Návrh metodik pro vodoprávní řízení - Lapáky tuků
Cíl metodiky
Cílem metodiky je poskytnutí informací a návodů postupů, které povedou ke zkvalitnění práce vodohospodářských úřadů a zprostředkovaně i projektantů, dodavatelů a výrobců a podniků spravujících kanalizace. Metodika vychází z požadavků evropské legislativy (Směrnice rady 89/106/EHS, Rozhodnutí komise 97/464/ES a na ně navazujících Evropských norem), která má za cíl ochranu spotřebitelů a životního prostředí při dodávkách stavebních výrobků, a ze stávající české legislativy. Dále se v metodice vychází z toho, že požadavky v Evropských normách jsou odrazem současného stavu techniky, a tedy by měly být brány jako minimální standardy. Metodika se skládá z části, ve které jsou uvedeny základní pojmy a návod jak postupovat při vodoprávním řízení, a z komentáře, ve kterém jsou zdůvodněna, případně upřesněna, jednotlivá ustanovení.
Rozsah platnosti
Tato metodika platí pro lapáky tuků určené k odloučení tuků a olejů rostlinného nebo živočišného původu a usaditelných látek ze znečištěné vody, která je produkována v řemeslných, obchodních a průmyslových podnicích, kuchyňských provozech (velkokuchyně) a podobných dalších provozech, ve kterých existuje možnost znečištění vod tuky, oleji a usaditelnými látkami. Odváděná voda je pak zaústěna do veřejné kanalizace. Odloučení je založeno na rozdílu měrných hmotností odlučované příměsi a nosné tekutiny.
Tato metodika neplatí pro odlučovače lehkých kapalin, které nejsou organického původu, např. minerální olej.
Pojmy
Tuky a oleje
Látky rostlinného nebo živočišného původu, s měrnou hmotností nižší než 0,95 g/cm3, které jsou částečně nebo úplně nerozpustné a které je možno zmýdelnit.
Lapák tuků
Zařízení pro odlučování sestávající zpravidla z kalového prostoru, prostoru pro odloučení tuků, zásobního prostoru na odloučený tuk a pokud je to požadováno i ze zařízení na odběr vzorků. Zařízení je určené k odlučování tuku z přitékající znečištěné vody, ve kterém na základě rozdílu měrných hmotností mezi odlučovanou látkou a nosnou tekutinou a na základě zmenšení rychlosti proudění dochází k odlučování tukových částic jejich vynášením k hladině. Lapák tuků je zařízení sloužící především k ochraně kanalizace před mechanickými problémy při zalepování potrubí tukem. Vhodnost lapáku z hlediska jeho použití s ohledem na kapacitu je dána jmenovitou velikostí (NG).
Jmenovitá velikost
Je bezrozměrné číslo udávající ověřenou schopnost lapáku zachycovat tuky a oleje při odpovídajícím průtoku.
Určení jmenovité velikosti je výsledkem zkoušky typu uskutečněné dle ČSN EN 1825-1 (příp. do doby jejího schválení dle stavebně-technického osvědčení (STO), které vydala Autorizovaná osoba (AO), na základě metodik AČE pod číslem MOS/AČE/ČAO 401.
Požadavky na konstrukci zařízení
Minimální požadavky jsou uvedeny v EN 1825-1 (případně do jejího vydání v STO). Vedle konstrukčních a materiálových požadavků (např. víko musí odpovídat ČSN EN 128) jsou zde požadavky na minimální velikost jednotlivých prostorů, zabezpečující funkčnost lapáku. Aby v praxi nedocházelo k záměně jednotlivých jmenovitých velikostí (NG), je třeba posoudit, zda objemy odpovídají proklamovaným jmenovitým velikostem. Objem kalového prostoru by měl být 100xNG (v litrech), objem odlučovacího prostoru 240xNG a objem zásobního prostoru 40xNG. Celkem tedy by měl být objem vody v lapáku minimálně 400xNG. Z toho vyplývá, že například lapák s deklarovanou jmenovitou velikostí NG 2 by měl mít celkový objem asi 800 l.
