Provoz komínů, kouřovodů a plynových spotřebičů
Stanovisko č. 160/2013 Českého sdružení pro technická zařízení k platnosti Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv pro plynové spotřebiče, vydané na základě nejasnosti v oblasti aplikací uvedeného nařízení vlády.
I. Legislativní vymezení platnosti
Nařízení vlády 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv (dále jen „NV“) bylo vydáno na základě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, což je zřejmé již z úvodního ustanovení NV:
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.:
Předmětem NV je tudíž požární bezpečnost komína a kouřovodu (dále jen „spalinová cesta“) a spotřebiče paliv, jak vyplývá z následujících ustanovení NV:
§ 1 Podmínky požární bezpečnosti
(1) Každý si musí počínat tak, aby při provozu komína a kouřovodu (dále jen „spalinová cesta“) a spotřebiče paliv nedocházelo ke vzniku požáru.
(2) Provoz spalinové cesty a spotřebiče paliv se považuje za vyhovující z hlediska požární bezpečnosti, jestliže se kontrola, čištění a revize spalinové cesty, čištění spotřebiče paliv a vypalování komína provádí způsobem a ve lhůtách stanovených tímto nařízením vlády, a pokud nejsou při jejich čištění, kontrole nebo revizi shledány závady.
Závěr k bodu I
Z výše uvedeného je zřejmé, že povinnosti uložené NV je možno ukládat ve smyslu Ústavy (Čl. 78 K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. ...) pouze v souvislosti s prevencí požáru při provozu komína a kouřovodu (dále jen „spalinová cesta“) a spotřebiče paliv, tedy pouze tam, kde je reálné riziko vzniku požáru.
Ohňový trojúhelník
II. Podmínky pro vznik požáru
K požáru může dojít pouze při současném splnění následujících podmínek:
- hořlavá látka
- oxidovadlo
- zdroj vznícení
Toto pravidlo, vycházející z fyzikálních zákonů, bývá vyjádřeno tzv. trojúhelníkem hoření (nazývaným též „ohňový trojúhelník“) – viz obrázek:
III. Provoz plynových spotřebičů z hlediska požární bezpečnosti
Z pohledu NV je nutné rozlišit požární bezpečnost
- při provozu komína a kouřovodu (spalinová cesta podle definice NV)
- při provozu plynového spotřebiče
K bodu A.
Při provozu komína a kouřovodu jsou podmínky pro vznik požáru podle bodu II naplněny následovně.
1. hořlavá látka – NE
V případě seřízeného a udržovaného plynového spotřebiče je tvorba sazí vyloučena. V případě plynového spotřebiče ve velmi špatném stavu může docházet k nedokonalému hoření, při němž může docházet ke vzniku omezeného množství sazí. Z praxe není znám případ, že by se při provozu plynového spotřebiče nahromadilo takové množství sazí, že by při jejich zapálení mohlo vzniknout takové množství tepla, které by mohlo ohrozit požární bezpečnost objektu. Z tohoto důvodu ani předpisy v oblasti odvodů spalin nepožadují u plynových spotřebičů pro materiály kouřovodů a průduchů odolnost proti vyhoření sazí. Naopak, u plynových spotřebičů, a pouze u nich, je možno použít ke zhotovení odvodu spalin výrobky z plastů.
Komínové výrobky určené k odvodu spalin od plynových spotřebičů se z výše uvedených důvodů necertifikují proti vyhoření sazí.
Podrobnější informace jsou uvedeny v Příloze 1.
2. oxidovadlo – ANO
Při provozu běžných plynových spotřebičů je oxidovadlem vzduch (u speciálních technologií jím může být kyslík nebo vzduch obohacený kyslíkem).
Ve spalinách se nachází kyslík, jehož koncentrace závisí na přebytku vzduchu ve spalinové cestě, jak je zřejmé z následujících údajů získaných měřením.
| Přebytek vzduchu ve spalinové cestě [-] | Koncentrace kyslíku [%] |
|---|---|
| 1,06 | 1,1 |
| 1,15 | 2,8 |
| 2,04 | 10,7 |
| 2,47 | 12,5 |
| 4,04 | 15,8 |
Přebytek vzduchu ve spalinové cestě závisí na řadě parametrů, zejména na konstrukci spotřebiče, na tahu a na průměru komínového průduchu.
3. zdroj vznícení – NE
Zdroj zapálení musí mít dostatečné množství energie a vysokou teplotu. Teplota vznícení sazí (vznícení se vyvolá pouze působením tepla, nikoliv otevřeným plamenem nebo jiskrou), které mohou vznikat v omezeném množství (viz výše), je podstatně vyšší než teplota spalin od plynových spotřebičů. Zdroje se liší, avšak u sazí vznikajících nedokonalým spalováním, kdy se jedná v podstatě o uhlík bez těkavých složek, které teplotu vznícení snižují, je teplota vznícení nad 400 °C.
