Na konci minulého roku se uskutečnila celá řada odborných seminářů na téma umělá inteligence a stavebnictví. Dle analytiků je třeba již při zavádění takzvaného bypassu v přechodném období do konce roku 2027 pamatovat také na využívání umělé inteligence (AI). Největší výzvou je podle nových studií nedostatek digitálních dovedností zaměstnanců, největší příležitostí pak zvýšení efektivity služeb a celkové snížení nákladů.
Těsně před Štědrým dnem, konkrétně 20. 12. 2024, byla ve sbírce zákonů vyhlášena novela stavebního zákona č. 437/2024 Sb., jejímž záměrem je překlenout problémy s digitalizací územního plánování a především stavebního řízení. Zeptali jsme se, co novela přináší a jak jsou změny provedeny do stavebního zákona.
Nový stavební zákon je účinný již řadu měsíců, ale diskuse kolem něj neutichají. Jeden z výkladových problémů v praxi činí i přechodné ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím obsažené v § 329 zákona č. 283/2021 Sb. , stavební zákon („NSZ“). V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali na podrobnosti.
V rámci rozvoje území mají obce zákonem svěřeny různé nástroje územního plánování – od územního plánu, přes regulační plán a územní studii až po stavební uzávěru. Ne vždy ovšem využívají tyto nástroje správně. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků na rozdíl mezi územním a regulačním plánem a také na to, kdy je obcí zamýšlený regulativ přípustný v územním plánu, a kdy je třeba přijmout regulační plán.
Povodně, které postihly velkou část naší země, jsou stále spojeny s potřebou obnovy území a míst postižených velkou vodou, s potřebou zásadních oprav rodinných domů, veřejných budov a objektů. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků v oblasti stavebního práva na nový stavební zákon, respektive na paragraf 264, který se týká mimořádných postupů, tedy obnovy stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené mimořádnou událostí.
S příchodem nového stavebního zákona vstoupila v účinnost řada změn, které mají zjednodušit a zrychlit stavební řízení v České republice. Změny zahrnují digitalizaci, restrukturalizaci stavebních úřadů i nové přístupy k povolování staveb. Advokát Jan Tomíšek, odborník na stavební právo, ve studiu ESTAV.tv vysvětlil, co nový zákon přináší investorům i běžným občanům.
O novém stavebním zákonu už toho bylo napsáno tolik, že by se mohlo zdát, že byly vyčerpány všechny možnosti. Málo se podle našeho názoru hovoří o nastavených lhůtách a celkové době trvání všech procesů z pohledu práva. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme pokládali odborníkům otázky ohledně lhůt stavebním úřadům i samotným stavebníkům. Ptali jsme se, jak dlouho vlastně trvá v současné době vyřízení stavebního povolení (dle druhů staveb) a zda jsme se od doby „starého“ stavebního zákona někam posunuli.
Do českého právního řádu byla na počátku roku 2024 vložena speciální úprava reflektující problematiku nevyplácení odměn zaměstnancům v oblasti stavebnictví. Tato úprava pak byla v reakci na poznatky, které přinesla praxe, doplněna na začátku srpna 2024. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků na podrobnosti.
V rámci konference Požární ochrana 2024 na půdě Vysoké školy báňské (VŠB-TUO) se řešila kromě jiných i otázka bezpečnosti v českých školách. Martina Hrušková z Jihočeské univerzity se zaměřila na na specifickou oblast legislativního rámce požární ochrany – únikovou cestu ve školských zařízeních. Nastínila zajímavou úvahu směrem ke slabšímu místu jinak velmi dobrého a funkčního systému, který je podložen evidencí i evropskými technickými normami (EN 1125, EN 179 and EN 13637; CFPAEUROPE Guidelines, 2022).
V obecné i stavební praxi velmi často vyvstávají otázky ohledně možnosti odstoupení od smlouvy. Důvodem bývá prodlení po uplynutí lhůty dle § 1977 o.z. Společně se zástupci specializovaného portálu epravo jsme hledali typický příklad takovéto situace. Zajímavé je aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu.
V souvislosti s vlastnictvím sklepní kóje v bytovém domě, která se nachází mimo prostor bytu, se objevuje celá řada otázek. Jaká je dle současné právní úpravy právní povaha sklepní kóje? Jedná se o samostatnou věc v právním smyslu, součást jednotky či její příslušenství? A může vlastník jednotky sklepní kóji bez splnění dalších podmínek pronajmout třetí osobě? V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků.
Výstavba fotovoltaických elektráren (FVE) není jednoduchým procesem v Česku. Velkou výzvou mohou být složité a zdlouhavé administrativní postupy stavebního řízení. Proto zatím výstavba nových velkých FVE stagnuje. Situace by se však měla změnit od 1. 1. 2025, kdy je předpokládáno, že nabude účinnosti nový Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie.
Jak se právně posuzuje zánik budovy a kdy přestává být budova věcí v právním slova smyslu? Zdánlivě jednoduchá otázka, na kterou nenajdete jednoznačnou odpověď. Obsahuje celou řadu proměnných z pohledu stavebního i občanského. Jak se k této problematice postavil Ústavní soud ČR a kdy nastává problém z pohledu vlastníka a potažmo i stavebníka? V rámci naší spolupráce se specializovaným portálem epravo jsme se zeptali odborníků z řad právníků, o odborný komentář jsme požádali zástupce ČKAIT.
Mezi nejčastější téma debat ve veřejném prostory patří bezesporu umělá inteligence (AI). Týká se to takřka všech oborů lidské činnosti, stavebnictví nevyjímaje. Firmy se připravují na její nástup, zkoumají, kde bude činnost AI přínosem a kde může být naopak nevítaným obávaným hostem. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme zkoumali, jak se připravit na implementaci aktu o umělé inteligenci v souladu s novými právními požadavky.
