Kam kráčí tepelná ochrana budov?

Program konference byl rozdělen do několika bloků, od právních předpisů, přes materiály, výpočetní metody po příklady realizací. Již ze skladby přednášek vyplývalo, čím je cesta k budovám s téměř nulovou spotřebou energie „dlážděna“. Je to kvalitní koncepční návrh v prvotní fázi, pak řešení detailů a celé obálky budovy, sofistikované technické zařízení, realizace podle projektu s kvalitním dozorem a poučená obsluha budovy. Přestože skladba prezentací byla velice pestrá a přednášeli je ti nejlepší ve svých oborech, nebylo možné nepostřehnout, že největší pozornost upoutaly ukázky realizací a praktických řešení.

Největší úspěch měly ukázky realizací

Tento postřeh ale není nový. Již ze zkušeností z konferencí, o kterých jsme psali dříve, vyplývá, že největší úspěch mají přednášky, kde se veškerý výzkum, dovednosti, zkušenosti, ale také talent a invence promítly do parádních realizací nebo řešení detailů. Sál dokáže ani nedutat celý den, jako třeba při konferenci Pasivní domy před několika lety nebo nedávné konferenci ModulArch. Proto je trochu škoda, že ukázky realizací nezabíraly větší časový prostor konference. To ale neznamená, že by nebylo na co se dívat.

Pasivní dům na vlastní oči

Ing. Pavel Zemene, Ph.D., poutavě prezentoval stavbu vlastního pasivního rodinného domu. Původní typový rodinný dům investor změnil na pasivní. Proveden byl nový návrh obalových konstrukcí, dispoziční změny z důvodu zónování a změna technologií technických zařízení. Dům byl přitom postaven s pomocí dotace Zelená úsporám za shodné náklady, jako původní typový projekt. Potvrdily se rovněž počáteční předpoklady nákladů na provoz a spotřeby energií. Pavel Zemene vypíchl důraz na kvalitu prací ve vztahu k vzduchotěsnosti a pečlivost při provádění detailů. Důležitým poznatkem byl fakt, že i prováděcí firma bez zkušeností s pasivními domy je schopna podle kvalitního projektu a za úzké spolupráce s technickým dozorem úspěšně realizovat pasivní dům.

Detaily zabudování oken rozhodují o kvalitě výplně

Vynikající byla přednáška o detailu zabudování okna a připojovací spáry, tvaru ostění a nadpraží od Ing. Petera Snopka z firmy AB Team. Firma se zabývá prodejem a montáží výplní otvorů, poradenstvím a technickými návrhy. „Stavebně chybným řešením detailu ostění a nadpraží lze zcela znehodnotit sebelepší okno jako výrobek,“ říká Peter Snopko. Na jednoduchých schématech ukázal, jak ve spolupráci s projektanty stavby často přepracovává detaily osazení oken, kdy jednoduchými úpravami lze dosáhnout daleko lepších parametrů z hlediska prostupu tepla v okolí připojovací spáry a povrchových teplot v interiéru. Konstrukční detail považuje za prevenci problému.

Petr Snopko definoval skupinu otázek týkajících se konstrukce a funkce výplně otvoru, jeho polohy a příslušenství. Odpovědi na otázky jsou podklady pro tvorbu detailu, který se podle jeho slov obvykle v praxi neprojektuje. Ukázal patentované úpravy detailu, kterými dosahuje výrazného zlepšení lineárního činitele prostupu tepla v  oblasti připojovací spáry oproti detailům prahu, parapetu apod. bez tepelné izolace nebo s izolací chybně řešenou.

Energeticky efektivní centrum pro energeticky efektivní výstavbu

Jako vždy brilantní byly prezentace prof. Jana Tywoniaka z pražské Stavební fakulty. Předvedl jednak možnosti špičkově vybavených laboratoří Univerzitního centra energeticky efektivních budov a jednak hodnocení Stavebně energetické kvality budovy nadace Partnerství v Brně.

Univerzitní centrum v Buštěhradě je vybaveno několika specializovanými laboratořemi a také trojlodní zkušební halou určenou pro zkoušení celých segmentů konstrukcí a staveb v měřítku 1:1. Kromě toho umožňuje testování fasádních systémů namontovaných do skutečného obvodového pláště centra – čili testování v reálných podmínkách exteriéru a interiéru. Dočasné experimentální objekty lze stavět i na přilehlém pozemku.

Více v článku: Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT

Rozhodující části stavby splňují parametry pasivního standardu, ve vytápěné části je nucené větrání se zpětným získáváním tepla s regulací pro každou místnost zvlášť. Budovu zásobuje energií experimentální pole fotovoltaických panelů na střeše a na jižní fasádě, která je pro testování různých solárních technologií konstrukčně uzpůsobena. Hlavním zdrojem je kogenerační plynová mikroturbína s elektrickým výkonem 65 kW a tepelným výkonem 120 kW. Zdroj je využíván, pokud elektrická i tepelná energie najde v budově využití. V opačném případě běží dva plynové kotle a elektřina se nakupuje z distribuční sítě.