Posouzení volby vhodné jmenovité velikosti
Postup jak zvolit odpovídající jmenovitou velikost (NG) je uveden v ČSN EN 1825-2. Výpočet by měl být součástí technické zprávy projektové dokumentace. Správně se provádí tak, že ze dvou výpočtů jmenovité velikosti uvedených v normě, tj. podle vybavení objektu a podle účelu objektu a počtu jídel, se vybere nepříznivější varianta. Výsledkem výpočtu je vhodná minimální jmenovitá velikost. Použitý lapák pak musí mít jmenovitou velikost stejnou nebo větší.
Požadavky na umístění
Základní požadavky jsou uvedeny v ČSN EN 1825-2 a jejich cílem je předcházet vzniku hygienických a provozních problémů. Lapák tuků musí být vždy odvětrán a to nad střechu, zpravidla přes vnitřní kanalizaci nebo venkovní odvětrávací potrubí. Nelze akceptovat pouze přisávací ventil, ten nezabezpečí odvětrání a lapák pak může být zdrojem hygienických problémů, např. průchodem zápachu přes vodní uzávěry apod. Do lapáku nesmí být zaústěny vody z WC, sprch, střechy, garáže, parkoviště apod. Do lapáku nesmí být bez odpovídající úpravy lapáku (podstatné zvětšení kalového prostoru) zaústěna kanalizace, do které jsou vypouštěny odpady z mělnicího zařízení umístěného zpravidla v kuchyni. Umístění lapáků je třeba posoudit z pohledu hygieny, zejména zvážit vhodnost typu s ohledem na způsob údržby a likvidace odpadů. Jednoduché mechanické lapáky s ručním vyklízením se umístí zpravidla tam, kde při otevření lapáku nehrozí hygienické problémy. Tam, kde by lapáky mohly při otevřeném lapáku způsobit hygienické problémy, by měly být upřednostněny lapáky s automatickým nebo poloautomatickým vyklízením, kdy je kal odčerpán a lapák vypláchnut bez otevření lapáku.
Požadovaná dokumentace a označení výrobků
Lapák tuků je výrobek podléhající prokazovaní shody podle zákona č. 22/1997 Sb. O technických požadavcích na výrobky. Prohlášení o shodě u něj musí být prokázáno podle § 8 NV 163/2002 Sb., kterým se stanovují technické podmínky pro stavební výrobky.
|
Při stanovování parametrů se vychází z požadavků kanalizačních řádů. Při tom je však třeba si i uvědomit, jaké reálné hodnoty je možno od jednotlivých typů zařízení při dnešním stavu techniky očekávat. U mechanických lapáků jsou u dobře fungujících a udržovaných lapáků hodnoty na odtoku zpravidla kolem 200 mg/l EL. Dosažení nižších hodnot zvětšením lapáku apod. není, s ohledem na používané emulgační prostředky, reálné. Hodnoty nižší je možno dosáhnout pouze vyšším naředěním, což je v rozporu se zákonem.
V některých státech EU je obvyklé u lapáků do velikosti NG 10 požadovat pouze to, aby lapák odpovídal normě (u nás by to při obdobném postupu bylo Stavebně technickému osvědčení, které vychází z EN 1825-1 a metodiky MOS/AČE/ČAO 401) a teprve u větších lapáků se předepisuje hodnota parametru na odtoku a to do 250 mg/l EL. Požadavky na další ukazatele jsou diskutabilní, protože zařízení není určeno a ani navrhováno z hlediska dalších ukazatelů. Obecně se dá říci, že se zde zachytí podstatná část nerozpuštěných látek (až 80%), a tím dojde i ke snížení ukazatele CHSK a BSK (zpravidla do 30%) .
Požadavky na kontrolu při vodoprávním řízení
|
Požadavky na provozování
Požadovat ve vodoprávním rozhodnutí vedení záznamu o provozu zařízení (provozní deník), ve kterém budou uvedeny činnosti související s provozem zařízení - údržba, odkalení, opravy), který bude na požádání předložen vodoprávnímu úřadu.
Komentář
Rozsah platnosti
Tato metodika platí...
Poznámka: Definice z prEN 1825-1. PrEN je návrh Evropské normy, který byl (protože neexistuje současná platná ČSN) vzat za základ metodiky AČE s označením MOS/AČE/ČAO 401 a pro vydání "Stavebně technického osvědčení" (STO). Toto STO vydávají příslušné Autorizované osoby (AO) na základě Zákona o technických požadavcích na výrobky a na základě STO jsou povinni výrobci nebo dovozci, uvádějící výrobky na trh, vydat "Prohlášení o shodě". Schválenými AO pro stavební výrobky jsou AO 202 Strojírenský zkušební ústav v Brně, AO 204 Technický zkušební ústav v Praze, AO 211 ITI TÜV v Praze a AO 224 ITC Zlín.
