Zdravotní aspekty zateplených a pasivních budov
Je evidentní, že se světová krize podepsala i na poklesu spotřeby plastů v roce 2008, v roce 2011 však bylo zaznamenáno rekordních 280 mil. tun a hranice 300 mil. tun se očekává v roce 2013. Článek přináší statistiky výroby, prodeje a podílů plastů ve stavebnictví, zároveň připomíná přínosy bydlení v zateplených domech.
Sdružení EPS ČR je podporováno evropskou asociací výrobců plastů – Plastics Europe[1]. Na tiskové konferenci této organizace ve Frankfurtu 28.3.2012 byly publikovány první výsledky o celosvětové spotřebě plastů v roce 2011 - viz obr.č.1 [2].
Světová krize se podepsala i na poklesu spotřeby plastů v roce 2008, v roce 2011 bylo zaznamenáno rekordních 280 mil.tun a hranice 300 mil.tun se očekává v roce 2013 (původní prognóza byla rok 2015).
Expandovatelný polystyren (EPS) spolu s ostatními typy polystyrenů patří mezi 5 nejčastěji používaných komoditních plastů. Vykazuje čtvrtou největší dynamiku růstu spotřeby v období 1990 – 2010 s indexem 305,9 (po polyetylenftalátu – PET, polykarbonátu – PC a polypropylenu – PP). Prognóza průměrného růstu světové spotřeby plastů do roku 2016 se uvádí ve výši 4,4 %. Největší dynamika se očekává u EPS (5,1 %), PP a PET (oba 5,0 %). Podíl Evropy na světové spotřebě plastů trvale klesá z 25 % v roce 2009 na 22 % v roce 2011. Dominantní postavení přebírá Čína s 23 % podílem. Následující údaje se týkají roku 2010.
Obr.č.1 - Světová produkce plastů v období 1950 – 2011. Do množství nejsou zahrnuta polymerní vlákna
Obr.č.2 – Spotřeba plastů v EU 27 + Norsko a Švýcarsko v jednotlivých segmentech v roce 2010- obaly, stavebnictví, automobily, elektronika a ostatní.
Celková spotřeba plastů v Evropě dosáhla v roce 2010 46,4 mil. tun, ČR se na tom podílela 1,03 mil. tunami. Spotřebou 100kg na hlavu se řadíme mezi vyspělé státy Evropy.
Spotřeba plastů v jednotlivých segmentech v roce 2010 je patrná z obrázku č. 2. Stavebnictví je druhým nejdůležitějším sektorem pro spotřebu plastů v Evropě s podílem 20,6 %. V absolutní hodnotě se jednalo o 9,6 mil. tun. Dominantní roli ve stavebních aplikacích mají PVC a EPS.
V krizí postiženém stavebnictví vykazuje segment zateplování budov trvale vzestupný trend. Nezbytnost snižování emisí CO2 a vyšší energetické efektivnosti budov budou i v budoucnu příznivě nakloněny zateplování budov a výstavbě domů se spotřebou energií blízko nule.
Také české stavebnictví se stále potýká s krizí, když v roce 2011 došlo k meziročnímu poklesu o 3,1 %. Spotřeba pěnového polystyrenu (EPS) jako izolačního materiálu naopak zaznamenala ve srovnání s rokem 2010 nárůst o 9 %. Za období leden až prosinec se spotřebovalo 62 000 tun EPS. Příčinou zvýšené poptávky po zateplení EPS mohla být právě stagnující výstavba nových bytů, která veřejnost vybízí ke zhodnocování starších nemovitostí rekonstrukcí a zateplením. Počet zateplených budov totiž vzrostl o 12 % při ploše zateplení téměř 18 mil. metrů čtverečních domovních stěn.
