logo TZB-info

TZB studio
zobrazit program

--:--

Reklama

Vady při návrhu umístění zařizovacích předmětů a domovní kanalizace

WC na archeologickém nalezišti Bulla Regia, Tunisko, foto D. Kopačková, redakce
WC na archeologickém nalezišti Bulla Regia, Tunisko, foto D. Kopačková, redakce

Pandemie Covid-19 během posledních měsíců začíná vyjasňovat rozdíl mezi termíny sociální zařízení a hygienická zařízení. Architekti pravděpodobně zavedli termín sociální zařízení na základě archeologických nálezů starověkých hygienických zařízení.

Reklama

… Je to něco podobného, jako když se mluví o sociálním zařízení. Ve světě každý ví, že je to starobinec nebo sirotčinec. A u nás je to – jak známo – hajzl… (sic!)
Karel Schwarzenberg [1]

Obr. 1 Starořímské veřejné toalety
Obr. 1 Starořímské veřejné toalety

Obyvatelé starého Říma tam možná seděli bok po boku a klábosili. Středověk tyto praktiky odstranil. Špatná hygiena pak byla příčinou řady epidemií.

Žádný jiný vynález za posledních 200 let nezachránil tolik životů jako záchod, proto byl 19. listopad vyhlášen jako světový den záchodů. Rezoluce „Sanitační zařízení pro všechny“ byla přijata Valným shromážděním OSN v červenci 2013 a první Světový den toalet se připomínal 19. listopadu téhož roku.

V České republice se počet zařizovacích předmětů v objektu se stanoví na základě ČSN [2] a vyhlášky [3]. Zpracovatelé profese ZTI nemají vliv na počet zařizovacích předmětů, na jejich výběr ani na jejich rozmístění v řešeném prostoru. Upozorňoval jsem při různých příležitostech na přímý vztah mezi počtem zařizovacích předmětů, úsporou vody, způsobem odvodnění a mikrobiálním rizikem. Generální projektant ani „develupič“ [4] na tato upozornění neberou zřetel. Rozhodujícím kritériem pro stanovení počtu zařizovacích předmětů bývají požadavky uvedené v zákonných a technických předpisech a požadavky zadané investorem.

Na obrázcích 2 a 3 je vidět, jak se „dodržení“ předpisů může projevit na možnosti současného použití pisoárů více muži najednou.

Stanovený počet zařizovacích předmětů u staveb, kde se shromažďuje větší počet osob (divadla, sportoviště apod.), je uveden v předpisech špatně. Počet kabin a umyvadel na dámské straně neodpovídá potřebám žen pro úpravu svých zevnějšků během přestávky.

Obr. 2 Pisoáry v hotelu 5* (Piešťany)
Obr. 2 Pisoáry v hotelu 5* (Piešťany)
Obr. 3 Pisoáry v pivnici
Obr. 3 Pisoáry v pivnici

Výkřiky feministek o zrovnoprávnění s muži včetně nekončícího počtu pohlaví jsou marné. Fyziologické rozdíly mezi biologickou ženou a biologickým mužem nezmizí. Dlouhé fronty dam před hygienickými místnostmi v době přestávky v divadlech a podobných objektech svědčí ve prospěch mého názoru.

Zřejmě žárlivost na výhody mužů v rychlosti jejich odbavení na pisoárech aktivistky donutila přesvědčit provozovatele jednoho nádraží v Británii k odstranění pisoárů a provedení jednotných kabin se společnou umývárnou v předsíni záchodů. Během pár dnů si ženy začaly stěžovat na počurané mísy a na nevhodné pohledy mužů při úpravách svých zevnějšků u zrcadel.

Obr. 4 Pisoár v parku před hlavním nádražím v Praze
Obr. 4 Pisoár v parku před hlavním nádražím v Praze

V dnešní době se bohužel na ulicích a na oplocených dětských hřištích objevují psí výkaly ve stále větším množství. V New Yorku jsou oploceny psí výběhy, u nás se oplotí dětská hřiště. Napadne-li sníh, je ráno vidět, jak moc je ta oplocenka určena dětem. Pejskové močí na fasády budov a někdy přispívají k ničení zbývající městské zeleně nekontrolovatelným přísunem moči ke kořenům stromů. Kolik hektolitrů této moči se denně rozlije v intravilánu obcí na každém rohu a u každého stromu? Výparům, bakteriím a virům se návratem ke středověkým praktikám bude dařit.

