Jak nakládat s komunálním odpadem po roce 2024?

Velký sál zastupitelstva Jihočeského kraje v Českých Budějovicích zaplnili především zástupci jihočeských obcí a měst, nechyběli ani představitelé nejrůznějších firem, především lokálních tepláren. Hlavním tématem celé konference bylo nakládání s odpady po roce 2024, kdy již nebude možné směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady dále ukládat na skládky. Účastníci konference se shodli na tom, že pro směsné komunální odpady a další odpady, které nelze recyklovat, je potřeba najít jiný způsob využití. Možností ovšem není mnoho, řešení se zdají být příliš složitá a drahá a převzít fungující model ze zahraničí (či alespoň z jiných krajů ČR) je podle účastníků konference často nereálné. Čeká republika tak opět zaostává za ostatními zeměmi Evropské unie ve využívání odpadu.

Konkrétní řešení a příklady pro kraj Jihočeský

„Oproti již několika proběhlým konferencím na podobné téma ocenili účastníci hlavně návrhy a diskusi nad reálnými řešeními. Nešlo pouze o lamentování nad současným stavem a nadcházejícími změnami,“ podotýká Julie Hrabánková z pořádající agentury Benes Consulting Group a jako příklad uvádí záměr Teplárny Planá nad Lužnicí postavit do roku 2026 zařízení pro energetické využití odpadu. Podle slov generálního ředitele C-Energy Planá Libora Doležala požádala firma také o zkušební provoz menšího zařízení pro ekologicky šetrné využití plastového odpadu s roční kapacitou 2 400 tun, do nějž investovala 52 milionů Kč.

„V energetickém zdroji C-Energy Planá, který zásobuje teplem a energiemi odběratele v aglomeraci Planá nad Lužnicí – Sezimovo Ústí – Tábor, pomůže v příštím roce snížit roční emise až o 8 800 kilogramů oxidu siřičitého, 4 300 kilogramů oxidu uhelnatého a 200 kilogramů pevných částic. Zařízení pro energetické zpracování odpadu (ZEVO) najde využití v nemocnicích, menších obcích, čističkách odpadních vod, v průmyslu i řadě dalších oblastí. Všechny tyto subjekty dnes plastové odpady třídí, ale značná část z nich není vhodná pro další zpracování. Stovky tisíc tun dále nezpracovatelných plastů jsou tak převáženy k likvidaci do spaloven v Praze a Brně. Nyní budou moci být v budoucnu odpadní plasty zpracovány přímo v místě svého vzniku: bez nutnosti transportů a s potenciálem dalšího využití pro získání energií,“ uvedl v tiskové zprávě Ivo Nejdl, jednatel C-Energy Planá.

Nutno dodat, že v Jihočeském kraji se dosud nenachází žádné zařízení, které by umožňovalo energetické zpracování směsného komunálního odpadu. V současné době probíhá zpracování Studie proveditelnosti na možnosti energetického využívání komunálních odpadu v Jihočeském kraji po ukončení skládkování neupravených komunálních odpadů (viz). Velké ZEVO s kapacitou kolem 100 000 tun v Jihočeském kraji do roku 2024 podle zkušeností přednášejících postavit nelze. Rozsahem menší projekt plánuje také písecká teplárna, která zásobuje 8 173 bytů. „Do deseti let by mělo částečně nebo zcela nahradit uhelný kotel,“ uvedla Andrea Žáková, ředitelka akciové společnosti Teplárna Písek.

