Jaké jsou možnosti v oblasti majetkové evidence vodovodů

Úvod

Vedle toho, co známe jako majetkovou a provozní evidenci, kdy se každoročně podává hlášení vodoprávním úřadům si majetkovou evidenci můžeme představit jako informační systém, který sbírá data o vodovodní síti a objektům vodárenské infrastruktury s několika cíli: (1) manažerům přinášet dobrý přehled o vlastněné/spravované infrastruktuře, (2) rychle přinášet informace o dlouhodobých a střednědobých potřebách finančních prostředků na obnovu infrastruktury, (3) soustředit na jednom místě všechny dostupné informace pro hodnocení stavu infrastruktury a možných úspor finančních prostředků při prodlužování její životnosti, (4) umožnit týmovou spolupráci a (5) mít data majetkové evidence totožná a ve stejné podrobnosti jako jsou data v GIS nebo účetní evidenci. Postupným budování takového informačního systému, plněním a kontrolami dat a přidáváním nové funkčnosti spolu s nově se objevujícími potřebami můžeme podrobnou majetkovou evidenci použít jako základ nejen pro podávání hlášení státu, současně budeme mít základ pro hodnocení stavu infrastruktury.

V tomto příspěvku se budeme zabývat zejména dlouhodobým hmotným majetkem – se zaměřením na infrastrukturní majetek.

K čemu je majetková evidence? – účetnictví

Majetkovou evidenci je nutné vést kvůli splnění požadavků Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Cílem účetní evidence majetku je mít řádný přehled o infrastrukturním majetku a jeho reprodukčních pořizovacích cenách. Pořizovací ceny dlouhodobého majetku je složitě používat pro ocenění stávajícího stavu,. Některé prvky infrastrukturního majetku mohou být starší, než byla předpokládaná daňová a účetní životnost, to znamená, že nemají žádnou účetní hodnotu. Můžeme například najít vodojemy staré 120 let a stále sloužící apod. Jiným problémem, na který můžeme narazit, pokud bychom chtěli přepočítávat historické pořizovací ceny na ceny současné, je to, že v průběhu socialismu docházelo ke křížovému usměrňování cen, to jednoduše řečeno znamená, že když zdražilo máslo, zlevnily se lokomotivy, a tak vývoj cen neodpovídá vykazované inflaci. Při oceňování majetku bratislavské vodárenské společnosti jsme se pokusili o přepočet historických pořizovacích cen za pomoci průměrné roční inflace, ale výsledky měly příliš velký rozptyl a byly v podstatě nepoužitelné v časovém rámci překračujícím století. Několik citací ze zákona o účetnictví:

„§ 30 (2) Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat a) skutečnosti podle odstavce 1 tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky jednoznačně určit,

Podle paragrafu 6 jsou účetní jednotky povinny inventarizovat majetek podle § 29 a 30. Dále § 24 bod 1 Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek a závazky způsoby podle ustanovení tohoto zákona, … a bod 3 odstavec 2 Pokud nelze ocenit jednotlivé složky majetku postupem podle oceněním jednotlivých složek majetku podle § 25 ocenění účetní jednotka jednotlivé složky majetku podle zvláštního právního předpisu.

§ 25 … Ceny.. k) majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod písmenem e), anebo majetek v případech,

(4) Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. pořizovací cenou cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související,
2. reprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje“

§ 29 (1) Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví…

K čemu je majetková evidence? – využití a správa majetku

Praktické využití, když pomineme účetní povinnosti jako jednu velmi praktickou část, má majetková evidence pro využití majetku, jeho správu, kontrolu, údržbu a obnovu. Jasným účelem majetkové evidence je mít možnost daný prvek infrastruktury najít v území.

V dobách analogových se pro tyto účely používaly pasporty vodovodů – kreslené mapy ve shodném měřítku jako mapy technické, nejčastěji v měřítku 1 : 500. Dnes, jak se stále zdokonaluje digitalizace, jsou vytvářeny digitální pasporty vodovodů, které mají v podstatě stejný obsah jako měly papírové mapy. U složitějších objektů jako jsou zdroje vody, úpravny vody, čerpací stanice a vodojemy jsou tyto digitální pasporty doplněny výkresy objektu – půdorysy, řezy, detaily a pohledy.

