S vodou je potřeba počítat

Organizátor akce Ekocentrum Koniklec nabídl ve Velkém sále Novoměstské radnice v Praze zajímavý program. Na podiu se vystřídali jak zástupci ministerstva životního prostředí a samosprávy, tak také lidé z praxe, architekti, krajináři a urbanisté. Nechyběli ani zahraniční hosté. O německé zkušenosti se podělil majitel firmy z Dortmundu, z oblasti Porúří, která je jedním z nejhustěji zalidněných a nejvíce urbanizovaných regionů v Evropě, dánskou Kodaň a její prvky modro-zelené infrastruktury představila specialistka na povodňová rizika a integrovaná holistická řešení.

Stát a srážkové vody

Konferenci již tradičně zahajují zástupci státní a veřejné správy a prezentují aktuální dotační možnosti. Tentokrát to byl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR) Ing. Petr Valdman, který představil podporu hospodaření se srážkovými vodami z evropských i národních zdrojů, a zvláště zdůraznil zvyšující se zájmem o „Velkou dešťovku“, z níž je možné financovat i projekty zaměřené na revitalizaci veřejných prostor. „V novém programovém období bude díky dobré komunikaci SFŽP s MPO a MMR dotačně podporována i kombinace energetických úspor a hospodaření se srážkovými vodami včetně realizací s prvky modro-zelené infrastruktury,“ uvedl, povzbudil zástupce měst a obcí k využívání dotací a dále poukázal na již realizované podpořené projekty. Účastníci konference se tak mohli seznámit se zajímavými instalacemi podzemních nádrží na dešťovou vodu, s koncepcí odtokových poměrů s aplikacemi prvků HDV (hospodaření s dešťovými vodami); s projekty, jež inteligentně řeší vsakování a výměnu nepropustných za propustné povrchy a v neposlední řadě i s projekty v rámci nichž dochází k vybudování zcela nových propustných ploch. Konzultanty jim byli (kromě jiných) i zástupci prezentujících se firem.

Co je to modrozelená infrastruktura

Zjednodušeně řečeno se jedná o promyšlený soubor modrých a zelených ploch v zastavěném území měst a obcí. „Modro-zelená infrastruktura je cesta, jak udržet vodu ve městech a vnitrozemí,“ shodují se přednášející. „Vitalita prostředí je úzce provázána s využitím vody a zeleně. Soubor menších vodu zadržujících opatření na území města může mít zásadní vliv na mikroklima a koloběh vody v lokální krajině,“ dodává doc. Ing. David Stránský, Ph.D., z katedry zdravotního a ekologického inženýrství ČVUT Praha ve své přednášce a zároveň upozorňuje, že tyto realizace jsou prospěšné, ale často velmi komplikované kvůli nutnosti spolupráce celé řady profesí. Jako příklad uvádí tvorbu návrhu Akčního plánu Hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích, který vypracovávala Asociace pro vodu ČR (CzWA) pro MŽP ČR, kde se tým skládal z osmnácti odborníků napříč profesemi. Městská zeleň a vodní plochy v sobě totiž zahrnují nejenom tvorbu prostorově specifického přírodního prostoru, ale i další environmentální přínosy pro kvalitu života obyvatel. Přednášející nejčastěji zmiňují jako běžnou součást procesu zelené střechy, zelené fasády, vertikální či jiné zahrady, které podporují vsakování srážkové vody do půdy; představují kreativní využití stojatých a tekoucích vod ve městě a hovoří o ekologických přístupech s celou řadu dalších benefitů, jako je například snížení povodňového rizika a eroze půdy, lepší kvalita vody a ovzduší, zvýšení biodiverzity, snižování hlučnosti nebo zmírňování efektu městského tepelného ostrova. Koordinace takovýto postupů je poměrně náročná a vyžaduje souhru všech dotčených subjektů.

Moderní města a voda

První blok přednášek s tematikou stavby měst odstartoval doc. Ing. arch. Jakub Cigler. Na celé řadě příkladů ukázal krásu měst, která akceptují přírodě blízké hospodaření se srážkovými vodami, podporují zpomalení odtoku a přemýšlejí o systematickém rozprostření vodních ploch. „Vede to kromě jiného i k dalšímu zhodnocení nemovitostí, k lepší dopravě, ke zdravějším veřejným prostorám, bezpečnějšímu bydlení, systematičtější organizaci ulic i k celkovému rozvoji měst. Jedná se o vzájemně propojenou síť prvků s nutností komplexního řešení na úrovni budova – pozemek – blok – ulice – krajina,“ uvedl Jakub Cigler a prezentoval konkrétní realizace z Česka i ze zahraničí včetně jeho známých návrhů pro revitalizaci Václavského náměstí či Náměstí Republiky v Praze.