V Praze před hlavním nádražím je umístěn čtyřmužný pisoár (obr. 4) jako ochrana stromů před močí bezdomovců!

Pandemie Covid-19 poněkud přispívá ke změně hygieny na straně mužů. Mytí rukou po použití pisoáru zvládne dnes už téměř 50% mužů!

Sušení rukou naopak nezvládají ti, kteří navrhují osušovače. Návrh sušení rukou však nebývá součástí řešení profese ZTI.

Vzduchem prováděné osušování rukou rozhání všechny mikroorganizmy po celé místnosti (obr. 5). V Rudolfinu je u těchto hlučných osušovačů umístěn nápis: „Nepoužívat během představení!“ Papírové ručníky pro osušování rukou v hygienických místnostech jsou z hlediska vzájemné ochrany před rozháněním virů po místnosti mnohem bezpečnější (obr. 6).

Obr. 5 Tryskový osušovač rukou
Obr. 5 Tryskový osušovač rukou
Obr. 6 Zásobník na papírové ručníky
Obr. 6 Zásobník na papírové ručníky

Zpracovatelé profese ZTI nedodržují normou [5] požadované podmínky způsobu napojení rozvodů rozdílných tříd znečistění (obr. 7). Norma zakazuje přímé propojení potrubí pitné vody s potrubím kanalizace. Správné odvedení přepadající vody od pojišťovacího ventilu do kanalizace je volným výtokem do kalichu se zápachovou uzávěrkou. To by měla odborná firma vědět a provedení, které je na obrázku, by neměla namontovat.

Velmi nízké sprchy bez možnosti přístupu k zápachové uzávěrce bývají zdrojem zápachu. Po vybourání obkladů se zjistí, že není dodržen požadavek na výšku vody v zápachové uzávěrce podle naší normy [6]. Některé zahraniční výrobky jsou totiž určeny do jiných soustav kanalizace [7].

Na obr. 8 je vidět předstěna oddělující klozet od sprchové mísy, která je z obou stran obložená obkladačkami rozměru 600x600 mm. Odvodnění těchto zařizovacích předmětů je pomocí čerpacího zařízení, které je umístěno v předstěně. Výrobce zařízení upozorňuje na nutnost jeho revize minimálně 2× ročně. Navržené řešení vyžaduje pro přístup k čerpadlu demontáž klozetové mísy a odejmutí obkladu. Dodavatel toto řešení a popis údržby neuvedl ani ve smlouvě o dílo a ani v předávacím protokolu. Estetika připojení silového vodiče je vidět na obrázku.

Obr. 7 Nepřípustné připojení odtoku z poj. ventilu – Oblastní kancelář ČKAIT Brno
Obr. 7 Nepřípustné připojení odtoku z poj. ventilu
Oblastní kancelář ČKAIT Brno
Obr. 8 Obložená předstěna s čerpacím soustrojím
Obr. 8 Obložená předstěna s čerpacím soustrojím

Architekti často požadují místo odvětrání kanalizace nad střechu objektu osazení přivětrávacího ventilu. Někdy během studií se dověděli, že se místo vyvedení škaredé trubky nad krásnou hladkou střechu, dá se na potrubí uvnitř budovy osadit ventil. Podmínky, za kterých lze toto řešení použít, zapomněl. Pokud na to zhotovitel ZTI přistoupí, nemá na už výsledný stav vliv. Architekt nechá během dokončovacích prací z estetických důvodů ventil ve stěně místnosti zazdít. Příčina zápachu v místnosti je později bez dokumentace skutečného provedení těžko zjistitelná.

Norma [6] zakazuje připojovat jakékoli zařizovací předměty do odpadního potrubí dešťové kanalizace. Není to svévole zpracovatelů normy.

Obr. 9 Připojení výparníků
Obr. 9 Připojení výparníků

Na obr. 9 je schéma jedné poruchy, která byla zapříčiněna vadným napojením odtoku z výparníků chladicích boxů do odpadního potrubí dešťové kanalizace – bylo blízko. V boxech se skladovaly léky.

Při opravě střechy spláchli pracovníci zbytky posypu krytiny do střešního vtoku. Posyp ucpal koleno kanalizačního potrubí. Následný přívalový déšť vyplavil v boxech léky za několik milionů korun.

