V rámci odborných akcí České komory lehkých obvodových plášťů (ČKLOP) jsme se zeptali na to, co přináší novela NV č. 163/2002 Sb. a revize „prohlášení o vlastnostech“ (CPR). Ing. Iveta Jiroutová z Technického a zkušebního ústavu Praha (TZÚS) se věnuje podrobněji běžným oknům a dveřím (bez požární odolnosti) a vše shrnuje do dvanácti bodů a přidává i některé obecné změny CPR.
S novým stavebním zákonem se změnila také role Pražských stavebních předpisů. Na území Prahy nyní, na rozdíl od minulosti, platí i některá ustanovení celostátní vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy proto zpracoval Souhrnné znění požadavků na výstavbu v Praze, v němž oba tyto předpisy propojil do jednoho dokumentu.
Na konci dubna minulého roku přijal Evropský parlament předběžný dokument Nařízení o obalech a odpadech z obalů neboli Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR); na podzim pak jeho konečnou verzi. Po vypořádání všech připomínek by většina nařízení a stanovených povinností měla začít platit v polovině roku 2026. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali na podrobnosti. Jelikož se jedná o velmi ambiciózní předpis, který bude mít zásadní dopady na celou ekonomiku EU, je dobré se s jeho zněním seznámit co nejdříve.
Mezi nejčastější spory při vykonávání spoluvlastnického práva patří rozdílné názory spoluvlastníků na užívání pozemku. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali na možnosti, byť asi nejlepším řešením bude dohoda. Pokud k ní nedojde, je dle doporučení právníků jedním ze způsobů, jak vypořádat spoluvlastnictví pozemku, autoritativní rozdělení a vypořádání společného pozemku rozhodnutím soudu.
Ve stavebně-právní diskusi se velmi často řeší otázky výkladu územního plánu a limit ve výstavbě ve vztahu k plochám pro sport a rekreaci. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali na aktuální rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které dává odpověď na otázky ohledně koeficientu plochy určené pro sport a rekreaci a představuje, jak vykládat územní plán ve vztahu k plochám sportu a rekreace.
Na konci minulého roku se uskutečnila celá řada odborných seminářů na téma umělá inteligence a stavebnictví. Dle analytiků je třeba již při zavádění takzvaného bypassu v přechodném období do konce roku 2027 pamatovat také na využívání umělé inteligence (AI). Největší výzvou je podle nových studií nedostatek digitálních dovedností zaměstnanců, největší příležitostí pak zvýšení efektivity služeb a celkové snížení nákladů.
Těsně před Štědrým dnem, konkrétně 20. 12. 2024, byla ve sbírce zákonů vyhlášena novela stavebního zákona č. 437/2024 Sb., jejímž záměrem je překlenout problémy s digitalizací územního plánování a především stavebního řízení. Zeptali jsme se, co novela přináší a jak jsou změny provedeny do stavebního zákona.
Nový stavební zákon je účinný již řadu měsíců, ale diskuse kolem něj neutichají. Jeden z výkladových problémů v praxi činí i přechodné ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím obsažené v § 329 zákona č. 283/2021 Sb. , stavební zákon („NSZ“). V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali na podrobnosti.
V rámci rozvoje území mají obce zákonem svěřeny různé nástroje územního plánování – od územního plánu, přes regulační plán a územní studii až po stavební uzávěru. Ne vždy ovšem využívají tyto nástroje správně. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků na rozdíl mezi územním a regulačním plánem a také na to, kdy je obcí zamýšlený regulativ přípustný v územním plánu, a kdy je třeba přijmout regulační plán.
Povodně, které postihly velkou část naší země, jsou stále spojeny s potřebou obnovy území a míst postižených velkou vodou, s potřebou zásadních oprav rodinných domů, veřejných budov a objektů. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků v oblasti stavebního práva na nový stavební zákon, respektive na paragraf 264, který se týká mimořádných postupů, tedy obnovy stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené mimořádnou událostí.
S příchodem nového stavebního zákona vstoupila v účinnost řada změn, které mají zjednodušit a zrychlit stavební řízení v České republice. Změny zahrnují digitalizaci, restrukturalizaci stavebních úřadů i nové přístupy k povolování staveb. Advokát Jan Tomíšek, odborník na stavební právo, ve studiu ESTAV.tv vysvětlil, co nový zákon přináší investorům i běžným občanům.
O novém stavebním zákonu už toho bylo napsáno tolik, že by se mohlo zdát, že byly vyčerpány všechny možnosti. Málo se podle našeho názoru hovoří o nastavených lhůtách a celkové době trvání všech procesů z pohledu práva. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme pokládali odborníkům otázky ohledně lhůt stavebním úřadům i samotným stavebníkům. Ptali jsme se, jak dlouho vlastně trvá v současné době vyřízení stavebního povolení (dle druhů staveb) a zda jsme se od doby „starého“ stavebního zákona někam posunuli.
Do českého právního řádu byla na počátku roku 2024 vložena speciální úprava reflektující problematiku nevyplácení odměn zaměstnancům v oblasti stavebnictví. Tato úprava pak byla v reakci na poznatky, které přinesla praxe, doplněna na začátku srpna 2024. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků na podrobnosti.
V rámci konference Požární ochrana 2024 na půdě Vysoké školy báňské (VŠB-TUO) se řešila kromě jiných i otázka bezpečnosti v českých školách. Martina Hrušková z Jihočeské univerzity se zaměřila na na specifickou oblast legislativního rámce požární ochrany – únikovou cestu ve školských zařízeních. Nastínila zajímavou úvahu směrem ke slabšímu místu jinak velmi dobrého a funkčního systému, který je podložen evidencí i evropskými technickými normami (EN 1125, EN 179 and EN 13637; CFPAEUROPE Guidelines, 2022).
V obecné i stavební praxi velmi často vyvstávají otázky ohledně možnosti odstoupení od smlouvy. Důvodem bývá prodlení po uplynutí lhůty dle § 1977 o.z. Společně se zástupci specializovaného portálu epravo jsme hledali typický příklad takovéto situace. Zajímavé je aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu.
V souvislosti s vlastnictvím sklepní kóje v bytovém domě, která se nachází mimo prostor bytu, se objevuje celá řada otázek. Jaká je dle současné právní úpravy právní povaha sklepní kóje? Jedná se o samostatnou věc v právním smyslu, součást jednotky či její příslušenství? A může vlastník jednotky sklepní kóji bez splnění dalších podmínek pronajmout třetí osobě? V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků.
