Recenzovaný Česká republika jako členský stát EU musí své vodní právo slaďovat s vodním právem unie, které je založeno zejména na směrnicích a nařízeních. Řada z těchto vodních právních předpisů EU je již staršího data a v současné době probíhají nebo se připravují jejich aktualizace. Ve světle těchto nových skutečností je oprávněná otázka, zdali budou mít členské státy EU dostatek finančních prostředků na realizaci ambiciózních plánů implementace nových právních předpisů EU v sektoru „voda“.
Téma evropské legislativy proti odlesňování opět prolétlo dřevařským světem. Ambiciózní myšlenka stát se příkladem v udržitelném přístupu k světovým lesům byla v Evropské komisi schválena již na konci května 2023. Je však otázkou, kdy reálně vstoupí v platnost. Stále ještě visí ve vzduchu, že by to mohlo být na konci prosince tohoto roku. Evropský parlament i představitelé zpracovatelů dřeva a hospodářských komor se však bouří. A jejich protest bude možná opět úspěšný.
S ohledem na obsáhlost dané problematiky jsme na úvod vybrali pouze nastínění hlavních bodů odpovědnosti za škody a újmy, které mohou vzniknout v souvislosti se stavební činností. Další podrobnosti k tématu budeme mapovat v rámci naší spolupráce s portálem epravo v sérii nazvané Byznys a paragrafy, kterou připravuje advokátní kancelář LAWYA.
Pokračujeme v debatách nad novým zákonem o kybernetické bezpečnosti. Tentokrát se věnujeme rizikům požadavku na předložení návrhu smlouvy v nabídce v zadávacím řízení v případech, kdy zadavatel učinil součástí zadávacích podmínek závazné znění návrhu smlouvy. Na podrobnosti, jak postupovat, pokud dodavatelé v nabídce návrh smlouvy nepředloží nebo jej předloží v jiném než požadovaném znění, jsme se zeptali v rámci naší spolupráce s portálem epravo zástupců advokátní kanceláře MT Legal.
Evropská unie dlouhodobě zpřísňuje legislativu v oblasti energetické účinnosti s cílem snížit spotřebu energie a emise CO2. Po čerpadlech, elektromotorech a větracích jednotkách se nyní dotýká také ventilátorů. Od 24. července 2026 vstupuje v platnost nařízení EU 2024/1834, které přináší nové požadavky v rámci směrnice Ecodesign. Pro výrobce, projektanty i uživatele to znamená nejen povinnost přizpůsobit se, ale také možnost využít efektivnější technologie.
Je umělá inteligence efektivní pomocí, nebo rizikem pro odborný stavební či jiný posudek? Ptali jsme se renomovaných právníků v rámci naší spolupráce s portálem EPRAVO. Předpokládáme, že odpovědnost právníků stále trvá, důležité je z našeho pohledu nastavení limitů u těchto nástrojů a schopnost rozlišit, kdy mohou pomoci a kdy je potřeba rozhodnutí opřít o vlastní právní úsudek.
Akt o umělé inteligenci (AI Act) byl vyhlášen 13. června 2024 a postupně nabývá platnosti ve všech státech Evropské unie. V souvislosti s tím se ovšem otevírají i další, ve většině případů neřešené, návazné otázky. V rámci naší spolupráce s portálem EPRAVO jsme pátrali po některých z nich a hledali odpovědi nejenom od právníků.
Novela mění kategorizaci chráněných druhů a sjednocuje pravidla pro výjimky. Klíčové systémové problémy ale zůstávají podle informací projektantů neřešeny. V rámci spolupráce s portálem EPRAVO se ptáme odborníků na nový legislativní návrh na změnu zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a na to, zda přinese rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny urychlení povolovacích procesů.
V souvislosti s novými technologiemi se v právní praxi objevuje celá řada otázek, které není snadné jednoznačně odpovědět. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků, zda mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí. Jaké jsou rozdíly v rámci jednotlivých států?
Nejčastější otázky, které se vážou k pravomocnému stavebnímu povolení, se týkají návaznosti na územní rozhodnutí. Co se stane, pokud soud zruší územní rozhodnutí, jež bylo podkladem pro stavební povolení? Bude zrušeno automaticky i povolení stavební? A co když máme postaveno, bude stavba označena jako nepovolená? Může být stavební povolení následně podrobeno přezkumu soudu na základě žaloby nespokojeného účastníka řízení? V rámci naší spolupráce s portálem epravo, jsme se zeptali odborníků.
Takzvaný AI Akt neboli Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 by měl představovat ucelený právní rámec pro umělou inteligenci, jehož cílem je zajistit, aby systémy AI byly bezpečné, transparentní a v souladu s evropskými hodnotami. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali na první vlnu povinností pro firmy v oblasti regulace umělé inteligence, které stanovuje výše zmíněné nařízení.
