Sádrokarton má dnes výročí, slaví 125 let
Augustine Sackett v USA vynalezl systém vrstvení desek pro příčky a 22. 5. 1894 požádal o patent. Od té doby se hodně změnilo. Vlastnosti, nabídka, speciální provedení pro vybrané účely.
Augustine Sackett v USA vynalezl systém vrstvení desek pro příčky. Ty se skládaly ze čtyř vrstev vlněného papíru. Desky byly velké 36" × 36" a 1/4 " (palce) tlusté s otevřeným okrajem. V letech 1910–1930 došlo k průmyslové výrobě sádrokartonu. Tento vývoj dospěl do dnešní podoby, tohoto významného stavebního materiálu.
(Ne)hořlavost hrála úlohu hned na počátku
Nápad na desku, která by urychlila stavbu domů, dostal Sackett s obchodním partnerem Fredem Kanem už mnohem dřív, první verzi ale vyráběl ze slámy, papíru a dehtu. S touhle kombinací ale ještě "díru do světa" neudělal, protože mimo jiné snadno hořela. Myšlenka zkombinovat sádru, tedy tradiční a nehořlavý stavební materiál, s papírem byla mnohem lepší. První úspěchy zaznamenali oba podnikatelé už v roce 1888 a o šest let později si pak sádrokartonovou desku nechali patentovat.
Rychlost výstavby pak pomohla sádrokartonu se prosadit
Na přelomu 19. a 20. století se po celých Spojených státech objevily továrny na sádrokarton a nový materiál si oblíbily i stavební firmy. Mimo Ameriku se ale vynález prosazoval jen pomalu, Evropané totiž dávali přednost tradičním stavebním materiálům. Až koncem 30. let se sádrokartonem experimentovali v Německu. Do ČR se sádrokarton rozšířil po listopadu 1989, díky snadnému a rychlému použití jej lidé často zvolili například při rekonstrukcích koupelen v panelových domech.
- 1. světová válka - velký impulz znamenal pro Sackettův vynález vstup USA do první světové války v roce 1917, kdy se z něj začala stavět kasárna.
- 2. světová válka - zlom v Evropě přišel po druhé světové válce, kdy poničený starý kontinent potřeboval i kvůli růstu populace rychle postavit statisíce bytů.
Sádrokarton má mnoho životů – jeden z nich je akustický
Je tak trochu paradox, že materiál, který začínal svoji kariéru se špatnou akustickou pověstí, se stal v oblasti akustiky snad nejuniverzálnějším řešením. Nabízí totiž nejenom vynikající zvukovou izolaci, ale rovněž i akustickou pohltivost. Jeho možnosti jsou dány variabilitou nejenom samotných desek a jejich kombinací, ale variabilitou celkové skladby konstrukce.
Ochrana před hlukem se stala v posledních letech jedním z nejfrekventovanějších témat důležitých pro uživatele. Neboť ticho je dnes opravdu tak trochu luxus. Příklad: Běžné sádrokartonové desky Knauf White zaručují velmi vysoký akustický standard okolo 56 dB, desky Knauf RED Piano při stejné konstrukci zajišťují o cca 3 dB vyšší hodnoty vzduchové neprůzvučnosti, u desek Knauf Diamant se pohybujeme ve vzduchové neprůzvučnosti již v hodnotách přes 60 dB, desky Knauf Silentboard posouvají koincidenční kmitočet příčky či podhledu pod pro ucho slyšitelné pásmo.
Zvuk a stavební akustika podrobně, šíření a pohlcování zvuku, vzduchová a kročejová neprůzvučnost...
Další inovace sádrokartonu přinášejí další nové funkce
Popularita sádrokartonových stěn začíná více a více růst v bytové výstavbě.
- Dalším velmi oblíbeným použitím sádrokartonu jsou předsazené stěny – montované před stávající, většinou zděné konstrukce.
- Habito je sádrokartonová deska s extrémní pevností pro interiérové stěny a příčky, do které můžete kotvit předměty běžným vrutem bez předvrtání a bez hmoždinek.
- Zajímavá je z tohoto pohledu bezpečnostní konstrukce stěn Knauf. Tyto stěny v konfiguraci pro mezibytové příčky obsahují mezi vrstvami desek ocelový plech, zajišťující definovanou ochranu proti průniku RC 3 Národním bezpečnostním úřadem.
- Sádrokartonové desky mohou sloužit i pro designové doplnění interiéru, například mraky ze sádrokartonu v Hamleys
Výroba
Výroba sádrokartonu je již poměrně jednoduchý energeticky nepříliš náročný proces.
Pro výrobu sádrokartonových desek se používají speciální papíry s vysokou pevností (pevnost papíru určuje z cca 80 – 90 % pevnost sádrokartonové desky). Papíry se dodávají do továren v rolích až do průměru 2 metrů a hmotnosti 3 tun. Na jedné takové roli může být až 13 km dlouhý pás.
Ze sádrovce se po kalcinaci smícháním s vodní párou vytvoří sádra. Ta se ochladí a smíchá s dalšími surovinami. Přidávání surovin je dáno potřebnými vlastnostmi výsledné desky.
Po rozprostření směsi po papíru je nanesena horní vrstva papíru. Takto připravený sendvič ihned zarovnává dvojice válců do požadované tloušťky. V této fázi si je již deska podobná, je ale stále měkká. Tuhnutí sádry probíhá na několik set metrů dlouhém dopravníku. Na konci tohoto dopravníku má deska již dostatečnou pevnost a je dělena na desky na kontinuálních nůžkách.