Revize normy v oboru obkládání keramickými obkladovými prvky

„Obor v posledních letech prošel výraznými změnami, a to především z hlediska nových obkladových prvků a nových technologií pokládky. Změnily se též nároky uživatelů na kvalitu provedení,“ uvedl Eduard Justa a představil velkoformátové obkladové prvky o rozměrech 1,2 x 3,2 metry a tloušťkách od 3,6 až 7 mm, hovořil i o velkoformátových prvcích o rozměru 1,2 x 0,6 metru a tloušťce 20 až 30 mm. Tím se podle jeho slov mění i technologie, práce obkladače i stavební chemie, včetně požadavků na hydroizolace ve vlhkých prostorách.

„Stále se potýkáme s neznalostí, co jsou obvodové spáry, vidíme chybné navrhování dilatačních spár i vady udržování keramických obkladů a dlažeb. Často je podceňována i kontrola údržba pružných spár. Výsledkem jsou pak konflikty s investory, kteří mají přemrštěné požadavky na výsledný obklad jenom proto, že nemáme jasná pravidla pro přejímku výrobků a dokončených prací. Velkým problémem je také podceňování navrhování keramických obkladů ze strany projekce. To mnohdy vede k situaci, kdy musí řešit problémy z chybějící prováděcí dokumentace či neřešení detailů. To jsou činnosti, které měl někdo před ním vyřešit s odpovídající kvalifikací…“

Předseda svazu PhDr. Eduard Justa

Generální ředitel České agentury pro standardizaci (ČAS) Mgr. Zdeněk Veselý

Lze převzít nějaký funkční zahraniční model?

Většina evropských zemí v posledních letech přikročila k aktualizaci svých norem pro obkládání. Například Rakousko v roce 2015, Itálie v roce 2016, Španělsko a Německo v roce 2017, Velká Británie v roce 2018.

Co to pro nás znamená?

Pouze dominový efekt, kdy výrobci v daných zemích, kteří mají své zastoupení u nás se přizpůsobili požadavkům, promítli je do svých výrobků a technické dokumentace. U nás pro řadu řešení nebyla opora v příslušné normě a norma byla hodně skromná. To vše vedlo ke snaze novelizovat národní normu. Nebylo to jednoduché, ale povedlo se to. Přispěla k tomu i změna v organizaci vydávání norem prostřednictvím České agentury pro standardizaci. Součástí normy je též komentář.

Co přináší revidovaná norma?

Norma vytváří transparentní podmínky při navrhování, provádění keramických obkladů a dlažeb, a též při jejich údržbě. Určuje také odpovědnost za některé úkony. Řeší základní komunikační nástroj, kterým je názvosloví. Významnou částí je provádění hydroizolací ve vlhkých prostorách, kdy je u základních typů vyznačena plocha, kde provádíme tyto hydroizolace – to nikde dosud nebylo u nás publikováno. Norma také poskytuje informaci o tloušťce suchého filmu. Zcela novu částí je způsob provádění těsnění sprchových mís a van pod obkladem a také to, že těsnění pomocí silikonu není systémové, a další a další detaily. Norma by měla být též praktickou pomůckou při výběru odpovídajícího druhu lepidla podle návrhového prostředí, typu podkladu, nasákavosti a velikosti obkladového prvku. Norma se také vymezuje v komentáři od použití nesprávných výrazů, jako je flexibilita lepidel nebo zaužívaného výrazu „spárořez“, kdy neřežeme spáry, ale používáme výraz „kladečská dokumentace“, protože v praxi používaná vizualizace není určena k provádění obkladačských prací. Komentář obsahuje také vyjádření k provádění obkladů v památkově chráněných objektech. Celkový rozsah normy a komentáře je přes 100 stran.

Kdy norma vyjde?

V prosinci 2018.

Co bude následovat?

Budou to semináře určené pro architekty, projektanty, developery, management staveb, výrobce stavebních výrobků a také pro obkladače. A pochopitelně i odborné články.