Metodické doporučení pro objasnění rozdílu mezi pergolou a přístřeškem včetně jejich posuzování podle nového stavebního zákona

Aktualizované metodické doporučení vytváří jednotný rámec pro rozhodování stavebních úřadů v situacích, kdy se objevují nové typy konstrukcí, které spojují architektonické, konstrukční a technologické prvky a jejichž zařazení vyžaduje interpretaci založenou na převažujícím účelu a skutečném technickém provedení. Aktualizace reaguje na dynamický vývoj stavebně technických řešení, která se v posledních letech běžně uplatňují v praxi a v řadě znaků se liší od tradičních forem pergol a přístřešků. Nově doplňuje a vymezuje také pojmy carport a bioklimatická pergola.

Příklady pergol

Definice pojmů a povolování staveb

„Definice doplňovaných pojmů jsou formulovány v návaznosti na aktuální vývoj stavebně konstrukčních řešení i na běžně používané technické parametry v praxi. Posuzování stavebních záměrů vychází z jejich skutečných konstrukčních znaků, účelu, způsobu užívání a funkčních vlastností, a to v rámci požadavků stavebního zákona a souvisejících prováděcích předpisů,“ píše se v úvodu metodiky.

Stavební zákon ani jeho prováděcí předpisy, totiž pojem „pergola“ ani pojem „přístřešek“ nedefinují. Definici těchto pojmů je třeba hledat v odborné literatuře [1]. Obecně lze říci, že pergola je prvkem zahradní architektury, a proto nepodléhá posuzování podle stavebního zákona. Přístřešek je naopak stavbou ve smyslu stavebního zákona a podléhá posuzování podle stavebního zákona.

Příklady pergol

V odborné literatuře se lze dočíst, že přístřešek je zastřešenou stavbou bez obvodových svislých konstrukcí a je určen ke konkrétnímu účelu užívání. Do skupiny přístřešků lze zařadit i bioklimatickou pergolu. Jedná se o venkovní konstrukci vybavenou systémem naklápěcích lamel (manuálně či automaticky ovladatelných), které regulují mikroklimatické podmínky v prostoru pod pergolou. Oproti tradiční pergole může dosahovat odlišné míry zastínění, od proměnlivého lehkého zakrytí až po úplné zakrytí, často včetně integrovaného odvodnění a dalších technologických prvků. Jelikož konstrukce zahrnuje zastřešení, byť lamelové, chybně je nazývána pergolou.

Samostatně stojící bioklimatická pergola může být považována za přístřešek, pokud se jedná o volně umístěnou, samostatnou venkovní konstrukci stojící na vlastních nosných sloupech, jejíž stabilita je zajištěna výhradně vlastní konstrukcí. Za samostatně stojící přístřešek lze považovat i takovou konstrukci, která k hlavní stavbě těsně přiléhá, avšak není s ní konstrukčně spojena a její stabilita není závislá na stávající budově.

Příklady pergol

Bioklimatická pergola může být současně realizována jako přístavba, tedy jako změna dokončené stavby. O přístavbu se bude jednat v případě, kdy záměr naplní znaky uvedené v § 6 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, tzn. pokud půdorysně rozšiřuje stávající stavbu a je s ní provozně propojen.

Přístavbou bude rovněž takový přístřešek či pergola, jejichž stabilita je zcela nebo zčásti zajištěna konstrukčním připevněním ke stávající stavbě, například v případě, kdy je konstrukce na jedné straně podepřena vlastními nosnými prvky a na druhé straně kotvena nebo zavěšena ke stavbě. V praxi se může jednat například o konstrukci kombinující otočné střešní lamely regulující mikroklima s celoroční ochranou proti nepřízni počasí prostřednictvím skleněných stěn. Takový typ stavby zpravidla rozšiřuje užitný, resp. obytný prostor domu a může v zimním období sloužit jako prosklená veranda nebo zimní zahrada, čímž naplňuje znaky přístavby stávající stavby.

Příklady přístřešků a carportů

Pro orientaci v širším kontextu legislativních změn doporučujeme rovněž přehled hlavních legislativních změn pro rok 2026, který zasazuje stavební reformu do souvislostí s dalšími novelami účinnými v tomto roce [2].

Datum 1. července 2026 je pro stavebníka i úřad poměrně zásadní, neboť podání žádosti po tomto datu znamená, že záměr bude již posuzován v režimu novelizovaných pravidel. Aktualizovaná metodické doporučení pro objasnění rozdílu mezi pergolou a přístřeškem, včetně jejich posuzování podle nového stavebního zákona, obsahuje i obrazovou přílohu [3].

Příklady přístřešků a carportů

Literatura a zdroje:

1. Naučný slovník, doc. Ing. arch. Dr. Bohuslav Syrový (Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1961); Technický naučný slovník (SNTL – Nakladatelství technické literatury, Praha 1983); Pergoly a přístřešky, doc. Ing. arch. František Pšenička, CSc. a Ing. Matouš Jebavý, Ph.D., (Grada 2010, 2012, online (6/2026) viz zde
2. Kromě novely stavebního zákona zde bude od 1. července 2026 v účinnosti i novela občanského zákoníku, která cílí na jasnější vymezení práv a povinností ve smluvních vztazích. Přehled hlavních legislativních změn pro rok 2026; viz zde (6/2026)
3. Metodické doporučení pro objasnění rozdílu mezi pergolou a přístřeškem včetně jejich posuzování podle nového stavebního zákona. Pergola a přístřešek podle zákona č. 283/2021 Sb. (aktualizováno červen 2026); ke stažení zde

Příklady přístřešků a carportů

Příklady bioklimatických pergol