ČKAIT odmítá trvalou odpovědnost projektantů
Důvod? Stavby nejsou řádně spravovány
Libeňský most
V případě havárie zkolaudované stavby může být projektant, stavbyvedoucí nebo zhotovitel stíhán i mnoho let po dokončení stavby bez ohledu na nedostatečnou údržbu nebo užívání v rozporu s projektovou dokumentací. Promlčecí lhůta začíná až v okamžiku havárie, nikoliv po dokončení stavby a uvedení do provozu, jak nyní navrhuje ČKAIT.
Stavebníci často usilují o co nejnižší náklady a zároveň nejvyšší kvalitu stavby, avšak často nepřebírají odpovědnost za budoucí provoz a údržbu nemovitosti. Tento postoj ještě zhoršuje nejasný a chaotický přístup soudů a vyšetřovatelů při haváriích zkolaudovaných staveb. I po uplynutí desítek let může být původní projektant, stavbyvedoucí nebo zhotovitel stavby často stíhán v trestním řízení, a to bez ohledu na zanedbanou údržbu nebo nepovolené užívání stavby v rozporu s projekční dokumentací.
Promlčecí lhůta pro autorizované osoby začíná běžet od poruchy nebo havárie stavby, nikoliv od dokončení, uvedení do provozu a předání provozovateli. Tato praxe je unikátní a nemá srovnání ani s jinými profesemi, dokonce ani s trestnými činy. ČKAIT bude požadovat trestněprávní garanci za výkony autorizovaných osob až do zdárného dokončení a předání stavby provozovateli, majiteli nebo správci, s ohledem na typ stavby a její návrhovou životnost.
Ve známém případu Trojské lávky došlo k jejímu zhroucení a autor, prof. Ing. Jiří Stráský, uznávaný tvůrce mostních konstrukcí, byl souzen. A to, přestože u lávky projektované na začátku 80. let minulého století, nebyla dalších 30 let s autorem konzultována ani její údržba, a dokonce ani stavební úpravy, které by mohly předcházet jejímu pádu v roce 2017.
Stav Libeňského mostu v roce 2018
ČKAIT argumentuje třemi hlavními důvody pro zkrácení doby odpovědnosti autorizovaných osob. Prvním je nedostatečná povinnost projektantů kontrolovat realizaci stavby, nejen u veřejných, ale také u soukromých zakázek. Druhým je snaha minimalizovat počáteční investice bez ohledu na dlouhodobou efektivitu a spolehlivost stavby. Třetím důvodem je nedostatečná údržba stavby po celou její životnost.
Kromě požadavku na omezení profesní odpovědnosti s možností promlčení bude ČKAIT podporovat další změny, jako je těsnější integrace odborníků na provoz nemovitostí (facility, sustainability nebo energy management) do všech fází návrhu stavby, včetně dohledu nad realizací.
Toto Ing. Michal Drahorád, Ph.D., místopředseda ČKAIT shrnul následovně: „Požadujeme nejen zkrácení odpovědnosti projektantů, ale rovněž zavedení pravidelných povinných kontrol všech významných staveb během jejich provozu a na náklady stavebníka či vlastníka stavby. Například v Polsku jsou povinné pravidelné kontroly nosných konstrukcí pozemních staveb od určité velikosti i v průběhu jejich životnosti, u nás jsou takováto opatření předepsána například u mostních staveb.“