Požadavky na ZTI v normě ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb

Norma platí již od června 2003 a nahrazuje ČSN 73 0873 z října 1995 a sjednocuje pojmy s ČSN EN 671 část 1-3 (harmonizovaná norma pro hadicové systémy).

Z hlediska vody a kanalizace jsou důležité změny:

• ve specifikaci nadzemních hydrantů,
• vzdálenosti hydrantů od objektu a mezi sebou,
• požadavcích na zásobování požární vodou v rozlehlých objektech,
• zachycování kontaminované vody použité pro hašení.

Norma nově stanovuje:

• jednu min. hranici vydatnosti vnitřního odběrního místa,
• současnost použití hadicových systémů na dvou stoupacích větvích
• zásady pro uvádění zařízení do provozu a pro revize stávajících systémů

Novinkou je informativní příloha se zásadami pro navrhování skrápěcích zařízení a vodních clon.

Z vyjmenovaných souvisejících ČSN jsou v návaznosti na ZTI důležité zejména normy:

• ČSN EN ISO 6708 (13 0015) Potrubní části - definice a výběr jmenovitých světlostí DN, která je určenou normou k NV 163/2002Sb.
• ČSN 38 9445 Nástěnný hydrant 52
• ČSN 75 5115 Vodárenství - Studny individuálního zásobování vodou
• ČSN 73 0823 Požárně technické vlastnosti hmot - Stupeň hořlavosti stavebních hmot

Vzhledem k tomu, že norma dále v textu umožňuje navrhování zařízení pro zásobování požární vodou společně se zařízením pro zásobování pitnou vodou, chybí v přehledu souvisejících norem odkaz na normy pro vnitřní vodovod a to zejména:
ČSN EN 806-1 (73 6660): 2002 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě.
Část 1: Všeobecně. Části 2 a 3 EN 806, které budou platit pro návrh a dimenzování vnitřního vodovodu, se připravují.
ČSN EN 1717 (75 5462): 2002 Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem.
ČSN 73 6660: 1984 Vnitřní vodovody se změnou 1: 1994, která je však uvedena dále v textu normy Zásobování požární vodou, stejně jako ČSN 75 5401 a ČSN 75 5411 pro navrhování vodovodních potrubí a přípojek a ČSN 73 6639 pro navrhování odběrních míst u přirozených a umělých vodních zdrojů požární vody a ČSN 73 7505 pro vodovodní potrubí nesdružených trasách městských vedení.

Z uvedených definic jsou pro projekt vodovodu důležité:

• Odběrní místo. Místo vhodné k odběru vody pro hašení mobilní požární hasicí technikou, technickými prostředky požární ochrany nebo certifikovanými typy výrobků, podle umístění vzhledem k objektu se dělí na vnější a vnitřní.
• Požární výtokový stojan. Nadzemní výtoková armatura na vodovodním potrubí ukončená sací hadicovou spojkou, která umožňuje přímé napojení sacích požární hadic o průměru 110 mm nebo 125 mm.
• Plnicí místo. Místo, kde nadzemní výtoková armatura na vnějším vodovodu umožňuje plnění nádrží mobilní požární techniky horním otvorem.
• Požární potrubí. Nezavodněné, samostatné potrubní rozvody o průměru nejméně 75 mm, které jsou zásobovány vodou pomocí požární techniky (popř. jiným tlakovým zdrojem vody k hašení); slouží zejména pro vedení zásahu vnitřkem objektu.

Důležitá ustanovení pro projekt vnitřního vodovodu:
Ze základních ustanovení:

1. Zásobování požární vodou se musí v objektu řešit vždy, existuje-li v požárních úsecích stavebních objektů požární riziko.
2. Zdroje požární vody (nadzemní a podzemní hydranty, požární výtokové stojany a plnicí místa, vodní toky, přirozené a umělé nádrže - např. i studny, bazény, rezervoáry, nádrže s vhodnou technolog. vodou) musí zabezpečit požární vodu v předepsaném množství minimálně 30 min.
3. Norma podrobně uvádí varianty, kdy je možné upustit od zařízení pro zásobování požární vodou u vnějších i vnitřních odběrních míst. Bez posouzení řešení a účelu objektu lze od zařízení upustit v případě vybavení objektu samočinným hasicím zařízením, které působí po celé ploše uvažovaného požárního úseku a nejvyšší dobou uvedení do činnosti 5 minut, kde je nepřípustné hašení a ochlazování vodou a kde je zajištěno potřebné množství vody jiným způsobem doplněné o nezbytné technické vybavení.
4. Zařízení pro zásobování požární vodou se může navrhovat společně se zařízeními pitné nebo užitkové vody, popř. jako samostatný soubor objektů a zařízení.
5. Dosavadní zařízení pro zásobování požární vodou je možné zrušit pouze tehdy, pokud je jiným způsobem zajištěno zásobování požární vodou (po dohodě s územně příslušným hasičským záchranným sborem kraje).

