Komodita dřevoplastových kompozitních systémů zaznamenává násobně vyšší dynamiku spotřeby než ostatní plasty. Ve spotřebě dominuje stavebnictví, zejména jako podlahoviny.
Reklama
Ing. František Vörös
Archiv článků autora:
Podle neoficiálních údajů dosáhla světová spotřeba plastů hodnoty okolo 310 mil.tun. Přibližně 10 % se na tomto množství podílejí inženýrské plasty. Ty lze charakterizovat jako materiály s tepelnou odolností v rozmezí 100–150 °C, s výbornými fyzikálně – mechanickými vlastnostmi, dobrou chemickou odolností proti většině chemikálií.
Již více než 70 let jsou pěnové polystyreny součástí našeho života. Specifickou vlastností pěnových PS je nízká hmotnost – 10–40 kg/m3, oproti 800–1050 kg/m3 u kompaktních PS plastů. K současné evropské spotřebě EPS necelých 2 mil. tun je nutno pro účely řízení odpadů připočítat 400 tis. tun XPS desek a cca 100 tis. tun pěnových PS folií, používaných jako podnosy pro potraviny. Při nízké objemové hmotnosti se jedná o pěknou horu odpadů.
Otázka spolehlivosti a kvality bezpečnostních systémů je v dnešní době primárním kritériem pro výběr konkrétního typu zabezpečení. Nejrizikovější jsou z tohoto pohledu perimetrické systémy, které prakticky ve všech svých variantách a technologiích výrazně podléhají vlivu vnějších podmínek a rušivých vlivů.
Vzhledem k výsledkům hodnocení namáhavosti fyzické práce založeného na měření srdeční frekvence a výsledkům měření mikroklimatických podmínek ve sklenících, kdy operativní teploty byly výrazně vyšší než požadované hodnoty, je nutné stanovit vhodný režim práce a odpočinku pro tyto specifické mikroklimatické podmínky.
Je evidentní, že se světová krize podepsala i na poklesu spotřeby plastů v roce 2008, v roce 2011 však bylo zaznamenáno rekordních 280 mil. tun a hranice 300 mil. tun se očekává v roce 2013. Článek přináší statistiky výroby, prodeje a podílů plastů ve stavebnictví, zároveň připomíná přínosy bydlení v zateplených domech.
Reklama