Vývoj v přípravě novely vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti energetické náročnosti budov

Úvodem stručné připomenutí. Od 1.7.2006 platí změna zákona č. 406/2000 Sb., ve znění zák. č. 177/2006 Sb., a 406/2006 Sb. Tímto zákonem se do českých právních předpisů implementuje směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov (EPBD), která je aktuálním dokumentem jednotně upravujícím v EU způsob hodnocení účinnosti užití energie v budovách pro bydlení a veřejný sektor. Pro ČR to znamená v návaznosti na §6a novelizovat vyhlášku č. 291/2001 Sb., stanovující podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. Podle této vyhlášky se tedy hodnotily stavby a změny dokončených staveb financovaných z veřejných i soukromých prostředků z hlediska splnění požadavků na jejich tepelně technické a energetické parametry. V příloze byl také uveden vzor vypracování energetického průkazu stavby, který se předkládá při stavebním řízení. K jeho zpracování je zpravidla potřeba pořídit energetický audit stavby a jejích technických zařízení, neboť jen málo budov má zavedený energetický management nebo facility management, který by poskytl všechny potřebné a věrohodné údaje.

V praxi to tedy znamenalo hodnocení stavby podle jejího chování v zimním období ale již s ohledem na způsob regulace vytápěcího zařízení v budově. Nicméně změny vyvolané EPBD jsou tak rozsáhlé, že si vyžádají spíš než novelu stávající vyhlášky její nahrazení novým prováděcím předpisem. Práce spojené s vydáním nové vyhlášky k podrobnostem energetické náročnosti budov (ENB) lze rozdělit do několika etap. První byla zaměřena na odborné činnosti týkající se shromáždění všech dostupných technických a hygienických předpisů a norem vztahujících se k požadované metodě posuzování ENB, zejména těch, které jsou v různém stadiu rozpracovanosti dostupné v rámci evropské normalizace CEN/CENELEC. Tyto práce byly ukončeny v listopadu loňského roku a vyústily v paragrafový návrh vyhlášky v souladu se stávajícími legislativními pravidly vlády. Oproti předchozímu období bylo nutno dbát na to, aby součástí textové části návrhu vyhlášky nebyly výpočtové vzorce nebo standardizované vstupní výpočtové hodnoty. Tyto potřebné a nedílné součásti postupu hodnocení ENB bylo nutno umístit do příloh textové části. Bylo také nutné pod čarou textu přesně specifikovat právní, technické a hygienické předpisy a normy, na které se vyhláška odkazuje. Zde je také jeden z rozdílů oproti předchozímu pojetí, kdy uvedením příkladu zásadního předpisu se uváděl v platnost celý soubor následně souvisejících.

V tomto stádiu příprav tedy návrh vyhlášky byl poměrně rozsáhlým materiálem, který obsahoval celý metodický postup bilančního hodnocení ENB, tedy vytápění, větrání, chlazení, osvětlování, přípravy teplé vody a i klimatizování prostor budov a to vč. energie potřebné pro provoz technických systémů. Na rozdíl od dřívějšího jednoduššího přístupu je nutno dbát více na charakter budov, které s ohledem na své objemově dispoziční a provozní řešení musí být posuzovány i jako vícezónové. Jednoduchý postup pro jednozónové budovy, např. rodinné a bytové domy, byl vypracován jako samostatná součást metodiky. Do hodnocení ENB bylo nutno také v souladu s evropskými normami zavést kalkulace týkající se vlivu energie budovou vyrobené (OZE, kogenerace) na celkovou spotřebu energie. Na základě takto sjednocených výpočetních postupů byl na katedře TZB stavební fakulty ČVUT zpracován odbornou skupinou pod vedením prof. Ing. Kabeleho, CSc., výpočetní nástroj (Národní kalkulační nástroj - NKN) v prostředí EXCEL. Zpracování NKN bylo podpořeno v rámci státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2006 a bude tedy po odladění volně ke stažení na webových stránkách České energetické agentury, která program administruje.

V druhé etapě, kterou bych nazvala spíše organizační, se zvažoval optimální rozsah příloh vyhlášky. Konečný tvar, který byl rozeslán k meziresortnímu a expertnímu posouzení obsahuje základní paragrafovou část, přílohu s hodnotami měrné spotřeby energie pro stanovené druhy budov potřebné k zatřídění A-F a přílohu se vzorem průkazu energetické náročnosti, který se vypracovává podle §6a zák. č. 406/2006 Sb., o hospodaření energií. Škála měrných spotřeb energie je nastavena tak, aby referenční budovu (výpočtově vytvořená budova téhož druhu, stejného tvaru, velikosti a vnitřního uspořádání a se stejným typem standardizovaného provozu a užívání jako hodnocená budova) bylo možné zařadit do třídy C, tedy úsporné. Porovnávací ukazatele referenční budovy jsou hodnotami vyplývajícími z technických předpisů a norem.

Třetí etapou bude vypořádání připomínek meziresortního řízení, vypracování konečného znění vyhlášky a po projednání ve vládě a podpisu ministrem průmyslu a obchodu zveřejnění ve Sbírce zákonů. Ministerstvo také vydá v rámci svých kompetencí podrobnou výpočetní metodiku hodnocení ENB, v rozsahu nad rámec obsažený ve vyhlášce. Návrh vyhlášky jako technický předpis implementující směrnici 2002/91/ES je také součástí notifikačního procesu ze strany EU. To znamená, že ve stanoveném období cca 3 měsíců může kterákoliv země EZ vznést ke znění vyhlášky své připomínky, které by bylo nutno také vypořádat.

Vzhledem k poměrně významné změně v náhledu na energetickou náročnost budovy z hlediska komplexnosti jejího prokazování, probíhají konference, semináře i kursy k tomuto tématu Jejich kvalita a hloubka informací nemusí být vázaná na oficiální tvar vyhlášky, je důležité aby lektoři vždy vycházeli ze stávajících technických předpisů a norem, které ENB podporují.