Obr.č.3 – Vývoj spotřeby EPS v ČR 2000 - 2011
Aplikace plastů dosahuje významných úsporných efektů při snižování exhalací CO2, zejména v budovách [3]. Podle studie společnosti Denkstatt se izolacemi budov v EU docílí do roku 2020 úspor 9,5 miliard gigajoulů, přičemž plastové izolace z EPS je možno po skončení více než 50leté životnosti recyklovat nebo energeticky využít a získat tak zpět až 80 % energie spotřebované na jejich výrobu. Zároveň se sníží exhalace CO2 o 290 mil. tun. Velký potenciál úspor mají i okna z PVC v budovách. Kdyby se v celé Evropě vyměnila stávající okna za okna z PVC, ušetřilo by se ročně 40 milionů kWh, což je výroba pěti elektráren!
V roce 2011 bylo aplikováno v Evropě 200 mil. m3 izolací [4] při podílu plastových izolací 47 %. Pro rok 2012 se očekává 11% růst na 222 mil. m3. O růstu spotřeby EPS do roku 2016 vypovídá obrázek č. 4. V samotných USA mají růst plastových izolací v období 2011 – 2016 v průměru o 7,3 % ročně.
Obr.č.4 – Růst a prognóza spotřeby EPS v letech 2003 – 2016 celkem a pro Asii, Evropu, Severní a Jižní Ameriku.
Podle údajů [4] se v Evropě izolace střech a podlah podílejí 49 % na celkové spotřebě izolačních materiálů, podíl izolací stěn je 42 %. O podílu EPS izolací vypovídá obr. č. 5.
Obr.č.5 – Podíl izolací v budovách – střechy a podlahy, stěny a ostatní pro všechny izolace a pro EPS izolace.
Dynamický růst výroby, zpracování a aplikací plastů je nutně podpořen aktivitami v oblasti bezpečnosti a zdraví občanů v celém řetězci.
Asociace výrobců plastů Plastics Europe byla první evropskou průmyslovou organizací, která shromáždila environmentální data o výrobě od svých členů a publikovala je v roce 1993 jako ECO – profiles. Data jsou permanentně upřesňována. V roce 2005 připravila a publikovala požadavky na jednotlivé plasty (PCR) a následně zveřejnila první environmentální prohlášení o výrobku (EPD). Protože tyto dokumenty jsou živé a je potřeba je inovovat, vydala poslední revizi metodických pokynů v dubnu 2011. V současné době je volně na webových stránkách k dispozici více než 70 ekologických profilů monomerů a z nich vyrobených plastů [1].EUMEPS – střechová evropská organizace národních asociací zpracovatelů EPS, jejíž členem je Sdružení EPS ČR od roku 2001, realizovala projekty pro EPD pro 3 typy izolačních desek v Německu [5] a následně pro výrobce z několika zemí [6].
V rámci publikace [7] našeho Sdružení z roku 2009 uvedla lektorka, paní Klánová mimo jiné: „Zateplování budov podle našich zkušeností zdraví člověka neovlivňuje – osobně jsem skeptická i ke kladnému ovlivnění zdraví uváděné autorem příspěvku včetně citací v prestižních časopisech“. Konkrétně se jednalo o následující pasáž:
„Philippa Howden-Chapmanová, ředitelka programu výzkumu bydlení a zdravotnictví na univerzitě v Otago (Nový Zéland) v prestižním zdravotnickém časopisu uvádí, že přes skutečnost , že asi 90 % našeho života trávíme v místnostech, víme toho stále ještě překvapivě málo o specifických zdravotních dopadech prostředí v místnosti. Bydlení na Novém Zélandu je ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi běžnější v dřevěných stavbách, které jsou neadekvátně vytápěné a chladnější , i když procento výdajů domácností na energie je srovnatelné. Ještě v roce 2001 byla polovina všech obydlí bez izolací. Dále uvádí, že zabezpečení dostupného bydlení v teple může být důležitou součástí snižování nerovnosti ve zdravotnictvím stavu, zejména u občanů s nízkými příjmy.