Pojmy
Tuky a oleje
Látky rostlinného nebo živočišného původu, s měrnou hmotností nižší než 0,95 g/cm3, které jsou částečně nebo úplně nerozpustné a které je možno zmýdelnit.
Poznámka: Definice z prEN 1825-1
Lapák tuků
Zařízení pro odlučování sestávající zpravidla z... Lapák tuků je zařízení sloužící k ochraně kanalizace před mechanickými problémy.
Poznámka: vyplývá z prEN 1825-1
Jmenovitá velikost
Je bezrozměrné číslo udávající ověřenou schopnost lapáku zachycovat tuky a oleje při odpovídajícím průtoku.
Určení jmenovité velikosti je výsledkem zkoušky typu uskutečněné dle EN 1825-1 (příp. do doby jejího schválení dle STO, které vydala Autorizovaná osoba (AO), na základě EN 1825-1.)
Požadavky na konstrukci zařízení
Minimální požadavky jsou uvedeny v EN 1825-1. ...
Poznámka: Norma umožňuje posouzení lapáku dvěma způsoby - podle minimálních objemů a dále zkouškou, při které se do lapáků pouští množství vody odpovídající jmenovité velikosti (NG) s příměsí extra lehkého topného oleje v koncentraci 5 ml/l, přičemž na výstupu musí být koncentrace do 25 mg/l. Obvykle se však provádí posouzení rozměrů. Dále je dle normy povinnost počítat s minimální životností zařízení 25 roků a jsou tam i předepsány poměrně přísné požadavky na statiku a materiálové provedení. Tj. pokud zařízení vykazuje již při osazení deformace, nemá stoprocentní povrchovou úpravu apod., je zřejmé, že neodpovídá požadavkům STO.
Hlavním účelem EN 1825-1 (nebo STO) je to, aby se u výrobku stanovila správně jmenovitá velikost, tj. aby zařízení s jmenovitou velikostí např. 2 vykazovalo u všech výrobců obdobné vlastnosti. Jinak je NG bezrozměrné číslo.
Posouzení volby vhodné jmenovité velikosti
Detailně je uvedeno v ČSN EN 1825-2.
Poznámka: vyplývá z ČSN EN 1825-2. Cílem tohoto předpisu pak je, aby zařízení bylo správným způsobem aplikováno. Tj. aby s co největší pravděpodobností byl zabezpečen stav, kdy zařízení je navrženo ekonomicky a při tom co nejlépe splňuje i požadavky na funkci. Dnešní stanovení jmenovité velikosti je proto poměrně složité, dříve stačilo např. podle DIN orientační stanovení podle počtu jídel 100 jídel = NG, např. tedy 200 jídel = zvolená velikost NG 2.
Požadavky na umístění
Základní požadavky jsou v ČSN EN 1825-2. ...
Poznámka: vyplývá z ČSN EN 1825-2. Cílem této části požadavků je, aby nedocházelo k hygienickým problémům.
Požadovaná dokumentace a označení výrobků
Lapák tuků je výrobek podléhající prokazovaní shody podle zákona č. 22/1997 Sb. O technických požadavcích na výrobky. Prohlášení o shodě u něj musí být prokázáno podle § 8 NV 163/2002 Sb., kterým se stanovují technické podmínky pro stavební výrobky.
|
Požadavky na parametry pro vypouštění
Při stanovování parametrů se vychází z požadavků kanalizačních řádů. ...
Poznámka: Níže je uveden postup, který je uplatňován v Německu. Na základě naší zkušenosti se dá předpokládat, že pokud by oleje a tuky byly neemulgované, pak by se na lapácích konstruovaných dle EN 1825-1 dosahovaly hodnoty do 10 mg/l EL. Stále lepšící se emulgační schopnost mycích prostředků má však za následek, že výsledná hodnota koncentrace je především funkcí emulgační schopnosti mycího prostředku a množství vody. Pak reálná hodnota odtokového parametru dobře fungujícího lapáku bude kolem 200 mg/l EL. Pro zajímavost je přiložena část komentáře k ATV A 115, což je směrnice, podle které se v Německu vytvářejí kanalizační řády.
