Zajímavé technologie staveb: polystyrenový dům

U této technologie je základním předpokladem znalost budoucích potřeb stavebníka - před zahájením výroby musí být známy všechny otvory v nosných stěnách. Základní informací je, že se jedná o polystyrenové panely na výšku podlaží, s potřebou tzv. zakládací fošny, tloušťky minimálně 50 mm a ukončovací fošny tloušťky 150 mm. Vlastní celostěnové panely z polystyrenu, jsou vyztuženy ocelovými profily ve tvaru písmene "U". Tyto profily jsou obecně veřejnosti známy z jiné stavební konstrukce a tou jsou sádrokartony. Tím však podobnost končí. Velkou výhodou je zde skutečnost, že s ohledem na velmi nízkou hmotnost celé konstrukce, se nemusí z hlediska statiky zesilovat základy tak, jak by tomu bylo při nástavbě z klasických cihelných nebo tvárnicových materiálů. Nástavbou se objekt zvýší o jedno podlaží a druhé podlaží pak vznikne v podstřešním prostoru. Základní podmínku, kladenou výrobcem, může v podstatě splnit každý, kdo je schopen betonáže rovné základové desky. Na základovou desku se položí fošna o šířce 150 mm a tloušťce 50 mm do polyuretanového lepidla a může se zahájit se stavbou. Jednotlivé panely jsou široké 1200 mm a jejich tloušťka je 150 mm - tyto se vsadí do spodního "U" profilu. Ocelová výztuž panelu, která je z obou stran, se nikde navzájem nedotýká - není zde tedy " tepelný most". Vzájemné spojení dvou panelů je rovněž pomocí polyuretanového lepidla - montážní pur pěny - viz foto č.1 a 2 (panel ve spodní a horní části). Po základním svázání konstrukce se dodatečně zhotovuje další upevnění a to pomocí ocelových pásků a zatloukacích nýtků, jak na straně vnitřní, tak vnější.

Obr. 1

Obr. 2

Takto se postupuje po celém obvodu i s případnou středovou stěnou. Celkový pohled na stěnu i s upraveným výřezem ocelových částí (takto je připraven k vyříznutí otvor pro okno) je zachycen na fotu č.3. Dle sdělení výrobce je statikem spočítáno, že tento druh stavby může mít až tři nadzemní podlaží. Na závěr se celý panelový dům tzv. zpevní opět pomocí dřevěných fošen (rozměry 50/150 mm ve 3 vrstvách), které jsou v rozích vzájemně převázány a opět slepovány pomocí polyuretanového lepidla - viz foto č. 4. Na tento tzv. věnec a pozednici zároveň se pak kladou vazné trámy, které plní funkci stropu (při větších rozpětích se konstrukce může podepřít ocelovými prvky uvnitř vlastní stavby). Vnitřní úpravy mohou být v podstatě libovolné - obložení sádrokartonem, dřevem či klasickými omítkami. Podstatná část potřebných rozvodů (elektro, voda, kanalizace, topení) se zhotoví v podlaze nebo naopak ve stropu a přes strop.

Obr. 3

Obr. 4

Na celkovém pohledu na dokončenou stěnovou konstrukci (na fotu č.5) je současně vidět i uchycení stropních trámů. Krov a laťování je pak čistě tesařskou záležitostí, stejně jako je zhotovení pojistné hydroizolace a střešní krytiny záležitostí pokrývačskou - viz foto č.6.

Obr. 5

Obr. 6

Pro zajištění dobrého vzhledu a k eliminaci vnějších tepelných mostů je v rámci technologie doporučeno nalepit ještě dodatečné zateplení v tloušťce v minimální tl. 50 mm (tloušťka zateplení může být zvolena i větší a tím se nejen dosáhne hodnot součinitele prostupu tepla "U" pro nízkoenergetické domy, ale může se dosáhnout hodnot pro pasivní domy. Tento typ technologie stavby nemá rovněž žádné problémy s průvzdušnosti - lze ji bez velkých finančních nákladů dosáhnout) se všemi vrstvami, běžnými pro zateplovací systémy, klempířské konstrukce a montáž pálené krytiny jsou na fotu č.7. Pro vnitřní konstrukce pak platí, že zvolení povrchu je již jen na stavebníkovi a jak je vidět na vnitřní tzv. nosné konstrukci, tak mohou být odstraněny tepelné mosty (zakládací, ukončovací fošny a u stěnového panelu nosné ocelové profily vodorovné i svislé) pomocí přídavné tepelné izolace i z vnitřní strany. Přirozeně se nesmí vynechat i další důležitý statický prvek a tím je spřažení konstrukce panelové výstavby s původním zdivem, které je viditelnou součástí objektu, viz foto č.8.

Obr. 7

Obr. 8

Po dokončení všech prací na vnějším zateplení, fasádě, klempířských pracích, osazení oken a montáži krytiny střechy je nástavba hotová a již nikdo z vnějšího prostoru nezjistí, jakou technologií výstavba byla vlastně realizována - viz foto č.9.

Obr. 9

Ing. Antonín Parys - je autorizovaným inženýrem a soudním znalcem v oboru stavebnictví, se zaměřením na hydroizolace střechy a střešní materiály (od roku 2002). Ve stavebnictví pracuje nepřetržitě od roku 1971 a prošel zde všemi druhy činností - řízení staveb, příprava staveb, investice i projektování. Od roku 1995 pracuje samostatně a věnuje se převážně střešním konstrukcím a hydroizolacím.

Pro Sdružení výrobců asfaltových materiálů ČR vypracoval Standardy oxidovaných a modifikovaných asfaltových pásů. Je rovněž pravidelným a aktivním účastníkem odborných konferencí, konaných v ČR i SR, přednáší na i firemních seminářích. Je členem Technicko - normalizační komise č.65 - Izolace staveb. Publikuje odborné články a reportáže v odborných časopisech jak v ČR, tak v SR. Je autorem několika katalogů materiálů na střechy v ČR a SR, vydaných v nakladatelství Mise. Je členem redakční rady časopisu Střechy fasády izolace.