Pozn.: Při provozu plynových spotřebičů nevznikají jiskry neboli rozžhavené pevné částice, jako při spalování pevných paliv, které jsou zdrojem iniciace komínových požárů (viz též k bodu 1).
Závěr k bodu III/A
Při provozu plynových spotřebičů nemůže dojít k požáru v komínu a kouřovodu, neboť ze třech podmínek nutných ke vzniku požáru (viz bod II) je splněna jen jedna: přítomnost oxidovadla (kyslíku).
K bodu B
Provoz plynového spotřebiče je považován z hlediska zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, za provoz bez zvýšeného požárního nebezpečí:
§ 4 Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí
(1) Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií
a) bez zvýšeného požárního nebezpečí,
b) se zvýšeným požárním nebezpečím,
c) s vysokým požárním nebezpečím.
(2) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti
f) při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody,
NV, které určuje „podmínky požární bezpečnosti“, by tedy nemělo nařizovat tyto podmínky při činnostech zařazených do nejnižší kategorie podle míry požárního nebezpečí, neboť tím překračuje meze zákona (čl. 78 Ústavy).
Závěr k bodu III/B
Provoz plynového spotřebiče je považován z hlediska zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, za provoz bez zvýšeného požárního nebezpečí.
IV. Celkový závěr
Na základě dílčích závěrů, uvedených v bodech I. a III., lze učinit následující celkový závěr:
Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, nelze aplikovat u plynových spotřebičů, neboť
- provoz plynového spotřebiče lze považovat z hlediska legislativního, konkrétně na základě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, za provoz bez zvýšeného požárního nebezpečí,
- provoz komína a kouřovodu, jimiž jsou odváděny spaliny od plynového spotřebiče, lze považovat za požárně bezpečný z hlediska technického, neboť při spalování plynů nevznikají hořlavé zbytky (saze) v množství, které by mohlo ohrozit požární bezpečnost objektu, a navíc není k dispozici zdroj schopný zapálit toto omezené množství sazí.
Příloha 1
Vznik a usazování hořlavých látek v odvodu spalin od plynových spotřebičů
(k bodu II/A)
Při provozu plynových spotřebičů se nepředpokládá vznik hořlavých pevných látek a tedy ani jejich usazování v odvodech spalin. Z tohoto důvodu předpisy v oblasti odvodů spalin nepožadují u plynových spotřebičů pro materiály kouřovodů a průduchů odolnost proti vyhoření sazí, což je zřejmé z následujících ustanovení českých technických norem:
1) ČSN EN 15287 Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 1: Komíny pro otevřené spotřebiče paliv
A.7 Třída odolnosti při vyhoření sazí
Komín může být označován odolný při vyhoření sazí „G“ pokud:
- komínová vložka je označena jako odolná při vyhoření sazí a
- izolace, která je deklarována od výrobce komínových vložek jako vhodná pro použití v komínových konstrukcích při vyhoření sazí, nebo izolace která je deklarovaná výrobcem izolace jako použitelná na teplotu nejméně 900 °C a
- vnější plášť je podle EN 12446 označený nejméně T400 a G nebo EN 13069 označený T600 (a vyhovující zkoušce tepelným rázem) nebo komínové komponenty podle EN 1806 a 1858, označené nejméně T400 a G nebo když je vnější komínový plášť vyrobený podle tabulky A.7 a
- každá spárovací hmota je vhodná pro komínové konstrukce s odolností při vyhoření sazí.
Další komíny musí být označované „O“.
POZNÁMKA Pro odtah spalin od tepelných spotřebičů produkujících při spalovaní paliva saze, například tepelné spotřebiče na pevná paliva, je nutno používat komín označený „G“.
2) ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv
6.3.13 Tloušťky a druhy materiálů z plastů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek musí být voleny s ohledem na provozní podmínky. Obvykle se používají materiály z polypropylénu (PP), tzv. samozhášivého polypropylénu (PPs) nebo polyvinyldene fluoridu (PVDF). Komínové výrobky z plastů se používají pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz a při použití těsnění (obvykle silikonového) ve spojích jednotlivých dílů jsou vhodné pro přetlakový provoz. Doporučená minimální tloušťka stěny u pevných komínových vložek a tvarovek je 1,5 mm, u ohebných komínových vložek 0,5 mm. Pokud není komínová vložka odolná proti UV záření, musí být při použití ve vnějším prostoru opatřena komínovým pláštěm.
Opinion No 160/2013 of the Czech Association for Technical Equipment of the Government Regulation No. 91/2010 Coll. Conditions of fire safety during the operation of chimneys, flues and gas appliances, issued pursuant to the confusion in the application of the Government Regulation.