Stále víc majitelů a provozovatelů vodáren přešlo a přecháízí na geografický informační systém s připojenou interní nebo externí databází, kde jsou uvedeny známé parametry objektu. To představuje podstatně větší množství práce než jen zakreslit trubky do mapy.

1. Lokalizace infrastrukturního majetku

Jako první a nejdůležitější je vědět, kde se tento infrastrukturní majetek vyskytuje, a jaké má technické parametry.

Například u potrubí je evidován obecný materiál, DN nebo vnitřní průměr, méně často PN nebo tloušťka stěny, poloha v souřadnicích Jtsk, název řadu a jednotlivé objekty jsou vyznačeny značkami a zkratkou a číslem objektu – například HP 125 (hydrant podzemní, číslo 125). U pasportů vodovodu velmi často chybí informace o nadmořských výškách. Použitelná informace je o rychlosti proudění, tlakových ztrátách, místech lokálních výškových extrémů, kde se mohou tvořit vzduchové nebo kalové kapsy apod.

Na obrázku 2a je zobrazen pasport vodovodu jako mapa a na obrázku 2b jako digitální dvojče této mapy. Pro lidskou potřebu je mapa jediný možný způsob použití, pokud ovšem data zpracováváme strojově, používáme spíš druhou variantu – místo kresby čísla a data. Důležitou otázkou je také to, zda budete pasport tvořit v podobě GISu, nebo již rovnou jako data rovnou využitelná i pro simulační model. Jistě víte, že se zabýváme i těmito otázkami, kdy vyvíjíme program Siteflow, který je využitelný pro pasportizaci, automatizaci projektování a simulační modelování vVaK.

2. Stáří infrastrukturního majetku a faktory ovlivňující jeho životnost

Další velmi důležitou položkou je informace o stáří infrastrukturního majetku, od kterého se odvíjí daňová a účetní životnost objektu i předpokládaná teoretická celková životnost daného prvku.

Životnost ovlivňuje celá řada dalších faktorů, jako je

• Výrobce, použitý materiál a jeho parametry, zda se jedná o čistý materiál a byly použity úplné a správné postupy, nebo obsahuje příměsi, nebo byl vyroben postupy tak, aby byl daný výrobek levnější nebo aby výrobce víc vydělal, což má ovšem vliv na životnost,
• Dodavatel výrobku, kde jsou zejména důležité postupy manipulace a skladování. Nevhodné skladování může mít za následek omezenou či nulovou živontost některých plastů,
• Zhotovitel a způsob výstavby a montáže, kde platí to samé o dodržení technologických postupů a technologické kázně,
• Politické vlivy, např. tlak na zrychlené uvedení do provozu,
• Lidský faktor v celé jeho šíři ve všech částech dodavatelsko-odběratelsko-vlastnicko-správcovského řetězce.

Tyto parametry se hůře zaznamenávají a často je nemožné získat k těmto parametrům bližší informace.

Další parametry, které mohou ovlivňovat životnost prvků infrastruktury jsou parametry externího prostředí, jako jsou:

• Hloubka uložení a způsob uložení/založení,
• Vlastnosti prostředí – povrch a podzemí – zde se jedná například o intenzitu dopravního zatížení, zejména TNV, hladinu a kolísání hladiny podzemní vody, zásahy/výkopy v okolí, pedologické a geologické vlastnoti podzemí apod.

Projevem stárnutí a působení obou skupin parametrů jsou poruchy infrastruktury. Pokud máme k dispozici základní informace o infrastruktuře a o jejím stáří, pak můžeme sestavovat automatizované dlouhodobé s střednědobé plány obnovy, viz obr. 3.