Sledování spotřeb energií v budově nadace Partnerství

V druhé přednášce Jan Tywoniak prezentoval výsledky sledování spotřeb energií po 18 měsících provozu budovy nadace Partnerství. Budova je umístěna ve svahu pod hradem Špilberkem. Jde o trojpodlažní budovu s 1000 m² podlahové plochy. Monolitický železobetonový skelet je opatřen lehkým obvodovým pláštěm. Hlavním zdrojem energie jsou tepelná čerpadla v kaskádě, s osmi hloubkovými vrty. Jako druhý zdroj slouží odpadní teplo z místnosti počítačových serverů, které může sloužit i pro regeneraci vrtů.

Více v článku: Protipožární desky Firepanel A1 na „zelené“ administrativní budově

Systém řízení energie ovládá a zaznamenává každých 10 minut 190 údajů včetně aktuálních teplotních stavů a spotřeb energie. Jan Tywoniak poukázal na mnohé dílčí závěry ze sledování, např. že u budovy tohoto typu jsou výsledky modelování citlivé na způsob uvažování tepelných zisků, vůči kterým je tepelná ztráta relativně malá.

Přednášející však nezatajil ani drobnosti, které se nepovedly. Např. se jedná o jedno čidlo ovládající stínicí systémy společně na východní i západní straně budovy. "Naštěstí bylo umístěno ve stínu za komínem," dodal s humorem Jan Tywoniak.

Jan Tywoniak zdůraznil, že detailní plán pro monitorování skutečných vlastností budovy z hlediska kvality vnitřního prostředí a energetických parametrů by měl být součástí projektové dokumentace a i smluv u takto složitých budov. Stejně důležitá je obsluha těchto systémů technicky zdatnou osobou. Výzkum chování budovy nadále pokračuje.

Zelené átrium – šetrný bytový dům na Slovensku

Neméně zajímavou přednáškou bylo představení Zeleného átria – pasivního bytového domu, usilujícího o certifikaci LEED Platinum, která je podle autora, Ing. arch. Miroslava Marka, M.arch., ekologicky výjimečná stavba, a to nejen z hlediska energetické úspornosti, ale také z hlediska ekologicky šetrné výstavby zahrnující recyklaci a revitalizaci brownfieldu. Mezi šetrné přístupy při výstavbě lze zahrnout např. šetrnou demontáž původní výstavby „hodinářským“ způsobem. Původní budova se z části využila.

Zelené átruim je pasivní dům s hlavním zdrojem energie z tepelných čerpadel. Úspornost však nekončí jen v měřitelných energiích, jak autor uvádí. Soustředí se i na budování sousedské komunity, k čemuž slouží společenské prostory a nezbytná zelená relaxační střecha. Zajímavostí je, že z původní budovy bylo recyklováno více než 95 % materiálu, přičemž z části zůstal na stavbě nedotknutý, z části se znovu použil a částečně byl jako drť použitý na zásypy.

Autor uvádí, že myšlenka udržitelnosti a motivační hodnota stavby vytvořila na tvůrce projektu velký tlak. Jde i o udržitelnost z hlediska ekonomiky, která byla při tomto projektu, prvním svého druhu, podstatná. Kdyby ekonomika projektu nedávala smysl, těžko by se dalo hovořit o udržitelném konceptu. Když by ceny bytů výrazně převýšily ceny v běžné bytové výstavbě, mohl by tento příklad negativně působit na veřejné mínění, a to i kdyby se všechny byty prodaly. „Jeden super nulový dům, pokud nebude mít motivační hodnotu a neovlivní další lidi, má význam jen pro jeho obyvatele, a ne pro společnost.“

Kam tepelná ochrana míří?

Vzhledem k tomu, že přednášejícími účastníky konference i posluchači v hledišti byly největší autority tepelné ochrany a energetické náročnosti budov, bylo o to více zřejmé, že kromě již několikaletého směřování k budovám s téměř nulovou spotřebou energie jako by chybělo ústřední téma, další cíl, jehož zdolávání a závěry by byly vodítkem pro dění v následujících dvou letech. Zateplovací systémy všichni umí, energetické průkazy rovněž. Pasivní domy se staví. Jak zabudovat okna všichni vědí, jen se to tak nedělá. Na kvalitním vnitřním prostředí se všichni shodnou.

Proto daleko více vyzněl druhý cíl konference, obvyklý pro akce podobného druhu. Je prakticky jedinou příležitostí k setkání opravdových doyenů oboru a k upevnění bezvadných vztahů, na kterých nakonec stojí profesní spolupráce napříč oborem.

Příští konference, plánovaná na květen 2017, bude mít podtitul Quo Vadis? Kam kráčíš – Tepelná ochrana budov. Třeba už to za dva roky budeme vědět.