Na jeho slova dále navázal Ing. Radim Vítek, MSc., specialista vodohospodář v Kanceláři architekta města Brna, který představil příručku Principy tvorby veřejných prostranství a územní studii Jižní Čtvrť – Trnitá. „Důležitými aspekty jsou zde čistota vod vypouštěných do vodních toků, maximální snížení odtoku srážkových vod kvůli čerpání, etapizace a povinné extenzivní zelené střechy a přírodě blízké objekty hospodaření se srážkovými vodami,“ uvedl a ukázal i další projekty na využití srážkových vod ve čtyřech městských částech. Nutno dodat, že Brno má i vlastní dotace „Zeleň střechám“ a „Nachytej dešťovku“.

Zahraniční zkušenosti

Významným obohacením konferencí o vodě jsou vždy zahraniční zkušenosti. Dobrých příkladů bychom našli opravdu mnoho (např. Kodaň, Malmö, Hamburk, Vídeň, Linec, Mnichov, Stuttgart…). Většinou se jedná o architektonicky propracované systémy prvků modrozelené infrastruktury se schopností minimalizovat škody způsobené přívalovými srážkami a také chránit obyvatele před prašností a městskými tepelnými ostrovy. Dr. Ing. Mathias Kaiser, majitel firmy Kaiser Ingenieure z Dortmundu, si však vzal na svá bedra daleko složitější úkol. Představil revitalizaci Porúří, jednoho z nejhustěji zalidněných a nejvíce urbanizovaných regionů v Evropě.

„Vzhledem k nestabilnímu podloží v důsledku těžby uhlí zde nebylo možné stavět podzemní kanalizace a odpadní vody byly odváděny povrchově a vypouštěny do řek. V současné době již k poklesům podloží nedochází a je možné budovat kanalizace a čistírny a řeku a okolní krajinu revitalizovat,“ uvedl a ukázal několik projektů, které v Porúří vznikly. Zajímavá je zde kromě jiného i motivace vlastníků pozemků. Je mezi ně rozdělena dotace, jejíž výše se vypočítá z hypotetických nákladů na vybudování centrální retence. Navíc vlastníci ušetří na poplatku za odvádění srážkových vod do kanalizace.

Dalším zahraničním hostem byla Marianne Skov, specialistka na povodňová rizika z firmy Rambøll z dánské Kodaně, která mistrné popsala celý proces plánování zaměřený na odolnost vůči rizikům. Jako dobrý příklad lze uvést kodaňské Náměstí svaté Anny (Sankt Annæ Plads) v blízkosti přístavu, jenž bylo často zaplavováno přívalovými dešti. Městský úřad se rozhodl zcela proměnit jeho vzhled a zároveň jej využít pro protipovodňovou ochranu oblasti.

„Střední část náměstí byla snížena a nyní tvoří retenční prostor o objemu 400 m³ pro zachycení objemu stoletého deště; srážkové vody jsou pak odváděny tunelem do přístavu. Úprava náměstí znamená jeho velké oživení – byl zde vytvořen zcela dokonalý prostor pro odpočinek a procházky,“ uvedla Marianne Skov.

I v měřítku menších obcí

Přestože se častěji uváděly příklady velkých měst, je třeba dodat, že realizace opatření modro-zelené infrastruktury jsou dosažitelné i u malých obcí. Důležitá je ovšem souhra všech aktérů výše popsaných procesů a profesí. Do hry se musí opět vrátit urbanisté společně s architekty, stavebními inženýry a projektanty, bude třeba i botaniků, specialistů na stromy a keře či zahradních architektů. Technická opatření pro boj s klimatickou změnou a tepelnými ostrovy bývají sice často příliš drahá, ovšem stromy mají díky své schopnosti stínit a ochlazovat prostředí i zadržovat vodu v celém procesu naprosto nezastupitelnou roli. Do celého projektu musí být od počátku zapojena i veřejnost.

Mapa dobrých příkladů hospodaření s dešťovou vodou se nachází na internetových stránkách pořadatele konference. Projekt „Počítáme s vodou“ potrvá do konce roku 2021. „Plánujeme 6. a 7. ročník konference na podzim roku 2020 a 2021, devět seminářů v různých městech ČR, jednodenní pražskou exkurzi po budovách a vícedenní exkurzi do Německa,“ uvedla na závěr vedoucí projektu Mgr. Moki Topiarzová s odkazem na internetové stránky.