1) Netěkavé nebo málo těkavé lipofilní látky (např. zmýdelnitelné oleje, tuky)
|
Pojem byl převzat z analytických postupů DIN 38409-H17, se kterými je tento parametr v souladu. Přičemž se extrahuje vzorek odpadní vody nepolárním rozpouštědlem. Extrakt se odpaří, usuší a zváží. Tímto způsobem budou zahrnuty vedle živočišných a rostlinných tuků např. také minerální mazací oleje, vosky, parafíny nebo změkčovadla, které ovšem většinou nemají velký význam. Omezení slouží k tomu, aby se vyhnulo:
- Usazování a ucpávání kanalizační sítě
- Vyplavávání tuků na ČOV
- Tvoření plovoucího kalu nebo zbytnělého kalu při biologickém čištění
Ad a) přímo odlučitelné
Ukazatel je dle pravidel fungujících odlučovačů tuku dobře dodržitelný a slouží tudíž ke kontrole jejich funkce. Analyzační postup DIN 38409-H19, kterým jsou přímo odlučitelné podíly stanoveny, simuluje odlučovač tuku v laboratoři. Extrahuje se pouze vyplavaná fáze, po určité pevně stanovené době.
Bohužel je tato metoda opravdu zdlouhavá a proto pro rutinní kontrolu málo vhodná.
Ad b)
Velký díl tuků se nachází v emulgované nebo suspendované formě jako částečky menší než 20 μm. Kvůli emulgátorům, které jsou jako přídavné látky potravin velice rozšířené, a kvůli tenzidům z pracích a mycích prostředků nebo kvůli vysoké teplotě vody zůstávají často vysoce koncentrované tukové emulze zpočátku stabilní, mohou se ovšem po ochlazení a zředění štěpit.
Vysoké obsahy tuku mohou kromě jiného zamezit přijímání kyslíku aktivovaným kalem a zhoršit jeho usazovací schopnost. Na základě toho by se také měl omezit celkový obsah lipofilních látek.
Omezení je ovšem potřebné jen při vysokých množstvích, proto by mělo platit pouze pro střední a velké provozy. Takovými provozy se rozumí provozy, jejichž lapák tuku je větší než jmenovitá velikost 10. Jmenovitá velikost je definována v EN 1825-1. V ČSN EN 1825-2 jsou popsány rozměry, výstavba a provoz. Potom jsou, např. u restaurací, které vydávají více než 1 000 jídel denně, nebo u zpracoven masa, které zpracují týdně více než 35 kusů dobytka, požadovány jmenovité velikosti nad 10.
Další odkazy jsou v informaci ATV-M 167.
Ukazatel se zakládá na zkušenosti, že domovní odpadní vody obsahují asi 40 mg/l tuku a že obsah tuku v odpadní vodě přitékající na ČOV do 60 mg/l aktivovanému kalu neškodí. Pro přítok, který tvoří do 10 % celkového přítoku, se počítá přípustná přívodní koncentrace podle rovnice:
Požadavky na kontrolu při vodoprávním řízení
|
Poznámka: Tato opatření mají za cíl zabránit obcházení "Zákona o technických požadavcích na výrobky". V praxi se často objevují případy, kdy z úsporných důvodů je dodáno menší zařízení a prohlášeno za větší, nebo dodán jiný neprověřený výrobek a použita dokumentace jiného výrobce.
Požadavek na to, aby byly použity pouze stavební výrobky, u nichž byla prokázána shoda (lapák tuků je dle NV 163/2002 Sb. stavební výrobek), vyplývá z ustanovení Stavebního zákona a nově také z NV 61/2003 Sb...
Požadavky na provozování
Požadovat ve vodoprávním rozhodnutí vedení záznamu o provozu zařízení (údržba, odkalení, opravy), který bude na požádání předložen vodoprávnímu orgánu.
Poznámka: Co se týká provozování, bylo by lepší, pokud to právní úprava dovolí, požadovat, aby provozovatel musel prokázat, že má zabezpečený systém dozoru třetí osobou a že je tak zajištěna pravidelná a kvalifikovaná obsluha, údržba a především likvidace odpadů. Což je systém obvyklý a osvědčený v řadě zemí, protože právě neudržování zařízení je největším problémem.