Asi nejčastějším dotazem pro znalce práva bývá, co dělat, pokud je jedna ze smluvních stran uvedena v omyl ohledně toho, co vlastně podepisuje. Typickým příkladem může být situace, kdy prodávající – například starší či méně zkušená osoba – podepíše kupní smlouvu na nemovitosti, která ve svém předmětu obsahuje více nemovitostí (či jiné nemovitosti) než bylo v rámci předsmluvního jednání mezi stranami dohodnuto. V rámci naší spolupráce s portálem epravo, jsme se zeptali povolaných.
Podle statistik mnoho vlastníků budov, společenství vlastníků jednotek (SVJ) či správců vůbec neví, že mají zákonnou povinnost nechat pravidelně zkontrolovat provozovaný systém vytápění. Co obnáší kontrola, hodnocení stavu a provozní účinnosti systému vytápění a větrání, na koho se tato povinnost vztahuje, a co hrozí v případě nesplnění povinnosti zajistit kontrolu? V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků z řad renomovaných právníků.
O pozemkových úpravách se hovoří velmi dlouho, s větší intenzitou pak v rámci aktuálního návrhu klíčových změn stavebního zákona. Přestože teprve čas ukáže, v jaké podobě (a zda vůbec) bude návrh zákona schválen, oslovili jsme advokáty a položili jim v rámci spolupráce s portálem epravo několik otázek, abychom si zopakovali doposud platná fakta o pozemkových úpravách a zjistili, jak se takovým úpravám spolehlivě bránit.
Mezi nejčastější situace neshod mezi sousedy bývá situace, kdy provádění stavby nebo užívání nemovitosti zasahuje do prostoru nad sousedním pozemkem. Typicky jde o přesah střechy či okapu nad hranici pozemku, balkon vystupující nad sousední zahradu nebo pohyb ramene jeřábu nad cizím pozemkem při stavebních pracích. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme řešili otázku, zda takové zásahy odpovídají míře ochrany, kterou náš právní řád přiznává vlastníkovi sousedního pozemku, a do jaké míry jsou tyto situace v soukromém právu regulovány. Jaké jsou podmínky užívání prostoru nad sousedním pozemkem v případech absence soukromoprávního ujednání dotčených stran či veřejnoprávní regulace?
Imise – tedy rušivé účinky jako hluk, stín, zápach či vibrace – jsou nejčastěji spojovány s ochranou vlastnického práva a jejich vymáhání podléhá systému civilního soudnictví. Stále častěji se ovšem objevují i jako námitky ve stavebním řízení. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali na podrobnosti: Kde končí veřejný zájem a začíná soukromé právo? Mohou být námitky týkající se imisí účinně uplatněny v rámci veřejnoprávního procesu povolování staveb? Jak se k nim staví správní orgány i soudní judikatura a proč je pro občany výhodné námitky ve stavebním řízení uplatňovat.
Novela stavebního zákona (již 13. v pořadí) neřeší dle zástupců České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) fatální chyby a staré nedostatky a další problémy pouze vrší. Robert Špalek, předseda ČKAIT, hovoří o tom, že jde rozsahem de facto o nový zákon, který má být bez jakékoliv odborné diskuse schválen ve zkráceném režimu a bez přechodných ustanovení. Pro běžné stavebníky neplyne dle jeho slov z návrhu žádné zlepšení, pro autorizované osoby se podmínky ještě zhoršují a veřejnost čeká nejedno rozčarování. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme požádali o právní analýzu klíčových změn návrhu novely stavebního zákona s tím, že nová opatření zatím nejsou konečná a jejich podoba se může v průběhu legislativního procesu měnit.
Mezi nejčastější otázky s tématem vlastnictví pozemku patří řešení přístupu k nemovitosti, zakládání věcných břemen či možnosti cesty přes pozemek třetí osoby – to je třeba ověřit vždy před každou koupí nemovitosti. Ve spolupráci s portálem epravo jsme se zabývali právními aspekty zajištění přístupu k nemovitosti a stavem, kdy přístupová cesta vede přes pozemek třetí osoby. Existuje celá řada možností, jak může být přístup právně zajištěn vzhledem k vhodností pro danou situaci.