V nákladné studii zdravotního stavu 1 352 náhodně vybraných domácností vědci prokázali, že izolování domů vede k podstatnému zlepšení zdravotního stavu občanů. Z následné publikace na titulní straně prestižního lékařského časopisu „British Medical Journal“ vyplývá, že zlomová studie prokázala spojitost mezi bydlením a zdravotním stavem a poskytuje přesvědčivé důkazy pro sanaci a zateplování starých domů.
V souvislosti se zateplením domů došlo k 19% úspoře energií a k výraznému zlepšení zdravotní situace o 10-11 %. Dospělí a děti trpěli méně dýchavičností, rýmou a respiračními problémy (snížení o 40-50 %). Je méně pravděpodobné, že lidé z izolovaných domů budou mimo pracovní proces a školu (snížení o 40-50 %). Za každý dolar utracený na izolování starých domů připadá téměř dvoudolarová úspora ve zdravotnictví, protože lidé neskončí v nemocnici, nejsou na nemocenské a nepřestanou chodit do školy.
Novozélandská vláda přijala program na izolování a vytápění domů s plánovanými subvencemi ve výši 12 miliard Kč. Počítá se s podporou izolování a vytápění téměř 1 milionu domů postavených před rokem 2000, které nesplňují současné stavební normy, přičemž subvence budou dostupné všem Novozélanďanům bez ohledu na to, kolik vydělávají.“
Tématem zateplení a lidského zdraví se zabýval i doktor JD Healy z irské University College Dublin [8]. Ten prokázal vliv zateplení na zimní úmrtnost – země s vyšším počtem zateplených domů registrují v zimním období menší nárůst úmrtí než země, které se tepelným izolacím věnují v menším měřítku. Nejvíce jsou zasaženi obyvatelé s tzv. palivovou chudobou, tedy ti, kteří nemají odpovídající prostředky na kvalitní energetické zdroje.
Země | CSVM | izolace stěn (% domů) | izolace střech (% domů) | izolace podlah (% domů) | dvojité zasklení (% domů) |
---|---|---|---|---|---|
Finsko | 0,10 | 100 | 100 | 100 | 100 |
Německo | 0,11 | 24 | 42 | 15 | 88 |
Nizozemí | 0,11 | 47 | 53 | 27 | 78 |
Švédsko | 0,12 | 100 | 100 | 100 | 100 |
Norsko | 0,12 | 85 | 77 | 88 | 98 |
Dánsko | 0,12 | 65 | 76 | 63 | 91 |
Belgie | 0,13 | 42 | 43 | 12 | 62 |
Francie | 0,13 | 68 | 71 | 24 | 52 |
Rakousko | 0,14 | 26 | 37 | 11 | 53 |
Řecko | 0,18 | 12 | 16 | 6 | 8 |
Velká Británie | 0,18 | 25 | 90 | 4 | 61 |
Irsko | 0,21 | 42 | 72 | 22 | 33 |
Portugalsko | 0,28 | 6 | 6 | 2 | 3 |
Rovněž profesor Marmot [8] z oddělení epidemiologie a veřejného zdraví na University College London potvrzuje v práci nazvané „Vliv chladných domácností a palivové chudoby na zdraví“ společenský přínos tepelných izolací.
Z výše uvedených studií vyplývá, že:- V zemích s nižší energetickou náročností budov pro bydlení se projevuje podstatně méně tzv. zvýšená zimní úmrtnost (ZZÚ).
- ZZÚ je téměř třikrát vyšší v domácnostech patřících mezi 25 % nejchladnějších v porovnání s 25 % nejteplejších.
- Okolo 33 % ZZÚ je připisováno respiračním onemocněním.
- Okolo 40 % ZZÚ mají na svědomí kardiovaskulární onemocnění.
- Chladné domácnosti zvyšují pravděpodobnost méně závažných onemocnění, jako je nachlazení nebo chřipka.