ZEVO v jiných krajích republiky

V roce 2018 bylo podle informací MŽP ČR v České republice vyprodukováno 37,8 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 36 mil. tun ostatní odpady. Významnou skupinou jsou komunální odpady, obyvatelé ČR jich v roce 2018 vyprodukovali 5,8 mil. tun (v Jihočeském kraji 2,05 milionu tun odpadu, z toho 334 000 tun komunálního). Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 15,3 %. Zpráva MŽP ČR dále uvádí, že v roce 2018 bylo využito 50,3 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 38,6 % materiálově a 11,7 % energeticky. Na skládkách bylo uloženo 46 % komunálních odpadů (v roce 2017 to bylo 45 %). Pro srovnání: Skládkování směsného komunálního odpadu by mělo být v EU povoleno k roku 2035 maximálně do 10 %, což se zdá podle účastníků konference naprosto nereálné (nejenom v ČR).

Zdroj:  O energetice.cz

Podle aktuálních informací společnosti ČEZ je stávající roční kapacita zařízení pro energetické zpracování odpadu (ZEVO) v České republice přibližně 750 tisíc tun a pokud bude chtít Česká republika splnit cíle Evropské komise v oblasti oběhového hospodářství (65 % recyklace, 10 % skládkování, 25 % energetické využití), bude potřeba navýšit kapacitu ZEVO o dalších 950 tisíc tun.

V současné době jsou podle výše uvedeného zdroje v provozu zařízení v Praze, v Brně, v Liberci a v Chotíkově u Plzně. První bylo vybudováno na konci 80. let minulého století v Brně Komárov. Následovalo zařízení v Praze Malešicích (1996-1998), které vystřídalo původní pražskou spalovnu odpadů ve Vysočanech. Pro pokrytí dalších potřeb hlavního města čeká Malešické ZEVO rekonstrukce. Po dokončení v roce 2022 bude jeho kapacita zvýšena na 330 tisíc tun ročně. ZEVO v Liberci s kapacitou 96 tisíc tun za rok začalo fungovat na podzim 1999. Vyrobené teplo zde pokryje roční spotřebu 13 000 domácností (v letních měsících téměř veškerou potřebu města), množství elektřiny dodané do sítě odpovídá roční spotřebě 3 000 domácností. V roce 2016 bylo do provozu uvedeno dosud nejmodernější ZEVO v Chotíkově u Plzně. Má kapacitu 95 tisíc tun za rok (pro srovnání v Plzeňském kraji vzniká ročně asi 260 tisíc tun odpadů).

V plánu je vybudování několika dalších ZEVO, například projekt ZEVO Komořany či ZEVO Cheb. Podobným směrem se chce vydat i město Přerov, tamní ZEVO by mělo být v provozu do roku 2022. Výstavba zařízení na energetické využití odpadů o kapacitě srovnatelné s pražským se plánuje i na Mělnicku, v areálu současné uhelné elektrárny. Samotná realizace nových zařízení však často naráží na odpor enviromentálních organizací a části veřejnosti. Spalování je podle nich brzdou třídění a kompostování a spalovny hyzdí zdejší krajinu.

Odpadové hospodářství po roce 2024

Podrobné plány odpadového hospodářství krajů lze najít na stránkách MZP ČR (zde) na minimálně desetileté období. Krajské plány odpadového hospodářství jsou v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky (nařízení vlády č. 352/20014 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024). Kraje se zavazují, že budou předcházet vzniku odpadů, zřídí nebo podpoří centra recyklace, budou třídit papír, plast, sklo, nápojové kartony a kovy z domácností do barevných nádob nebo pytlů. Současně s tím budou sbírat odděleně bioodpady a zajistí kvalitní kompostování. Obce dále podpoří existenci sběrných dvorů, budou organizovat sběr textilu, spolupracovat na zpětném odběru elektrozařízení, baterií a pneumatik. Směsný komunální odpad se bude odvážet k využití do vhodného ZEVO. Skládky pak nebudou vůbec potřebovat. Podle optimistických plánů stačí prý vybudovat smysluplný komplexní systém odpadového hospodářství, postupně dospět až k teorii zvané „zero waste“ (nulový odpad) a sanovat tak alespoň částečně únik škodlivin do půdy, vody nebo vzduchu, které ohrožují zdraví planety, lidí, zvířat i rostlin.