Stavební dokumentace provází stavbu od prvního návrhu až po kolaudaci a její význam se v posledních letech ještě zvýšil. Nový stavební zákon a vyhláška o dokumentaci staveb přesně vymezují, jaké typy dokumentace jsou vyžadovány v jednotlivých fázích řízení i samotné výstavby. Článek shrnuje základní druhy stavební dokumentace, jejich účel a praktické dopady na přípravu, provádění i změny stavebního záměru.
Problematika provozu dronů se v posledních letech výrazně rozšířila o nová nařízení a právní limity v oblasti bezpečnosti, ochrany soukromí i odpovědnosti provozovatele. Týká se to i podnikatelů ve stavebnictví. Ve spolupráci s portálem epravo jsme oslovili renomované právníky a zeptali se jich, jaký právní rámec platí pro provoz dronů a jaké povinnosti mají jejich uživatelé; kdy potřebují registraci, povolení, pojištění či souhlas dotčených osob.
Žhavé téma, které otevřela v posledním čtvrtletí loňského roku celá řada konferencí; prognózy připravovala Hospodářská komora ČR, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Svaz podnikatelů ve stavebnictví i specializované výzkumné agentury. Téměř všichni se shodli na růstu tržeb, na nutnosti změn v legislativě, na chybějících surovinách a odborné pracovní síle ve stavebnictví. Nabízíme shrnutí aktuálních analýz z oboru.
Novela energetického zákona přesně vymezila zprostředkování v energetice jako samostatnou a regulovanou podnikatelskou činnost. Pro ty, kteří chtějí na trhu s energiemi působit profesionálně a legálně, to znamená jasná pravidla, jednoznačné požadavky a také nové příležitosti. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali v advokátní kanceláři LAWYA na podrobnosti zprostředkovatelské činnosti v energetice, na pravidla, dohled Energetického regulačního úřadu i spory se spotřebiteli.
Problematika vlastnictví nemovitosti a ohlášení či zrušení údajů o místu trvalého pobytu je velmi důležitá nejenom z hlediska ochrany práv a oprávněných zájmů vlastníků nemovitostí, ale také z hlediska chápání užívacího práva občana k objektu nebo vymezené části objektu. Ve spolupráci s portálem epravo jsme oslovili renomované právníky a zeptali se jich, jaké právní nástroje vlastníci mají, pokud je v jejich nemovitosti hlášena k trvalému pobytu osoba, u které to není žádoucí, a jak docílit zrušení tohoto údaje.
Ochranné pásmo energetického zařízení je důležitým právním nástrojem, který zajišťuje bezpečnost a spolehlivost dodávek energie. Jeho existence však s sebou nese celou řadu faktických dopadů a právních problémů nejenom pro vlastníky nemovitostí. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků na podrobnosti a na možnou ochranu vlastníků nemovitosti.
Palčivý problém současnosti představující zásadní existenční otázku pro mnoho lidí by měl pomoci řešit nový zákon č. 175/2025 Sb., o poskytování některých opatření v podpoře bydlení, neboli „zákon o podpoře bydlení“, který byl schválen v květnu tohoto roku a účinnosti nabude k 1. lednu 2026. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků na podrobnosti.
Domy v režimu historického práva stavby a možnosti domáhání vlastnictví je téma, kterému jsme se věnovali ve spolupráci s portálem epravo. Odstartovalo jej nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, které představuje dle oslovených právníků významný precedens pro dnešní držitele domů, které byly původně zřízeny v režimu historického práva stavby. Pro město Prahu, které se nyní aktivně domáhá vlastnictví k těmto stavbám, to mimo jiné znamená, že jeho pozice nebude ve většině případů neotřesitelná.
Od 12. září 2025 je v účinnosti evropské nařízení o datech (Data Act), které přináší nová pravidla pro nakládání s daty z takzvaných chytrých zařízení. Společně s portálem epravo jsme připravili praktického průvodce světem Data Act, ptali jsme se, jak zajistit, aby poskytované služby a produkty odpovídaly legislativním požadavkům v oblasti spravedlivého přístupu k datům.
Recenzovaný Česká republika jako členský stát EU musí své vodní právo slaďovat s vodním právem unie, které je založeno zejména na směrnicích a nařízeních. Řada z těchto vodních právních předpisů EU je již staršího data a v současné době probíhají nebo se připravují jejich aktualizace. Ve světle těchto nových skutečností je oprávněná otázka, zdali budou mít členské státy EU dostatek finančních prostředků na realizaci ambiciózních plánů implementace nových právních předpisů EU v sektoru „voda“.
