logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Statika staveb v době klimatických změn

Stavby poškozené tornádem na jižní Moravě a poznatky statiků z této události byly hlavním tématem konference Statika staveb 2021 Plzeň.

Reklama


Téma 4. ročníku určilo tornádo na jižní Moravě, otevřely se zde otázky související s bojem s klimatickými změnami, statici se zaměřili na následky živelních pohrom, na rizika přetížení panelových domů v důsledku dodatečné instalace zelených střech, na reálné a nereálné plány měst a obcí, jež počítají s ozeleněním střech, zadržováním dešťové vody či s masivní instalací fotovoltaických elektráren na budovách.

Jen málokterý dům je postaven s takovou statickou rezervou, která by umožnila na stávající střechu doplnit souvrství nezbytné pro správnou funkci zelené střechy, a přitom vydržela i zatížení v případě silného deště či sněhové pokrývky. Při záměru ozelenit střechy městských domů je proto otázka zatížení a navrhování konstrukcí zcela zásadní. Setkáváme se často s projektovou dokumentací nové zelené střechy na starším nebo panelovém domě, které chybí jakýkoliv statický posudek dalšího možného zatížení střechy a budovy. Před tím velmi důrazně varujeme. Také proto je cílem konference výměna poznatků se zaměřením na navrhování a posuzování nosných konstrukcí pozemních staveb a poukázání na dobré i špatné návrhové postupy a realizace,“ podotýká Ing. Luděk Vejvara, Ph.D., předseda oblastního výboru ČKAIT Plzeň, který je hlavním pořadatelem konference, před začátkem našeho rozhovoru.


Jaké si tornádo vynutilo kroky?

Nejvíce se mezi odborníky hovořilo o stavu staveb a zajištění práce statiků a stavebních inženýrů po zásahu tornáda na jižní Moravě. Vznikla potřeba vytvořit jednotný systém působení autorizovaných osob při živelní katastrofě, kdy není poškozena pouze jedna nebo několik staveb, ale je potřeba řešit stavby v celém zastavěném zasaženém území. Jednalo se též o označení a pravomocích statiků. Kolegové z jižní Moravy připravili návrh zásad pro práci statiků v rámci Integrovaného záchranného systému (IZS). Musíme si uvědomit, že práce statiků při havárii nebo živelní pohromě zahrnuje dvě rozdílné situace. Tou první je bezprostřední součinnost s jednotkami Hasičského záchranného sboru (HZS) při jejich zásahu, rozhodování o okamžitých nutných bezpečnostních opatřeních, zajištění staveb v době zásahu a pro vstup hasičů do poškozených budov. Druhou částí prací statiků jsou prohlídky a rozbor stavu u konkrétních staveb, hodnocení poškození, zajištění a návrhy úprav. Tato práce může být prováděna pro různé objednatele jako obce, policii, stavební úřady nebo jednotlivé vlastníky nemovitostí. Provádí se po zásahu HZS a na náklady objednatele. Samostatnou kapitolou jsou pak samostatné posudky pro účely pojišťoven.

Jak jsou statici připraveni na podobné situace? Co by se mělo změnit?

Ničivé tornádo poškodilo nebo zcela zničilo 1 200 objektů a základní infrastrukturu na jižní Moravě. I přes neoddiskutovatelné nasazení všech složek IZS situace odhalila organizační slabiny týkající se právě práce statiků. Autorizovaní statici, kteří pomáhali v místech postižených tornádem, se spojili a společně nyní připravují podklad pro další jednání vedení ČKAIT s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR o vytvoření společné metodiky. Bohužel se ukázalo, že smlouvy mezi oblastními kancelářemi ČKAIT a krajskými hasičskými záchrannými sbory uzavřené po povodních 2002 nejsou dostatečné. Musíme proto společně nastavit nová pravidla pro lepší koordinaci nezbytných kroků a postupů týkajících se posouzení stavu budov pro případ opakování podobných živelních událostí. Panelisté konference se proto i dále zaměřili na ukotvení role autorizovaných statiků při odstraňování následků hromadných či živelních katastrof. Cílem je, aby v rámci Integrovaného záchranného systému byla také jasně definována pozice autorizovaných statiků. Jejich odpovědnost, ochrana, pojištění, zajištění a v neposlední řadě i finanční vypořádání musí být jednoznačné předem. Na konferenci byl proto projednán i návrh nově definovaných vztahů mezi ČKAIT a Hasičským záchranným sborem ČR. Zaměří se i na rizika při návrhu a provádění hlubinných základů a na nezbytnost odpovídajícího geotechnického průzkumu. Snaha vyhovět investorům a nesprávné vyhodnocení nedostatečného průzkumu na stavbě často vedou k obrovským škodám.