3. Pozemky, věcná břemena a ochranná pásma

Důležitou, byť často trochu zanedbanou agendou spojenou s evidencí infrastrukturního majetku jsou pozemky, po kterých vedou jednotlivá vodovodní a kanalizační potrubí, kabely NN a datové kabely a s nimi spojená vlastní věcná břemena.

Další částí spojenou s majetkoprávními vztahy, jsou místa, kde se vodovody kříží se sítěmi jiných provozovatelů, jako plynovody, silové a datové kabely, a kde je nutné například definovat podmínky Pro práce ve vlastních ochranných pásmech.

4. Inspekce a údržba, obnova

Ukládání informací, které přispějí k udržení nebo prodloužení životnosti, mezi které spadají informace z terénní inspekce povrchu řadů, fotografie a informace o vyjmutých kuponech, v podstatě o všech destruktivních i nedestruktivních zkouškách, včetně informací o provedené plánované i neplánované údržbě, včetně zaznamenání informací o provedené obnově.

5. Manažerské potřeby

Pro rychlý přehled o infrastruktuře postačuje pasport v podobě GISu, nedává však dostatek informací pro manažery, kteří potřebují data nejen v té hrubé podobě, jako na obr. 2, ale v podobě souhrnné, tabelární a grafické. Na obr. 4 je ukázka takového výstupu, kde je možné pro všechny vodovody, které tvoří majetkové celky, snadno získávat informace o potrubí – podíl jednotlivých trubních materiálů, průměrů potrubí a stáží potrubí.

V tabulce majetkové evidence máte podrobná i sečtená data jednotlivých majetkových celků, které můžete zobrazit také v grafické podobě. Ukázky jsou s programu evaK^® – majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací s plány obnovy a dalšími agendami pro sběr a analýzu dat o vodovodní infrastruktuře. Jedná se o vodohospodářský technicko-ekonomický informační systém, který má data v Microsoft SQL Serveru. Jedná se zároveň o multidimenzionální databází, která představuje datové dvojče vodovodů. eVaK vyvíjíme od orku 2002 a pomáháme splnit potřeby jednotlivých uživatelů s cílem naplnit potřeby majetkové (a provozní) evidence.

6. Majetková evidence a simulační model vodovodu

V neposlední řadě jsou data majetkové evidence základem pro sestavení simulačního modelu vodovodu.

Jaké jsou možnosti využití GISu pro stanovení stavu infrastruktury?

Když se podíváme na stav GISu vodovodů, aneb pasportů vodovodů, jedná se v lepším případě o grafiku (úsečky, polyčáry, značky typů objektů) s doprovodnými popisnými informacemi. K tomu mohou být připojeny provozní informace, zejména místa výskytu poruch.

Současný rozvoj online mapování dává dobré podklady, které by bylo do jisté míry možné využít pro stanovování opatření ke zvýšení životnosti, nastavení plánů údržby nebo plánu průzkumů pro klíčové části infrastruktury nebo v oblastech s vyšším výskytem poruch. Na obr. 5 je ukázka možných podkladů pro hodnocení rizka spojená s životností u potrubí – geologická a půdní mapa.

Závěr

Vyhotovovat samostatnou majetkovou evidenci, tzv. MPE pouze pro účely hlášení státní moci je podle mého názoru zbytečným luxusem, na který nejsou čas a peníze. Majetková evidence musí vycházet ze základních dat – u potrubí z geografického informačního systému, u objektů z účetní evidence majetku a případně z technických informací k tomuto majetku. Některá data mohou být také uložena v GIS. Data z GISu jsou pak načítána a agregována a analyzována v dalším software, jako v našem případě v eVaKu. Taková majetková evidence, která představuje datové dvojče vodovodu, umožňuje uživatelům pružně reagovat na okamžitě se objevující potřeby. eVaK obsahuje kromě velmi podrobné majetkové evidence také střednědobé a dlouhodobé plány obnovy, evidenci provozních událostí a plánování údržby, kamerových prohlídek a chce být systémem, který pomáhá při vyhodnocování životnosti jednotlivých objektů, a tím pomáhá při úspoře finančních prostředků.