Firma se hájila okřídlenou větou: „My to tak děláme vždycky a nikdy se nic nestalo!“

Obdobně začalo 3 měsíce po otevření provozu během náhlé bouřky „pršet“ z fencoilů umístěných v hale brněnské banky.

Samostatným problémem je otázka provádění zkoušek těsnosti celé vnitřní kanalizace. Zatím je v normě jednoznačný požadavek na zkoušení svodné kanalizace. Odpadní a připojovací potrubí se zkoušet nemusí – jen na zvláštní přání objednatele. V roce 2019 provedl CTI v Brně a v Praze kurs na téma provádění zkoušek těsnosti kanalizace. Absolventi získali certifikát, který je opravňuje provádět zkoušky těsnosti vnitřní kanalizace kvalifikovaným způsobem.

Projektová dokumentace, pokud vůbec existuje, obsahuje většinou povšechnou zmínku o způsobu provádění zkoušek těsnosti kanalizace. Objednatel stavebních prací naštěstí pro stavební a instalační firmy neví, že zkoušky může požadovat a že se jich má účastnit. Technická prohlídka vnitřní kanalizace se bohužel neprovádí. Tento jednoduchý úkon může zabránit škodám na stavbě. Pokud existuje protokol o jejím provedení, tak je obvykle podepisován dodatečně v kanceláři. Zkouška těsnosti svodné kanalizace je prováděna tak, že si ji provede zhotovitel a protokol se podepíše v případě, že ji odběratel požaduje. Zkouška těsnosti odpadního a připojovacího potrubí není normou předepsána [6]. Náklady na zkoušku jsou velmi vysoké, proto se neprovádí. Zkoušku lze provádět buď vodou, nebo vzduchem. Zkouška se musí provádět po částech (patrech), aby bylo možno snadno najít případné netěsnosti. Popis zkoušky by měl být uveden v dokumentaci s vymezením způsobu utěsnění vývodů kanalizace a míst pro vkládání těsnicích prvků. Při provádění zkoušek těsnosti musí být přítomni zástupci odběratele (např. stavbyvedoucí) a technický dozor investora.

Podle normy [6] musí investor, resp. majitel objektu, mít k dispozici dokumentaci skutečného provedení vnitřní kanalizace po celou dobu její životnosti včetně zaznamenání oprav, změn a výměn všech zařízení.

Obr. 10 Trubka prasklá mrazem (zanešený lapač)
Obr. 10 Trubka prasklá mrazem (zanešený lapač)

Při posuzování vad v dodávce ZTI nebo při návrhu změn řešení objektu jsem ještě nenarazil na objekt, jehož majitel by měl k dispozici dokumentaci skutečného provedení (dokumentaci mívá rozvod plynu, ten je ze zákona povinný včetně pravidelné revize).

Popis podmínek provozu vnitřní kanalizace (např. provozní řád) včetně způsobu její údržby není považován za nezbytnou součást její řádné funkce. Nečištěné lapače krytiny bývají příčinou popraskání odpadního potrubí na vnější straně objektu (obr. 10). Vady v řešení odvádění srážkových vod by vydaly na samostatný článek.

Pesimistický je závěr mého příspěvku. Proč vyhazovat peníze za pár výkresů dokumentace skutečného provedení díla. Proč zpracovávat provozní řád, když voda odteče. Smlouvy povrchně popisují výsledné dílo, developer potřebuje, aby dílo přežilo záruční dobu. Po létech už nikdo neví, co kde vede. Hluk, který vyvolává proudění vody v kanalizačním potrubí, nevadí většině lidí. Místo toho, aby se potrubí nevedlo zejména v místnostech, kde se spí, navrhuje se drahé, zvuk tlumicí potrubí kanalizace. Potrubí má sice značně výhodné akustické vlastnosti, ale při nočním dešti někteří jedinci nemohou spát za i slabého zvuku, které za hlavou proudící voda vydává.

Literatura

  1. Karel Schwarzenberg, Rozhovor pro Hospodářské noviny 3. 9. 2010
  2. 73 4108 Hygienická zařízení a šatny
  3. Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby
  4. Martin C. Putna, Little Canyon, Lidové noviny, 11. 7. 2017
  5. ČSN EN 1717 (75 5462) Ochrana proti znečistění pitné vody ve vnitřních rozvodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečistění zpětným průtokem
  6. ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace
  7. ČSN EN 12056 – 1-5 (75 6760) Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy
 
 

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2021, všechna práva vyhrazena.