Autoři článku se zamýšlí nad perspektivou společného využívání zemního plynu a geotermální energie v SCZT v Košicích. Hybridní paroplynová elektrárna se sdruženou výrobou v navrhovaném rozsahu by byla unikátním energetickým dílem, které v současné době ještě nikde na světě neexistuje.
Alwa-Kombi-4 je první regulační ventil pro rozvody teplé vody, který umožňuje podle potřeby doplnit o termický regulátor nebo teploměr. Praktický užitek pro provozovatele zařízení je mnohostranný: vyšší komfort, optimální ochrana před bakteriemi, na stupeň přesné seřízení teploty teplé vody v rozmezí 50 až 60 °C (také v provedení 40 až 65 °C), automatická regulace průtočného množství.
Virtuální exkurze do zázemí bazénu v Přerově ukazuje, jak lze díky promyšlené koncepci za provozu v jednotlivých etapách vylepšit komfort a zefektivnit provoz u stávajícího zařízení. Bazén po 27 letech potřebuje řadu změn, ale vzhledem k tomu, že návštěvníkům dobře slouží, je možnost postupné rekonstrukce za plného provozu velmi vítána.
Článek je přepisem zvukového záznamu přednášky Ing. Radky Huškové (manažerka útvaru kvality vody v PVK a.s.), kterou přednesla na doprovodném programu výstavy Vodovody a kanalizace 2005. Závazná právní úprava udává co, kde a jak se kontroluje u studené i teplé vody a jsou uvedeny rovněž konkrétní příklady při zásobování vodou například ze studny i problematika výjimek.
Příspěvek se zabývá novými přístupy tj. vhodností resp. nutností komplexního řešení vytápění a větrání ale i přípravy TUV zejména v nízkoenergetických domech a také jejich vzájemnými vazbami, v závislosti na co nejjednodušší regulaci systému s ohledem na náklady a provoz celého objektu. Popisuje možnosti různého způsobu vytápění v kombinaci s větráním příp. i s ohřevem TUV.
Tlakové expanzní nádoby vyrovnávají objemovou roztažnost soustav pitné a užitkové vody nebo se používají pro snížení rázů od čerpacích stanic nebo jiných zařízení. Nacházejí uplatnění i jako vyrovnávací zásobníky při dodávce vody. Jsou uzavřené, šetří vodu, nepotřebují pro svoji činnost energii, jsou levné a jejich montáž a údržba je jednoduchá.
Článek je ukázkou praktického hodnocení nákladů na energie rodinného domu při provozu vytápění tepelným čerpadlem. Porovnání s výpočtem stanovenou energetickou bilancí v energetickém auditu a skutečností po roce provozu. Pro názornou představu jsou vyčísleny v Kč náklady roku 2004 a porovnány s cenovými podmínkami pro rok 2005.
Na ovládání technických zařízení budov (dále jen TZB) byl v posledních třiceti letech kladen stále větší důraz. Dále, souběžně s tímto, byly zvyšovány požadavky na sledování některých rizik v objektech. Tyto funkce byly zpočátku zajišťovány stálým dozorem pověřených pracovníků či jednoduchým systémem hlásičů, ovšem opět s manuální obsluhou. Postupně, především s pokrokem v rozvoji logických obvodů a čidel, docházelo u jednotlivých zařízení k automatizaci a snižování požadavků na obsluhu.
Energie je pro mnoho lidí pojem, který je spojený s civilizací a vývojem společnosti a který neodmyslitelně patří k našemu životu. Konkrétnější podobu získává v okamžiku potřeby rozsvítit světlo, ohřát se za chladného dne nebo si pustit teplou sprchu. Ještě konkrétnější podobu má účet od energetických či plynárenských společností a pokud jsme alespoň trošku vizionáři, tak nemůžeme opomenout ekologii, která s výrobou energie přímo souvisí a nepřímo nás stojí další vydání. Asi proto vznikají různé energetické a ekologické projekty a také proto vlády vyspělých zemí podporují řešení snižující energetickou zátěž naší Země.
Příspěvek byl přednesen na odborné konferenci TZB-2004 v rámci doprovodného programu Aqua-therm Praha 2004 - Zemní plyn pro vytápění - správné řešení. Energetický průkaz a energetický štítek budovy umožňuje porovnávat jednotlivé budovy z hlediska kvality tepelných izolací a tím i předpokládaných nároků na energii potřebnou pro vytápění, ovšem za předpokladu, že jsou zpracovávány podle jednotných kritérií.
Tento článek evokuje nový přístup k zavádění inteligence v bytových domech a vybraných občanských budovách, který vychází ze stavu roku 2004 a vytváří podmínky pro hospodárné vynaložení investice. Účelem úvahy není řešit vlastní provedení a zapojení systému umožňujícího inteligenci budovy. Cílem je evokovat obecné požadavky na vytvoření podmínek při realizaci stavební konstrukce a technického zabezpečení budov s ohledem na životnost budovy a její funkčnost při rozvoji elektroniky a jí vybavených spotřebičů, optimálně vysoké spotřebě energie na provoz budovy a zabezpečení dalších potřebných funkcí budovy.