logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Metodické doporučení pro hygienické požadavky na užitkovou vodu


Ilustrační obrázek, foto © TZB-info

Stanovení hygienických požadavků na recyklovanou vodu využívanou v budovách a městských vodních prvcích. Z čeho lez vyrobit užitkovou vodu a na co ji lze použít? I to najdete v článku a věstníku, na který se odkazuje.

Reklama

Ministerstvo zdravotnictví dne 30. 11. 2023 zveřejnilo ve Věstníku MZ č. 16/2023 metodické doporučení pro hygienické požadavky na užitkovou vodu používanou v budovách (vodu vyrobenou z recyklované srážkové nebo šedé vody, popř. i jiného vhodného zdroje), které je obrazem budoucí právní úpravy.

Metodika vychází z výsledků výzkumného projektu SZÚ Stanovení hygienických požadavků na recyklovanou vodu využívanou v budovách a městských vodních prvcích:

  • Voda recyklující v exteriéru, např. v městských vodních prvcích (fontány, vodní chodníky apod.), náleží k velmi oblíbeným zpestřením městské zástavby, upravujícím okolní klima. Přestože tyto prvky nejsou určeny přímo ke koupání, řada z nich svým charakterem k přímému kontaktu s vodou vybízí, čehož využívají různé skupiny obyvatel, především děti a osoby bez domova. Zdravotním rizikem nemusí být pouze vlastní kontakt s vodou, ale i případná expozice vznikajícím aerosolům. Zdrojem vody v těchto vodních prvcích bývá v naprosté většině pitná voda z vodovodního řadu, která je dále v závislosti na použitých technologiích úpravy recyklována, upravována a obvykle dezinfikována.
  • Bylo zjištěno, že mikrobiální kontaminace vody, ačkoliv pochází původně z vodovodního řadu, může být značná, protože se recyklací do vody splachuje mikrobiální oživení povrchů – úroveň kontaminace zřejmě nejvíce souvisí s nedostatečnou dezinfekcí (nízkým obsahem volného chloru). Jak bylo námi zjištěno a popsáno i v zahraniční literatuře, v městských vodních prvcích se mohou vyskytovat nejen indikátory fekálního znečištění, ale také (potenciálně) patogenní bakterie Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus. A protože vodní prvky jsou využívány převážně dětmi, nelze vyloučit, že by pro ně mohla takto kontaminovaná voda představovat zdravotní riziko.

Metodické doporučení pro hygienické požadavky na užitkovou vodu

Od roku 2021 je v § 3 odst. 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 258/2000 Sb.), zaveden nový pojem – užitková voda.
Ta je definována následovně: „Užitkovou vodou se rozumí srážková nebo šedá voda, která je upravena a hygienicky zabezpečena. Šedou vodou se rozumí odpadní voda z umyvadel, sprch a van. Užitkovou vodu lze využít pro splachování toalet a pisoárů, praní, úklid, mytí vozidel, závlahu, vodní prvky nebo kropení komunikací. Prováděcí právní předpis určí vyžadovanou míru úpravy a hygienického zabezpečení a způsob jeho prokázání.

Užitková voda tedy vedle vody pitné, teplé a vody ke koupání představuje novou kategorii vod1, která má zaplnit legislativní mezeru pro druhy vod, které díky svému způsobu užití nemusí nutně svou kvalitou splňovat požadavky na vodu pitnou, teplou nebo koupací, ale zároveň nejsou bez zdravotního rizika2, a proto je nutné jejich úpravu a kvalitu určitými hygienickými požadavky vymezit. Synonymem pro užitkovou vodu je „voda nepitná“ (non-potable water). Tento pojem se objevuje v nových evropských normách přebíraných do systému českých technických norem (např. ČSN EN 16941-1 a 16941-2, ČSN EN 17150, ČSN EN 17151, ČSN EN 17152-1 nebo ČSN ISO 20426).

Definice užitkové vody podle ČSN 75 0150 Vodní hospodářství – Terminologie vodárenství (2008) zní: „voda, která vyhovuje zdravotním požadavkům orgánů hygienické služby a technologickým požadavkům podle způsobu jejího využívání; s touto vodou člověk může přicházet do styku, ale nesmí ji používat k pití a pro přípravu potravin.
ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody k této definici ještě dodává: „užitková voda není dodávána z vodovodů pro veřejnou potřebu“. Tato definice si tedy nijak neprotiřečí s úžeji pojatou definicí v zákoně.

Věstník je dostupný zde: www.mzcr.cz/vestnik/vestnik-16-2023/

Užitkovou vodu lze pomocí vhodné technologie čištění či úpravy vyrobit pouze z následujících zdrojů:

  1. srážkové vody sbírané přednostně ze střech, popř. ze země (zpevněných povrchů),
  2. šedé vody (tj. odpadní vody z umyvadel, sprch, van a praček prádla),
  3. podzemní vody, které nejsou přímo znečištěny odpadními vodami nebo jinými
  4. polutanty v množství představujícím významné zdravotní riziko,
  5. vody z bazénů a vodoléčby,
  6. jiné podobné vhodné zdroje, pokud je povolí OOVZ.

Užitkovou vodu lze využít pro splachování toalet a pisoárů, praní prádla, mytí podlah, závlahu okrasných či technických rostlin v interiéru a mytí vozidel. Praní prádla a mytí podlah však nemůže být použito ve zdravotnických zařízeních a prostorech užívaných malými dětmi (jesle, školky). Použití v dalších rizikových prostorech je na posouzení OOVZ. Dále uvedené požadavky na užitkovou vodu řeší v případě jejího využití pro závlahy pouze otázku přímé ochrany veřejného zdraví, nikoliv dopad na rostliny nebo životní prostředí.

Užitkovou vodu nelze využít k účelům, pro které je vyžadována pitná voda: pití, vaření, oplachování potravin, očista lidského těla, mytí nádobí apod. Nelze ji využít ani pro mytí povrchů, kterých se člověk často dotýká (stoly, židle, pracovní desky a linky, kliky od dveří apod.) nebo povrchů, které přichází do styku s jídlem a potravinami.


1 Pro přesnost je třeba uvést, že tento pojem se nově objevuje v zákoně č. 258/2000 Sb., ale jinak se v českých vodohospodářských právních a technických dokumentech objevuje již od počátku 20. století. Definice užitkové vody podle ČSN 75 0150 Vodní hospodářství – Terminologie vodárenství (2008) zní: „voda, která vyhovuje zdravotním požadavkům orgánů hygienické služby a technologickým požadavkům podle způsobu jejího využívání; s touto vodou člověk může přicházet do styku, ale nesmí ji používat k pití a pro přípravu potravin“. ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody k této definici ještě dodává: „užitková voda není dodávána z vodovodů pro veřejnou potřebu“. Tato definice si tedy nijak neprotiřečí s úžeji pojatou definicí v zákoně.

2 Viz např. aktuální přehledové práce: Kožíšek F., Rödlová S., Šašek J., Bobková Š., Baudišová D., Jeligová H. Zdravotní rizika při využití recyklovaných vod v budovách.
Část 1 – srážkové vody. Hygiena, 2022, 67(3): 92–100. Kožíšek F., Bobková Š., Baudišová D., Jeligová H. Zdravotní rizika při využití recyklovaných vod v budovách.
Část 2 – šedé vody. Hygiena, 2022, 67(4): 125–133. Zdravotní rizika při využití recyklovaných vod v budovách.
Část 2 – šedé vody. Hygiena, 2022, 67(4): 125–133.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.