Fólie na komínovém plášti
Ve stavební praxi je velmi často diskutované téma napojení střešní fólie na komínové těleso. Dotazy na toto téma se pořád opakují a je potřeba k němu zaujmout stanovisko.
Díky nové ČSN EN 1443 a provedeným zkouškám máme u některých výrobců jasněji v podmínkách bezpečného zabudování komínu do stavby. Díky montážním návodům nebo technickým listům výrobců by pak podmínky zabudování komínu do stavby měly být jasné i v jednotlivých případech, které se v praxi vyskytují.
To, co je ale stále otázkou diskusí, je bod 6.5.6. v normě ČSN 73 4201, kde se uvádí „Vzdálenost k hořlavým materiálům (4.5.b) může být snížena, když je rozloha hořlavého materiálu malá, například podlahové lišty.“
A najednou má napojení každé fólie na komín malou rozlohu a realizační firma má pocit, že bezpečnou vzdálenost v tomto případě nemusí dodržovat.
Firma CIKO provedla v posledních letech několik měření na vlastní zkušebně a následně došlo k ověření výsledků ve zkušebně Pavus při nové certifikaci našich komínů. Výsledky měření a zjištění, která z měření vyplývají, jsou principiálně stále stejná. Zásadním faktorem je, jestli je bráněno ochlazování daného detailu nebo ne a o jakou konstrukci komínového systému se jedná.
Obr. 1 – fólie na komín směrem k interiéru
Pokud se jedná o jakékoliv konstrukční vrstvy v rámci skladby střešního pláště směrem do interiéru, plnohodnotné ochlazování takového detailu není zaručeno nikdy a napojení takových fólií na komín je vysoce rizikové viz obrázek 1. Dokonce i napojení pojistné izolace v části nad tepelnou izolací může být rizikové, protože bývá velmi často následně překryto střešním oplechováním nebo jiným provedením střešního pláště. Tento detail je však dobře řešitelný i se zajištěním bezpečné vzdálenosti.
Z pohledu celé stavby je kritickým detailem napojení fóliové krytiny ploché střechy, kterou prochází komínové těleso. Tady je dodržení bezpečné vzdálenosti nereálné a napojení přes parotěsné prostupy problematické. Proto jsme se speciálně tomuto tématu věnovali a zpracovali jsme nové firemní vzorové detaily.
V první řadě je třeba říct, že zásadní je typ komínu, kdy zděné odvětrávané komíny dosahují při provozních teplotách nebo zkouškách na vyhoření sazí úplně jiných povrchových teplot než nerezové třívrstvé komíny. Zkouškami bylo ověřeno, že při napojení fólie na komínový plášť zděných komínů CIKO nevzniká požární riziko a tento detail je možné provést z pohledu střechy poměrně jednoduše a spolehlivě viz obrázek č. 2. Pouze je třeba pro střešní plášť použít fólii třídy hořlavosti „E“, nikoliv „F“!
Obr. 2 – Detail zděný komín
realizace k obr. 2 – ukázka provedení detailu
U nerezových komínů je situace absolutně jiná. Komín určený pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva, který má být odolný proti vyhoření sazí dosáhne při tomto havarijním stavu i na plášti extrémně vysokých teplot, které znamenají vysoké požární riziko pro fólii jakéhokoliv zatřídění a jakkoliv ochlazovanou. Zde však pro hledání složitého řešení není důvod, protože standardním systémovým dílem bývá střešní lemování, které zajistí dostatečnou vodotěsnost střešního pláště a udrží hořlavé materiály v dostatečné vzdálenosti od pláště komínu viz obrázek 3.
Obr. 3 – systémový detail pro nerezový komín
realizace k obr. 3 – ukázka provedení detailu
Při použití systémových komínů od zodpovědného výrobce není žádný důvod hledat nějaká individuální řešení. Výrobci mají tyto klíčové stavební detaily zpracované stejně jako podmínky bezpečného zabudování do stavby.
Více informací v montážních návodech na webu
https://ciko-kominy.cz/cs/ke-stazeni-montazni-navody
Výrobce a dodavatel keramických a nerezových komínových systémů CIKO, které nabízí řešení pro odkouření libovolného spotřebiče a všechny druhy paliv. Kromě vlastních komínů nabízíme rovněž parotěsné prostupy CIKO STOPER pro bezpečné zabudování komínu do ...