby na přirozený monopol navázány, v jiných případech jsou od něj odděleny a zadány buď na základě in-house výjimky (vlastní provozování obcemi či jimi ovládanými subjekty), nebo řádnou soutěží otevřenou soukromému podnikání. Zkušenosti přitom ukazují, že otevřená soutěž daleko účinněji tlačí na zvyšování efektivity provozu než jakákoli regulace.
Pokud bude dosavadní pestrost uspořádání a tedy i zásadní odlišnost od energetického trhu zachována, nelze od případného začlenění pod ERÚ očekávat žádné znatelné úspory ve srovnání s variantou nového samostatného úřadu. To platí dvojnásob, pokud by měla být pod ERÚ zahrnuta i regulace kvality, která vyžaduje zcela odlišnou odbornost, než jakou jeho současní pracovníci disponují. Pokud má cílem být tuto pestrost potlačit (což by bylo nutnou podmínkou restrukturalizace trhu směrem k přiblížení k trhu energetickému), je to možné jen za cenu dalekosáhlých zásahů do práv obecní samosprávy a do smluvních vztahů uzavřených na základě řádné hospodářské soutěže. Takovéto rozhodnutí má opět samostatnou legislativní povahu, musí být učiněno primárně a v plném souladu s legislativními pravidly a se zásadami RIA, protože je potenciálně škodlivé."

Podle materiálu pro vládu má přesun pod ERÚ nejméně rizik.
Nový multioborový regulátor by přinesl tlak na nová úřednická místa, což není v souladu se strategií úsporných opatření, ale mohl by kromě vody řešit i například provoz na železnici. Speciální regulátoři už fungují v desítce zemí EU.