Vybrané požadavky na vnitřní odběrná místa.

1. Kromě v normě vyjmenovaných případů musí být v objektech osazeny hadicové systémy, napojené na vnitřní vodovod. Hadicové systémy musí být (až na v normě vyjmenované výjimky) trvale pod tlakem s okamžitě dostupnou plynulou dodávkou vody.
2. Střed zařízení hadicového systému má být ve výšce 1,1 - 1,3 m nad podlahou a umístěn se snadným přístupem.
3. Pro výtoky vnitřních hadicových systémů se nemusí zabezpečit odpad vody. Na koncových větvích připojovacích potrubí se doporučuje instalovat uzávěr a potrubí umožňující proplachování.
4. Při volbě konkrétního typu zařízení se hadicové systémy s hadicí o jmenovité světlosti alespoň 25 mm osazují zejména:
   1. v požárních úsecích výrobních objektů (podle ČSN 73 0840) a skladů (podle ČSN 73 0845)
   2. v požárních úsecích (objektech) s lineární rychlostí šíření požáru v₁≥1,2 m.min^-1; bez dalších průkazů může být pro vybrané provozy použito hodnot v₁ podle tabulky B.1 v příloze B.
   3. v objektech nebo jejich částech navržených jako
      • vnitřní shromažďovací prostory (podle ČSN 73 0831)
      • budovy pro ubytování skupiny OB 4 (podle ČSN 73 0833)
      • maloobchodní prodejny a prodejní sklady
      • hromadné garáže
      • výstaviště
      • filmová, rozhlasová a televizní studia
      • jeviště, zákulisí, sklady rekvizit a dekorací
      • požární úseky v podzemních garážích, ve kterých je počet osob podle ČSN 73 0818 vyšší než 10
      • požární úseky s vysokým požárním zatížením (p>120 kg.m^-2)
   V ostatních požadovaných případech stačí instalovat hadicové systémy o jmenovité světlosti hadice alespoň 19 mm.
5. Hadicové systémy musí být v objektech rozmístěny tak, aby v každém místě požárního úseku, ve kterém se předpokládá hašení, bylo možné zasáhnout alespoň jedním proudem vody. Pro návrh rozvodné vodovodní sítě se počítá se současným použitím nejvýše dvou hadicových systémů na jednom stoupacím potrubí. Při více stoupacích potrubích v objektu se uvažuje se současným zásobováním vodou nejvýše tří vnitřních odběrních míst.
6. Nejvzdálenější místo požárního úseku od vnitřního odběrního místa musí být nejvýše 40 m pro hadicový systém s tvarově stálou hadicí a 30 m pro hadicový systém se zploštělou hadicí. Vzdálenost se měří v ose skutečné trasy hadice. Přitom se počítá s účinným dostřikem kompaktního proudu 10 m u obou typů hadicových systémů.
7. Vnitřní rozvod vody se dimenzuje tak, aby i na nejnepříznivěji položeném přítokovém ventilu nebo kohoutu hadicového systému (jakéhokoliv typu) byl zajištěn přetlak (hydrodynamický) alespoň 0,2 MPa a současně průtok vody z uzavíratelné proudnice alespoň Q=0,3 l.s^-1. Pokud hadicové systémy v objektech s dobou od ohlášení do zahájení hašení delší než 30 minut nejsou napájeny z veřejného vodovodu, musí mít zajištěnu využitelnou zásobu vody pro první zásah min. 10m³.
8. Rozvodná potrubí k dodávce vody do hadicových systémů mohou být provedena i z hořlavých hmot a pokud jsou trvale zavodněna, mohou volně (bez další ochrany) procházet také prostory s požárním rizikem.
9. Z nehořlavých hmot však musí být provedeny potrubní rozvody v objektech s pravděpodobnou dobou od ohlášení do začátku hašení větší než 15 minut nebo když kromě zásobování vnitřních odběrních míst slouží současně i pro zásobování požární vodou skrápěcích systémů, případně vodních clon, při větší výšce objektu než 45 metrů a v požárních úsecích, kde je a.p^0,5>7,5 (nevýrobní objekty) p^0,5>7,5 (výrobní a skladové objekty).
10. Zavodněné hadicové systémy musí být chráněny před mrazem. V požárních úsecích, které nejsou chráněny proti zamrznutí, se mohou hadicové systémy osadit na nezavodněná potrubí (uzávěr přívodu vody do nezavodněného potrubí však musí být vždy umístěn v prostoru chráněném proti zamrznutí, musí být snadno přístupný a v nejnižším místě rozvodného potrubí nezavodněné části musí mít vypouštěcí zařízení). Za okamžitou dodávku vody se v tomto případě považuje také případ, kdy má uzávěr přívodu vody dálkové ovládání u každého odběrního místa.
11. Jmenovitá světlost potrubí DN, které napájí vnitřní odběrní místa, nesmí být menší než jmenovitá světlost těchto zařízení. Zúžením průřezu v místě osazení vodoměrného zařízení, popř. omezovače průtoku, filtru či jiné armatury nesmí dojít na vnitřních odb. místech ke snížení odběru vody pod nejmenší hodnoty uvedené v bodě 7.
    Případné obtoky vodoměrných zařízení nebo instalační armatury plnící analogickou funkci musí být uvedeny do provozu automaticky, bezprostředně při otevření proudnice hadicového systému nebo dálkovým ovládáním od každého vnitř. odb. místa.
12. V budovách s výškou nad 30 m se kromě vnitř. odb. míst zřizuje požární potrubí s výtokem v každém podlaží, jehož základní vybavení je:
    • tlaková hrdlová spojka pro připojení požárního čerpadla, umístěná vně objektu, zpětná klapka a ventil;
    • vypouštěcí zařízení
    • nehořlavé potrubní rozvody
    • výtokové ventily DN 52 s tlakovými hrdlovými spojkami, opatřenými tlakovými víčky
    • odvzdušňovací zařízení v nejvyšším místě potrubního rozvodu