- Děti do dvou let věku mají 10krát vyšší riziko plicních onemocnění, žijí-li ve vlhkých a špatně větraných domech.
- Úmrtnost v zimě je často horší v zemích s mírným klimatem, protože je zde snížená tendence přijímat preventivní opatření proti chladu.
Do kategorie ochrany občanů v zateplených domech patří i předpis o těkavých organických látkách (VOC) u izolačních výrobků z Francie. Je známo, že v této zemi se zateplovalo převážně v interiérech (vnitřním zateplením), systém ETICS se více rozvíjí až v posledních letech.
Francouzský předpis o VOC nařizuje od 1. ledna 2012 povinné označování izolačních výrobků. Nově umisťované výrobky na trhu ve Francii musí být označovány emisními třídami založenými na jejich emisích po 28 dnech, tak, jak jsou testovány podle ISO 16000 a vypočteny pro evropskou referenční místnost (European Reference Room). Výrobky, které již byly na francouzském trhu před tímto datem musí být takto označovány od 1. září 2013. Následující tabulka II uvádí požadavky na zařazení do 4 kategorií a obr.č. 6 pak představuje nařízený štítek.
Classes | C | B | A | A+ |
---|---|---|---|---|
TVOC | >2000 | <2000 | <1500 | <1000 |
Formaldehyde | >120 | <120 | <60 | <10 |
Acetaldehyde | >400 | <400 | <300 | <200 |
Toluene | >600 | <600 | <450 | <300 |
Tetrachlorethylene | >500 | <500 | <350 | <250 |
Xylene | >400 | <400 | <300 | <200 |
1,2,4-Trimethylbenzene | >2000 | <2000 | <1500 | <1000 |
1,4-Dichlorbenzene | >120 | <120 | <90 | <60 |
Ethylbenzene | >1500 | <1500 | <1000 | <750 |
2-Butoxyethanol | >2000 | <2000 | <1500 | <1000 |
Styrene | >500 | <500 | <350 | <250 |
Obr.č.6 – Štítek pro posouzení emisních tříd isolací ve Francii.
Pro představu uvádím [5], že hodnota TVOC pro EPS desku s objemovou hmotností 16,6 kg/m3 nedosáhla ani hodnoty 50 mikrogramů/m3.
Štítek na výrobcích (obr. 6) obsahuje písmeno uvádějící nejvyšší emisní třídu uvedených jednotlivých chemických látek a TVOC. Emisní třída bude přidělována výrobcem nebo distributorem na jeho vlastní odpovědnost.
Zateplování i výstavba pasivních domů musí zohlednit kromě efektů úspor energií i hledisko zlepšení zdraví uživatelům. K tomu musí přispět celý řetězec od výroby surovin, jejich zpracování, aplikaci a využití po skončení životnosti budov.
LITERATURA:
[1] www.plasticseurope.org
[2] SCHNEIDERS, F., SIMON, C-J., Zahlen und Daten rund um Kunststoff, tisková konference Plastics Europe Deutschland, Frankfurt, 28.3.2012
[3] VÖRÖS, F., HRABÁLEK, K., Materiál 21 století, Podnikatel, 7/8/2011, s.25
[4] WINTERLING, H., Dämmstoffmarkt in Europa, konference EPS Partikelschaum im Spannungsfeld von Ökologie und Energieeffizienz, 1.3.2012, Würzburg
[5] VÖRÖS, F., EPD pro tři kategorie izolací EPS, Tepelná ochrana budov, 13, 2010, č.4, s.17
[6] VÖRÖS, F., Proč sektorové EPD pro EPS izolace, Tepelná ochrana budov, 14, 2011, č.6, s.33
[7] VÖRÖS, F., Tepelná ochrana budov a zdraví občanů, Tepelná ochrana budov, 12, 2009, č.4, s.25
[8] www.epscr.cz, Zateplením předcházíme respiračním onemocněním, Tisková zpráva Sdružení EPS ČR ze dne 18.4.2012