Od října 2005 platí v ČR nová norma ČSN EN 806-2, "Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 2: Navrhování". V článku jsou zdůrazněny především odlišnosti a novinky oproti našim dosavadním předpisům. V souvislosti se zavedením EN 806-2 nebude zatím stávající ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody revidována. O její revizi se uvažuje až po zavedení všech pěti částí EN 806. V současné době se připravuje pouze změna 2 ČSN 73 6660.
Vrty pro tepelná čerpadla systém země-voda jsou vodními díly a vyžadují tedy povolení ve smyslu § 15 vodního zákona. Nutnou součástí stavebního povolení vrtů systému země-voda je i povolení k nakládání s vodami. K vydání povolení k nakládání s vodami jsou nezbytné ještě dva podklady, a to vyjádření osoby s odbornou způsobilostí (hydrogeologa) a dále stanovisko místně příslušného správce povodí.
Článek je přepisem zvukového záznamu přednášky Ing. Radky Huškové (manažerka útvaru kvality vody v PVK a.s.), kterou přednesla na doprovodném programu výstavy Vodovody a kanalizace 2005. Závazná právní úprava udává co, kde a jak se kontroluje u studené i teplé vody a jsou uvedeny rovněž konkrétní příklady při zásobování vodou například ze studny i problematika výjimek.
Autor komentuje nové pravidlo W 660-1 pro provádění tlakových zkoušek vnitřního vodovodu. Pravidlo řeší problémy, které v současné praxi vytváří ustanovení platné ČSN 73 6660, například rekonstrukci, opravu nebo rozšíření stávajícího vodovodu a postup provádění zkoušky s respektováním vlastností materiálů.
Autor se zamýšlí nad skutečností, že ne vždy zavedení systému jakosti a certifikace znamenaly skutečný přínos pro činnost firmy a popisuje, jak jej toto zjištění přivedlo k přehodnocení některých postupů zavádění. Na příkladu společnosti provozující vodovody a kanalizace ukazuje, jak je systém jakosti provázán se systémem environmentu.
Počet hygienických místností v domě nebo bytě stejně jako jejich vybavení by měl odpovídat standardu bydlení, rozloze obývaného prostoru a počtu osob v domácnosti. Při navrhování dispozičního uspořádání zařizovacích předmětů v hygienických místnostech je nutné dodržet alespoň minimální vzdálenosti mezi jednotlivými zařizovacími předměty, vzdálenosti od stěn a dodržovat průchozí uličky. Speciální požadavky jsou kladeny na koupelny pro handicapované.
Článek podrobně rozebírá ty odstavce platné vyhlášky, které odporují fyzikálním zákonům a mnohdy i zdravému rozumu. Tím je samozřejmě vyhláška v rozporu i se současnou legislativou platnou a vynutitelnou v zemích EU. Tu se naše republika zavázala zavést do naší legislativy ještě před vstupem ČR do EU.
Rada Evropského společenství přijala již v roce 1993 směrnici 93/76/EHS, která mimo jiné zavazuje k tomu, aby vyúčtování nákladů na vytápění, klimatizaci a přípravu teplé vody bylo prováděno podle skutečné spotřeby. Vzhledem k závazkům ČR z přístupových rozhovorů ke vstupu do EU a ke skutečnosti, že zákon č. 406/2000 Sb. tuto povinnost neobsahuje, se připravuje jeho novela.
Nejdůležitější novinkou ve Sbírce zákonů za měsíc červen je úplné znění zákona o obecné bezpečnosti výrobků, který zajišťuje, aby výrobky uváděné na trh nebo do oběhu byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro spotřebitele bezpečné. Z pohledu výrobků pro TZB je velmi důležité jeho vymezení vůči další platné legislativě, například zákonu o technických požadavcích na výrobky a zákonu o ochraně ovzduší.
Zásobování požární vodou se musí v objektu řešit vždy, existuje-li v požárních úsecích stavebních objektů požární riziko. Rozvodná potrubí k dodávce vody do hadicových systémů mohou být provedena i z hořlavých hmot a pokud jsou trvale zavodněna, mohou volně (bez další ochrany) procházet také prostory s požárním rizikem.
Metodika vychází z požadavků evropské legislativy (Směrnice rady 89/106/EHS, Rozhodnutí komise 97/464/ES a na ně navazujících Evropských norem), která má za cíl ochranu spotřebitelů a životního prostředí při dodávkách stavebních výrobků, a ze stávající české legislativy. Dále se v metodice vychází z toho, že požadavky v Evropských normách jsou odrazem současného stavu techniky, a tedy by měly být brány jako minimální standardy. Metodika se skládá z části, ve které jsou uvedeny základní pojmy a návod jak postupovat při vodoprávním řízení, a z komentáře, ve kterém jsou zdůvodněna, případně upřesněna, jednotlivá ustanovení.
Jednou z podmínek pro využití Fondu soudržnosti je dosažení limitu 10 mil. EUR (cca 300 mil. Kč) na jeden projekt. To je v případě České republiky obtížné pro zabezpečení akcí v obcích s počtem 2 000 - 10 000 ekvivalentních obyvatel a bude třeba zajistit nezbytnou integraci (sdružování) akcí do souborných projektů.