Dalším diskutovaným tématem byl nový stavební zákon a jeho důsledky pro práci statika. V novém zákoně došlo k formulaci sedmi základních požadavků na stavby, z nichž minimálně tři se týkají přímo nosných konstrukcí. Důležitou informací je schválení těchto požadavků na dobu trvání stavby, což vytváří předpoklad, jak dlouho za odpovídající údržby a správného užívání musí konstrukce vydržet. Je zde třeba v dalších předpisech jasně definovat práci a odpovědnost autorizovaných osob a terminologii životnosti stavby. Je to velmi důležité, neboť odpovědnost autorizovaných osob k jimi navrhovaným a realizovaným stavbám je pro mě jediným známým případem dlouhodobé odpovědnosti za svoji práci. Která profese to má. Negativním příkladem je obvinění projektanta po zhruba 40 letech od realizace v případě trojské lávky. Celá tato problematika je na vysvětlení daleko složitější a zasloužila by si samostatný komentář. Věnujeme se mu podrobněji na stránkách ČKAIT.

Čím byl letošní ročník konference výjimečný co do přípravy, pozvaných hostů, tématu?

Příprava letošního ročníku byla ovlivněna doznívající kovidovou epidemií a s ní souvisejícími omezeními. Po uvolnění těchto opatření bylo obtíženější dát v době dovolených dohromady vhodný program a účast přednášejících. Nicméně jsme se orientovali, tak jako předchozí léta, na současný stav vývoje předpisů a norem pro zatížení a navrhování staveb, tedy eurokódů. Zvolili jsme také orientaci části konference na aktuální téma. Proto do letošního programu byly zařazeny poznatky z účasti statiků na stavbách poškozených tornádem na jižní Moravě. Konference je tradičně zaměřena na problematiku navrhování a posuzování nosných konstrukcí pozemních staveb. Nově byla do programu zařazena i část věnovaná pouze problematice navrhování geotechnických konstrukcí připravená ve spolupráci s Aktivem Geotechnika ČKAIT. Konference se snaží seznámit jak s novinkami, tak s dobrými i špatnými příklady realizace staveb. Význam samostatné konference pro statiky Komory vyzdvihl ve svém úvodním vystoupení i předseda ČKAIT pan inženýr Robert Špalek.


Kolik se zúčastnilo lidí a o jaké téma byl podle ohlasů největší zájem?

Konference se účastnilo ke stovce osob a asi dvacet přednášejících, hostů a také organizátorů v řad naší oblastní kanceláře ČKAIT. Konference byla určena pro projektanty, statiky a další odborníky, kteří se zabývají navrhováním, prováděním a dozorováním staveb a zejména nosných stavebních konstrukcí. Největší zájem byl o přednášky zachycující stav staveb po zásahu tornádem. Naším cílem pro zařazení tohoto tématu bylo zachytit poznatky z práce na tornádem poškozených budovách. Tyto údaje zůstanou v materiálech ČKAIT jako dokumenty pro případné další budoucí využití. V současné době, tj. na začátku října, je finalizován elektronicky zpracovaný sborník příspěvků z konference. Na této práci se podílí IC ČKAIT a oblastní kancelář ČKAIT Plzeň. Celá konference byla připravována pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a za účasti Informačního centra ČKAIT a aktivů ČKAIT Geotechnika a Statika, mosty a zkušebnictví.

Jaké další akce připravujete a jak se to vše promítne v 5. ročníku konference Statika staveb?

Jak jsem již zmínil, další ročník konference Statika staveb již připravujeme. Její zaměření se bude dále odvíjet od konkrétních událostí. Určitě ale uvažujeme o informacích o vývoji norem pro navrhování nosných konstrukcí a pro zatížení staveb, a to zejména, pokud nyní tyto normy procházejí hlubokou evropskou revizí. ČKAIT samozřejmě pořádá i celou řadu dalších akcí; k tomuto účelu doporučuji sledovat naše internetové stránky.

Děkuji za rozhovor

Foto: ČKAIT Plzeň

Další informace a přednášky na internetových stránkách pořadatele

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.