Jaké jsou časté poruchy na kanalizační síti?
K poruchám na kanalizačních sítích dochází z různých příčin, ať už je to stáří kanalizace, její špatné uložení či vnější zásah a manipulace se sítí. Včasné odhalení závady na síti je možné díky monitorovacím zařízením.
Jako prevenci a pro efektivní řešení poruch musíme znát krizová místa dané kanalizační sítě. V tomto článku uvedeme několik nejčastějších poruch na kanalizaci, se kterými se provozovatel může setkat.
Monitoring kanalizace, foto INSTA CZ
Krizová místa
Jak již bylo uvedeno, pro včasné odhalení poruchy je nutné znát krizová místa kanalizační sítě, v nichž k poruchám nejčastěji dochází. Jsou to místa se zvýšeným rizikem zanášení. Mezi nejčastější patří například zhybky, kde se podchází jiná, existující inženýrská síť, nebo jiná překážka, které se musí kanalizace vyhnout. Přestože jsou již při konstrukci sítě tato místa navrhována tak, aby měla co nejoptimálnější průchodnost, je nutné je rovněž častěji kontrolovat, zda nedochází k nežádoucímu zanášení a sedimentaci.
Kritické jsou také kanalizační přípojky, přečerpávací stanice odpadních vod, nevhodně postavené soutokové objekty nebo odlehčovací komory.
Stoková síť, foto INSTA CZ
Charakter poruch
Mezi často projevenou poruchu se řadí situace, která nastává po špatném napojení kanalizační přípojky na síť. Zde způsobuje přípojka, zasahující do samotného profilu, postupné zanášení a usazování sedimentů, které snižují průchodnost kanalizace.
K dalším poruchám patří popraskání profilu (například z důvodu stáří kanalizace), posunutí potrubí či jeho deformace, způsobená špatným uložením. V tomto případě nesmí deformace přesáhnout určitou hranici – ovalita potrubí (čili odchylka od kruhového profilu) nesmí být větší než 5 %.
Poruchu mohou zapříčinit i vnější zásahy, a to protlačení plynového nebo vodovodního potrubí skrz kanalizaci (zde musí po zjištění skutečnosti dojít k nápravě a jejich přeložení). Problémem je rovněž odvodnění srážkové vody do splaškové kanalizace, což následně snižuje účinnost a výživnost čistírny odpadních vod.
Potíže mohou způsobovat také případné povodně. U splaškových kanalizací je to nadzvednutí potrubí či jeho obnažení z důvodu působení zvýšené hladiny spodní vody, případně zaplnění profilu potrubí splachy zemin a jiného inertního materiálu. U dešťové kanalizace může docházet k přetížení sítě, které způsobí vzdutí a narušení poklopu, a to i v místech, která nemusí být přímo ohrožena přílivovou vlnou.
„Každá kanalizační síť má vypracovaný kanalizační řád, který obsahuje pravidla, limity a návrh opatření při vzniku havarijního stavu,“ uzavírá Ing. Aleš Zapletal ze společnosti INSTA CZ.
Doplnění redakce:
V současné době je v připomínkovém řízení návrh nové normy Zjišťování a hodnocení stavu venkovních systémů stokových sítí a kanalizačních přípojek – Část 1: Všeobecné požadavky ČSN EN 13508-1.
Tato evropská norma platí pro zjišťování a hodnocení stavu venkovních systémů stokových sítí a kanalizačních přípojek. Platí pro venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek (dále jen „systémy“), které jsou provozovány především jako gravitační od místa, kde odpadní vody opouštějí budovu, popř. dešťový svod ze střechy, nebo kde vtékají do dešťové vpusti až po místo, kde vytékají do čistírny odpadních vod nebo do vodního recipientu. Stoky a kanalizační přípojky pod budovami jsou do systému zahrnuty, jen pokud nejsou součástí vnitřní kanalizace budovy.