Vybrané požadavky na vnější odběrná místa:

1. Požadavky se vyhodnotí pro jednotlivé požární úseky objektů. Rozhodující je případ s nejvyššími nároky na zásobování požární vodou.
2. zásady pro rozmísťování stanoví tabulka 1, například pro rodinný dům se zastavěnou plochou požárního úseku do 200m² včetně a nevýrobní objekty kromě skladů s plochou do 120 m² včetně musí být:

   	Max. od objektu	Max. mezi sebou
   hydranty	200 m	400 m
   výtokové stojany*)	600 m	1 200 m
   Plnicí místo*)	3 000 m	6 000 m
   Vodní tok nebo nádrž	600 m

   Přednostně se navrhují nadzemní hydranty. Výtokové stojany a plnicí místa (v tabulce *)) se navrhují zejména v uzavřených areálech výrobních a nevýrobních objektů.
3. Nadzemní (podzemní) hydranty, požární výtokové stojany a plnicí místa se doporučuje osazovat na okruhovou vodovodní síť. Pokud odběrní místa nejsou z provozních důvodů trvale zavodněna, nemají být od zavodněného přívodního potrubí vzdálena více než 20 m.
4. Nadzemní (podzemní) hydranty se osazují na vodovodní potrubí, jehož nejmenší jmenovitou světlost DN, doporučený odběr pro výpočet potrubní sítě a nejmenší odběr z hydrantu po připojení mobilní techniky stanoví tabulka 2 normy. Pro výše uvedený příklad rodinného domu nebo nevýrobního objektu je min. dimenze potrubí DN 80, odběr Q=4 l.s^-1 pro doporučenou rychlost v=0,8 m.s^-1, odběr Q=7,5 l.s^-1 pro doporučenou rychlost v=1,5 m.s^-1 a obsah nádrže požární vody 14 m³.
5. Při vzájemné kombinaci různých odběrních míst platí pravidlo součtu průtoků Q=SQi.Výsledný odběr však nesmí být menší než stanoví tabulka 2 v normě, položka pro v=1,5m.s^-1.
6. Jmenovitá světlost potrubí DN, které napájí vnější odběrní místa, nesmí být menší než jmenovitá světlost těchto zařízení. Zúžení průřezu (např. vodoměry, filtry apod.) jsou řešena stejně jako u vnitřních odběrních míst.
7. V závěru této části normy je řešena i problematika hašení v objektech nebo prostorách s látkami toxickými a nebezpečnými pro životní prostředí. V těchto případech je třeba vyřešit i zachycování požární vody, aby bylo zabráněno znečištění povrchových a podzemních vod.

Přílohy normy:
Příloha A: zásady pro navrhování zkrápěcích zařízení a vodních clon,
Příloha B: zásady pro analýzu zdolávání požáru, která obsahuje podrobné tabulky pro intenzitu dodávky vody podle charakteru a funkce prostoru, kde požár probíhá.
Příloha C: zásady pro uvedení do provozu a revize stávajících zařízení - budou zpracovány samostatně na portálu TZB-info v části Vzory dokumentů.